Hlavní obsah

Babiš popravil Kremlíka a stvořil „superministra“

Foto: ČTK/Peřina Luděk, ČTK

Hrozně mě naštval, varoval Babiš už v nedělním facebookovém účtování ministra dopravy Kremlíka.

Reklama

Potíže s e-shopem na dálniční známky byly poslední věcí, která zlomila vaz ministru dopravy Vladimíru Kremlíkovi.

Článek

Začalo to Taťánou Malou. Ta byla ministryní spravedlnosti jen dva týdny od jmenování druhé vlády Andreje Babiše na konci června 2018. Vladimír Kremlík je prozatím posledním, kdo opouští post ministra ve vládě, kterou sestavilo hnutí ANO a ČSSD.

Po necelém roce ve funkci o jeho konci rozhodla zakázka na nákupy dálničních známek. Tendr za více než 400 milionů minulý týden ostře zkritizoval premiér Andrej Babiš, v neděli mu vyčetl, že se za svou chybu nechce omluvit.

„400 milionů za e-shop, to mě samozřejmě strašně naštvalo. A ještě jsem byl o to naštvanější, že jsem se to dozvěděl z médií. Hned jsem požádal ministra Vladimíra Kremlíka, ať mi to vysvětlí,“ naznačil ministrovi, že se pod ním kývá židle, už v nedělním facebookovém hlášení premiér Babiš.

V pondělí se pak už bez Kremlíka setkal s programátorem, který veřejně navrhl, že spolu s dalšími lidmi stvoří pro stát e-shop na dálniční známky zdarma.

A pak následovalo jednoznačné rozhodnutí. „Dnes ve 13:10 jsem panu prezidentovi odeslal návrh na odvolání pana ministra Kremlíka. Zároveň jsem pověřil řízením Ministerstva dopravy ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka,“ řekl na pondělní tiskové konferenci premiér.

Nemá to ale podle něj být dočasný záskok, než se najde vhodný kandidát, ale trvalé řešení. Fakticky tak dnes Babiš spojil pod jedním člověkem resorty dopravy a ministerstva průmyslu a obchodu. O tom, že takové spojení plánuje, už Babiš dokonce v minulosti psal, a to ve své předvolební publikaci O čem sním, když náhodou spím.

Stejně tak „snil“ i o sloučení ministerstev zemědělství a životního prostředí.

Kremlík si o potíže koledoval již dříve. Nejasnosti kolem výběru mýta se nezamlouvaly prchlivému premiérovi. Ve vlastním úřadě čelil řadě kritiků. A drobným přešlapem bylo i předbíhání ve frontě před Žofínem, kam se desítky tisíc lidí vydaly poklonit zesnulému Karlu Gottovi.

Opozice do Kremlíka tepala, že je horším ministrem než Dan Ťok. Ten skončil vloni na konci dubna po vlastní žádosti a nahradil ho právě Kremlík. Důvody byly v podstatě podobné jako u Kremlíka. Kritika pomalé výstavby dálnic a nezvládnuté mýto. Přesto byl Ťok nejdéle sloužícím ministrem dopravy v historii Česka. V čele resortu stál od roku 2014.

Loňský rok pak znamenal výměnu ještě v dalších třech resortech. Ke stejnému dni jako Ťok skončila i ministryně průmyslu a obchodu Marta Nováková. Ta si zavařila svým prohlášením, že za drahá mobilní data si mohou sami lidé, protože je málo používají. Na březnovém setkání ministerstva s velvyslanci navíc musel na žádost čínského zástupce odejít představitel Tchaj-wanu, což bylo připsáno ministryni jako velké diplomatické faux pas.

Nahradil ji dnešní vicepremiér a teď i nástupce Vladimíra Kremlíka, podnikatel Karel Havlíček.

A ještě jednou stejný den, tedy 30. duben 2019, znamenal konec ministra spravedlnosti Jana Kněžínka. I ten podal demisi sám. A to jen pár dní poté, co policie navrhla obžalovat premiéra Babiše v dotační kauze Čapí hnízdo. Kněžínka nahradila oblíbenkyně prezidenta Miloše Zemana Marie Benešová. Právě to odstartovalo sérii protivládních demonstrací pořádaných spolkem Milion chvilek pro demokracii kvůli obavám, že se bude snažit zahladit premiérovy problémy.

Pro pořádek dodejme, že Kněžínek byl právě tím, kdo nahradil v úvodu zmíněnou Taťánu Malou. Ta musela rezignovat kvůli plagiátorské kauze hned u dvou diplomových prací.

Ze stejného důvodu pak končil o sedm dní později i sociálnědemokratický ministr práce Petr Krčál.

Největší pozdvižení pak bylo kolem odchodu ministra kultury Antonína Staňka. Sociálnědemokratický reprezentant odmítal post opustit. Postavil se za něj i prezident Miloš Zeman, který navíc odmítal jmenovat nového kandidáta ČSSD Michala Šmardu. Vedlo to k prázdninové vládní krizi, v níž ČSSD hrozila odchodem z kabinetu.

Nakonec Šmarda sám přestal o post ministra usilovat a ČSSD na něj nominovala politického matadora Lubomíra Zaorálka.

A ještě jedna důležitá změna se odehrála v loňském roce. O funkci vicepremiéra přišel ministr životního prostředí Richard Brabec. Resort ovšem řídí dál. Na vicepremiérské posty se pak vedle Jana Hamáčka dostali právě nový ministr Havlíček a také ministryně financí Alena Schillerová.

Reklama

Doporučované