Austrálii pobouřila čínská „karikatura“ vojáka vraždícího v Afghánistánu

Australský premiér Scott Morrison požaduje po čínské straně aby se za zveřejnění příspěvku na sociální síti omluvila a fotografii stáhla. Tweet mluvčího čínského ministerstva zahraničí, který obsahuje upravenou fotografii australského vojáka, jak podřezává hrdlo afghánskému chlapci držícímu v náruči jehně, označil Morrison za „odporný“, píše BBC.

Příspěvek mluvčího čínské diplomacie Čaa Li-ťieho odkazoval na zjištění, že australští vojáci stojí za smrtí 39 Afghánců, které měly australské jednotky zabít nezákonně. Šéf australských obranných sil Angus Campbell v polovině listopadu připustil, že existují věrohodné důkazy o tom, že 25 příslušníků speciálních jednotek v Afghánistánu zabilo vězně, zemědělce nebo další civilisty. S dalšími dvěma lidmi pak měli krutě zacházet.

Mluvčí čínského ministerstva uvedl, že je „šokován vraždou afghánských civilistů a vězňů australskými vojáky“, a vyzval Austrálii k přijetí odpovědnosti. Na digitálně upraveném snímku je kromě vojáka a chlapce také velká australská vlajka, která přikrývá předměty tvarem připomínající lidská těla. Celá scéna se pak odehrává na afghánské vlajce, kterou jako by tvořilo puzzle, ale s chybějícími dílky.

„Čínská vláda by se za tento příspěvek měla stydět. Poškozuje ji to v očích světa,“ cituje The Guardian vyjádření premiéra Scotta Morrisona. „Je to podvrh a velká urážka našich skvělých obranných sil a mužů a žen, kteří v nich slouží už přes sto let,“ dodal australský předseda vlády. Podle Morrisona mezi Čínou a jeho zemí je napětí a toto není to nejlepší řešení.

Do australského premiéra se ale opřel také šéfredaktor čínského státního nacionalistického serveru Global Times Chu Si-ťin, podle něhož Morrison nemá důvod k rozčilení, protože šlo pouze o karikaturu. Výzvy k omluvě pak Chu Si-ťin označil za „směšné a nestydaté“. Ke kauze se nevyjádřilo čínské ministerstvo zahraničí ani velvyslanectví v Austrálii.

Morrison usiluje o obnovení dialogu s Čínou poté, co vztahy mezi oběma zeměmi ochladilo dění kolem pandemie covidu-19. Morrisonova vláda totiž na začátku tohoto roku vyzývala k nezávislému vyšetřování původu pandemie, což se čínské straně nelíbilo a mluvila o „nenávratném poškození“ vzájemných vztahů.

Nešlo ale o první a jediný rozkol mezi oběma státy. Australská vláda například dlouhodobě kritizuje nedodržování lidských práv v Číně, především pak zacházení s muslimskou ujgurskou menšinou v provincii Sin-ťiang, kde vláda její příslušníky zavírá do internačních táborů. Začátkem tohoto měsíce čínské velvyslanectví v Austrálii rozeslalo místním médiím seznam se 14 politickými tématy, kde podle nich Austrálie jednala způsobem, který zhoršil vzájemné vztahy, píše BBC. Mezi ně mělo patřit rozhodnutí Austrálie blokovat čínské investiční projekty, zakázat čínské technologické firmě Huawei účast v tendru na sítě 5G a „neustálé zasahování do čínských záležitostí v provincii Sin-ťiang, Hongkongu a Tchaj-wanu“.

V poslední době se pak mezi oběma zeměmi rozhořela obchodní válka. Čína uvalila cla na australská vína nebo ječmen, čímž se jejich cena až zdvojnásobila. Austrálie je přitom největším dovozcem vín na čínské území, uvalení cel pak může podle Reuters ohrozit tisíce australských vinařství, třetina všech vín z Austrálie totiž míří právě do Číny. Šedesátce australských nákladních lodí s uhlím pak čínské úřady odepřely povolení vplout do čínských přístavů. Ministr obchodu Simon Birmingham následně oznámil, že podá na Čínu stížnost u Světové obchodní organizace.