Hlavní obsah

Autoritářské režimy začínají být pro Evropany čím dál lákavější, tvrdí politologická hvězda

Podávejte se na rozhovor s Yaschou Mounkem.Video: Seznam Zprávy

 

Reklama

Řada politologů se shoduje, že zažíváme krizi tradiční politiky. „Zklamání z politiky pociťovali občané odedávna, ale nyní jimi začal cloumat neklid, vztek a pohrdání, čehož využívají autoritářští politici po celém světě,“ tvrdí ve své knize Lid versus demokracie Yascha Mounk.

Článek

Německo-americký politolog je – i přes své relativní mládí – v současnosti jedním z nejuznávanějších a nejcitovanějších expertů na problematiku krize liberální demokracie a nástupu populismu ve světě. Redakci Seznam poskytl rozhovor, ve kterém mluvil například i o tom, kde se vztek a pohrdání v lidech berou.

„Myslím, že politické elity často nedokázaly splnit sliby, které lidem dávaly. Třeba ekonomické sliby. Hodně lidí si dnes myslí, že sliby o takzvaném americkém snu, o reálném zlepšení jejich životní úrovně, se nenaplnily,“ říká Yascha Mounk, který působí jako docent na Johns Hopkins University ve Washingtonu.

Dalším důvodem je podle něj rychlá demografická a kulturní změna. „V mnoha zemích jsou oslabeny skupiny, které byly dříve ve společnosti dominantní. Ve většině Evropy to byli bílí křesťanští muži. A ti se teď cítí ohroženi, protože roste role žen ve společnosti. Roste tolerance k homosexualitě. A často také díky migraci a demografické změně. A jejich role ve společnosti už není taková, jaká byla v minulosti. A populisté jim dokáží nabídnout jednoduchá řešení.“

„Když se například ve Spojených státech starších lidí zeptáte, jak důležité je pro ně žít v demokracii, dvě třetiny odpoví, že to je klíčová věc. Když se ale na stejnou věc zeptáte mladých respondentů, kteří se narodili po roce 1980, považuje demokracii za tak důležitou dokonce méně než jedna třetina oslovených. A spolu s tím začíná významně stoupat i přijatelnost autoritářského režimu. Když se podíváme do Německa, každý šestý oslovený uvedl, že silný vůdce, který by si nemusel dělat starosti s parlamentem či volbami, by byl dobrým řešením. V Británii a ve Francii to byl dokonce jeden ze tří, respektive čtyř lidí.“

Reklama

Doporučované