Hlavní obsah

Karcinogenní azbest uprostřed města i sídliště. Prověřuje to inspekce

Foto: Archiv Pavla Starosty

Jeden ze snímků od svědků demolice, který jasně ukazuje, jak se pracovalo s azbestem v areálu bývalých Michelských pekáren.

Reklama

Česká inspekce životního prostředí prověří demolici někdejších Michelských pekáren, stejně tak rekonstrukci hotelu InterContinental. Přibývá svědectví o tom, že se s rakovinotvorným azbestem pracuje nelegálním způsobem.

Článek

Česká inspekce životního prostředí začala prošetřovat, zda se v Praze likviduje karcinogenní azbest v souladu se zákonem a zda veškerý materiál končí, jak má, na skládkách nebezpečného odpadu. Jde o dva případy, na které v minulých dnech upozornily Seznam Zprávy a o které se mezitím už začaly zajímat i další úřady.

Jednak o demolici někdejších Michelských pekáren a také o rekonstrukci známého hotelu InterContinental v centru města.

„Oba případy jsou v šetření, takže bližší informace prozatím nemůžeme poskytnout,“ uvedl k tomu mluvčí inspekce Jiří Ovečka.

Zaštítili se hygienou

U právě probíhající rekonstrukce hotelu InterContinental je hlavním předmětem sporu, zda byl pro odstraňování panelů z obvodového pláště, v nichž je ukryto 35 tun azbestových desek, zvolena správná technologie. Tak, aby účinně zabránila úniku rakovinotvorných azbestových vláken do okolí hotelu.

Jak už Seznam Zprávy napsaly, několik sanačních firem, které se o zakázku dříve zajímaly, navrhovaly, aby se kolem hotelu nejdříve postavilo lešení a vybudovalo „pod plachtou“ hermeticky uzavřené kontrolované pásmo s napojením na speciální odsavače vzduchu s HEPA filtry. Toto je podle expertky v oboru Zoji Guschlové také jediný spolehlivý způsob odstraňování azbestu při rekonstrukcích i demolicích.

Nicméně dodavatelská firma Metrostav a její subdodavatelé nakonec zvolili levnější a jednodušší řešení, kdy jsou panely snímány jeřábem bez jakýchkoliv speciálních opatření a ze staveniště se poté odvážejí k demontáži. Azbest separovaný mimo staveniště má být poté ukládán na skládce firmy Ekologie v Lánech.

Zástupci majitelů hotelu z firmy R2G tvrdí, že jim technologický postup schválila hygienická stanice. Potíž je ale v tom, že hygiena nikdy žádný technologický postup neschvaluje (na řadě staveb ani nekontroluje). Pouze zjišťuje, zda hlášení o práci s azbestem má všechny náležitosti, všechny kolonky jsou vyplněny. Za to, že azbestová vlákna neunikají do ovzduší, odpovídá vždy stavebník a jím najaté firmy. A ten by měl zvolit optimální postup.

Majitel hotelového objektu přitom tvrdí, že azbestová vlákna při demontáži panelů neunikají, prý to potvrzují i opakovaně probíhající měření. Ovšem sami obyvatelé z okolí hotelu, především ze spolku Občané Prahy 1, upozorňují, že se z panelů při demontáži jednoznačně práší. Každopádně kolem hotelu se teď už střídají kontroly a o případ se už zajímají i komunální politici.

Starosta Prahy 1 Petr Hejma se postavil na stranu hoteliérů, probíhajícímu měření věří. Zvolený postup už ale například kritizovala pražská radní Hana Kordová Marvanová.

Na místo rekonstrukce v pátek dorazili hygienici, firma Metrostav ve svém prohlášení slíbila přijmout další opatření.

Například při demontáži panelů používat výkonné odsavače prachu. Se zakrytím budovy se ale už nepočítá.

Nová svědectví v Michli

Případ z Michelských pekáren, kde se azbest vyskytoval hlavně v podobě takzvaných boletických panelů na bývalé administrativní budově, zavání dokonce podvodným jednáním.

