Expert: Politici o změnách klimatu teď nemluví, ale žaloba může být zlom

V Česku chybí někdo, kdo by se rozhodl vyslovit, že klimatická změna je téma. Vždy se to nějak zamaže tím, že „máme rádi přírodu“. Kromě dekarbonizace bude třeba řešit i energetickou bezpečnost, říká Ondráš Přibyla.

Snahu o transformaci k udržitelnější ekonomice a snižování emisí, ke kterým se Česká republika a další státy zavázaly loni na podzim na klimatickém summitu COP26 v Glasgow, zastiňuje válka na Ukrajině a výzvy, jež přinesla.

„Transformace jsou nastartované, některým státům se daří snižovat emise dlouhodobě. Velká Británie nebo Dánsko snižují emise skoro o 4 % ročně, to je vlastně docela velká rychlost a není to jenom tím, co se přijalo v Glasgow,“ připomíná expert na komunikaci klimatických změn Ondráš Přibyla z organizace Fakta o klimatu.

„Letos ale hlavně v evropském prostoru dominuje válka na Ukrajině, tam se upírá pozornost politiků i médií. Druhá část Šesté hodnotící zprávy IPCC vyšla letos v únoru v pondělí těsně poté, co Rusko zahájilo útok na Ukrajinu. A myslím, že její sdělení sledoval jen skutečně málokdo,“ dodává.

Generální tajemník OSN António Guterres ji přitom označil jako „atlas lidského utrpení“.

„Když jsem si podrobněji pročítal tu zprávu, tak v zásadě říká, že dopady klimatické změny vidíme a budou dál zrychlovat. Uvádí velké množství různých příkladů dopadů na ekosystémy a biodiverzitu, které uvidíme ve čtyřech velkých oblastech: životní podmínky, potravinová bezpečnost, infrastruktura a příroda a přírodní kapitál,“ shrnuje Přibyla v podcastu Stopáž.

Expert zároveň odmítá, že by ukrajinská krize nastartované trendy zcela utlumila. „Vrcholní politici musí sledovat spoustu věcí a Ukrajina a související dodávky plynu jsou pro ně naprosto dominantní problém. Zároveň na ministerstvech jsou lidé, kteří mají svoje agendy, jež se nemusely vůbec změnit, takže například ministerstvo životního prostředí agendu ochrany krajiny posouvá dál,“ ujišťuje.

Energetická agenda a plynová krize ale s válkou souvisí naprosto neoddělitelně. „Je jasné, že během několika měsíců nejsme schopni celou energetiku přebudovat. Jeden až dva roky k plnému přechodu na obnovitelné zdroje nebudou stačit ani zdaleka,“ připomíná Přibyla.

„V krátkodobém horizontu se snažíme zvládnout ten náraz, který přišel ve chvíli, kdy by Rusko vyplo Evropě plyn. Z dlouhodobého pohledu začíná být jasné, že v úvahách o energetice potřebujeme řešit nejen dekarbonizaci, ale i energetickou bezpečnost. Plyn jako přechodové palivo dával z mnoha důvodů smysl, ale teď je velkou otázkou, jak to půjde právě kvůli tomu, že se dováží z Ruska a nejsou moc cesty, jak ho rychle nahradit,“ říká zakladatel brněnské organizace Fakta o klimatu.

V podcastu Stopáž řešíme i tento týden zveřejněné priority českého předsednictví v EU, kde klimatická agenda chybí.

„Přijde mi to zvláštní a vlastně už dlouho v českém prostoru chybí někdo, kdo by se rozhodl vyslovit, že klimatické změny jsou téma. Přitom to tak nějak všichni víme – prakticky nikdo nezpochybňuje, že sucho může být problém a že je spojeno s klimatickou změnou. Nějak se to ale zamaže tím, že máme rádi přírodu a životní prostředí, ale jako bychom se v tom českém prostoru báli toho otevřeného pojmenování,“ dodává Přibyla.

Přelomovou událostí tohoto týdne bylo také rozhodnutí Městského soudu v Praze, jenž rozhodl, že kroky, které Česko podniká ve snižování emisí a zmírňování klimatické změny, nejsou dostatečné. K žalobě se kromě spolku Klimatická žaloba připojili také někteří sedláci a lesníci nebo obec Svatý Jan pod Skalou.

„Klimatické žaloby nejsou ve světě ojedinělé, ale myslím, že toto rozhodnutí může změnit tuhle českou náladu a více lidí může začít říkat, že klimatickou změnu vnímají jako problém a chtějí, aby se s tím něco dělalo. Politici mohou vytvářet zákony, nastavovat systém, ve kterém žijeme, ale tu transformaci nakonec budeme potřebovat provádět my – jednotlivci a instituce,“ shrnuje Přibyla.

Poslouchejte celý rozhovor v přehrávači v úvodu článku.