Stavební společnost Skanska, jež má pro svou sesterskou developerskou firmu Skanska Reality v areálu bývalých pekáren stavět nové byty, si na loňskou demolici objektů najala sanační firmu Trepart.

Prvním prohřeškem proti zákonu bylo už to, že firma Trepart práci s azbestem neoznámila pražským hygienikům, jak stanovují předpisy. Až s několikatýdenním zpožděním podala hlášení jihomoravské hygieně. Tvrdila přitom, že do panelů s azbestem v Praze nijak nezasahovala. Podle Trepartu byly panely šetrně sejmuty jeřábem a poté v neporušeném stavu převezeny k demontáži do brněnské pobočky firmy SUEZ. Rozebírání panelů v Brně podle firmy začalo loni 12. května. Odtud potom měl separovaný azbest směřovat na skládku nebezpečného odpadu firmy SUEZ.

Avšak tato tvrzení jsou čím dál více zpochybněna. I firma SUEZ dementovala, že by nějaký materiál s azbestem vůbec přebírala. A Seznam Zprávy už přinesly svědectví i o tom, že žádné panely jeřáb v Michli nikdy nenakládal a nikdo je nikam nepřevážel.

Administrativní budovu pekáren kompletně demolovaly bourací bagry. S firmou Trepart už kvůli porušení technologického postupu zahájila správní řízení pražská hygiena.

Šetření České inspekce životního prostředí je tak dalším v pořadí. Inspekce má přitom právo zjišťovat, jak se nakládá s nebezpečnými odpady, kam patří i azbest.

Redakci Seznam Zpráv se mezitím ozvalo několik nových svědků, kteří popsali, jak demolice administrativní budovy Michelských pekáren loni v březnu probíhala. Předložili své fotografie z období od 5. do 7. března 2020.

„Celá fasáda byla demolována bagry s hydraulickými nůžkami. Na žádný jeřáb si nepamatuji a z fotek je jasně patrné, že fasáda nebyla snesena, ale proměnila se v hromadu sutí. Nebyla zde žádná zástěna proti prášení, vybavuji si pouze sporadické skrápění vodou, ale spíše v pozdější části demolice budovy směrem k sídlišti. O odvážení materiálu nevím, nemám přímý výhled na výjezd z areálu. V současné době v areálu stále pracují drtičky suti,“ popsal pro Seznam Zprávy Pavel Starosta, který v lokalitě bydlí s těhotnou manželkou a dvouletou dcerou.

Neskrývá rozčilení, které v něm celý případ vyvolal. „V ulici Pekárenská, hned naproti zbořeništi, je dětské hřiště, kam občas chodíme s malým dítětem. Je mi zle z představy, že mohlo být zaprášeno azbestovými vlákny,“ říká tento svědek a dodává: „Jak ironické, že na plotě zbořeniště visí plachta s nápisem: Skanska – dobrý soused.“

Případ podle Pavla Starosty poukazuje na zavedenou kulturu ignorování bezpečnostních zásad v některých oblastech českého stavebnictví.

Ve stejném duchu demoliční práce popisuje i Kateřina Svatoňová, která bydlí téměř hned vedle někdejšího – a nyní zbouraného – objektu pekáren.

„Opravdu zde nikdy nebyl žádný speciální jeřáb, který by panely opatrně sundával. Nejsem odborník a netušila jsem tou dobou, jak se demolice má správně provádět. Ale každé ráno jsem viděla z okna, jak hydraulické nůžky postupně ‚okousávají‘ stavbu, jak se stavba pomalu sype dolů – vše pak bylo na jedné hromadě pod stavbou,“ uvedla žena.

Problém je, že nikdo stále neví, kde azbest z pekáren nakonec skončil. Developerská firma Skanska Reality se odkazuje na dosud nezveřejněný posudek, že v suti, kterou mezitím zpracovaly drtičky a nadále zůstává na staveništi, žádný azbest zjištěn nebyl.

Reklama

Doporučované