Babišovo zlato v zubní pastě. Nejvíc Agrofert vydělává na titanové bělobě

Odpor části veřejnosti vůči premiéru Andreji Babišovi s jeho konflikty zájmů má různorodé podoby. Řádově stovky tisíc lidí si v minulých letech do chytrých telefonů stáhly aplikaci “Bez Andreje”, aby skenováním čárových kódů zjistili, který výrobek pochází z Babišem založené a do svěřenských fondů převedené skupiny Agrofert. Bojkotem tohoto zboží se snaží premiéra ekonomicky vytrestat.

Tato forma občanského protestu má ale jen omezenou účinnost. V zásadě se totiž dotýká jen finálních produktů z potravinářské divize Agrofertu: mléka, jogurtů, masných výrobků, toustového chleba atd. To ale nikdy nebyl hlavní zdroj příjmů nynějšího premiéra a multimiliardáře v jedné osobě.

Kdyby Babišovi odpůrci chtěli jít ke kořenům jeho prosperity, museli by přestat nakupovat i nátěrové hmoty, zubní pasty, opalovací krémy, léky, papír, plasty. Tam všude i v mnoha jiných produktech mohou na „Babiše“ také narazit.

Všechny mají jedno společné – obsahují titanovou bělobu.

Jde o anorganický pigment, který je dnes naprosto zásadním zdrojem příjmů pro „Babišovu“ přerovskou chemičku Precheza. Prodej běloby představuje kolem 90 % jejích tržeb.

A právě Precheza je nyní nejziskovější firmou ze skupiny Agrofert. Vystřídala německou chemičku SKW Piesteritz, jež se v tomto ohledu výrazně propadla. Dle posledně zveřejněných výsledků za rok 2018 měla Precheza rekordní zisk přes miliardu korun.

A není asi náhodou, že za Prechezou následují další chemičky – pardubická Synthesia a Deza z Valašského Meziříčí, když každá vydělala téměř půl miliardy korun.

Nikoliv tedy potravinářské firmy Olma, Penam, Kostelecké uzeniny či Vodňanská drůbež. V nich je zisk výrazně nižší a přitom právě ony bývají hlavním terčem protibabišovského hněvu.

Problém pro Babišovy odpůrce je, že nikdo není schopen odhalit, ve které konkrétní zubní pastě, žvýkačce, tabletě či opalovacím krému je „zlatonosná“ titanová běloba z Prechezy přítomna. V Česku je sice přerovská firma jediným výrobcem běloby, ale v rámci Evropy a světa je producentů daleko více.

Jestli Babišovi nelze něco upřít, tak podnikatelský čich. Precheza byla v roce 1996 první firmou z chemického průmyslu, kterou se mu podařilo majetkově ovládnout. Tehdy koupil majoritu od Fondu národního majetku a během několika dalších let podnik ovládl zcela.

Nebyla to asi jen pouhá intuice, která nynějšího vrcholného českého politika do Prechezy přivedla. Slovenský podnik zahraničního obchodu Petrimex, v němž Babiš za komunismu pracoval a reprezentoval jej v severoafrickém Maroku, s produkty Prechezy obchodoval.

Na začátku devadesátých let, kdy se rozjíždělo soukromé podnikání, to s Prechezou nevypadaĺo dobře. Tak jako řada jiných průmyslových podniků se tehdy dostala do existenčních potíží.

Jak vzpomíná Karel Šimeček, který byl v přerovském podniku v minulosti výkonným ředitelem, i v porevoluční době se titanová běloba v Precheze vyráběla, ale zdaleka ještě neměla takovou dominanci jako dnes.

Chemička totiž původně hojně produkovala i fosforečná hnojiva, avšak vleklá a hluboká krize zemědělství spojená s omezením umělého hnojení způsobila Precheze, zaměřené v té době hlavně na domácí trh, odbytovou krizi.

„A vedení firmy se tehdy rozhodlo výrobu hnojiv zastavit a soustředit se právě na perspektivní titanovou bělobu. Z dnešního pohledu je zřejmé, že to byl dobrý krok,“ komentuje třicetiletý vývoj exředitel Karel Šimeček.

Výroba titanové běloby v dalších letech utěšeně rostla. A roste nadále – tak jak bohatne svět a je hladový po výrobcích, v nichž je titanové běloby kvůli jejím vlastnostem zapotřebí.

Z původní kapacity 25 tisíc tun ročně se Precheza postupně dostala až na výrobu 59 tisíc tun v roce 2018. A má investiční plány, jak produkci dále rozšiřovat.

Přesto pokrývá jen procento z celkové světové produkce běloby, která je nyní na úrovni asi 6 milionů tun ročně. „Globální trh je hodně konsolidovaný. V čele je pět velkých amerických firem, dále některé čínské a potom nezávislí výrobci jako je právě Precheza,“ popisuje situaci Šimeček.

Ačkoliv je přerovský podnik relativně malým výrobcem, v některých specializovaných aplikacích má až dvacetiprocentní podíl na světové spotřebě.

Právě orientace na vývoj speciálních druhů titanové běloby s vysokou přidanou hodnotou a stoprocentní využití meziproduktů z hlavní výroby jsou podle Šimečka klíčovými konkurenčními výhodami přerovského podniku, který disponuje i vlastním výzkumem a vývojem.

Velice zisková výroba titanové běloby by v Přerově teoreticky mohla růst donekonečna, ale naráží na některé limity.

Ať už jde o dopravní zatížení Přerova – už tak zahlceného kamiony – tak i nové legislativní omezení, o nichž se právě nyní vede debata v rámci Evropské unie.

Jde o to, že titanová běloba se s vysokou mírou pravděpodobnosti dostane na seznam látek s možným rakovinotvorným účinkem. Předcházely tomu celoevropské diskuse o tom, nakolik mohou vdechované částice poškozovat plíce. Už před lety se dokonce objevily názory francouzských vědců, že účinky mohou být podobné jako při vdechování částic azbestu.

Sama Precheza už dříve přiznala, že lze očekávat jisté restrikce ze strany evropských institucí.

„Významné dopady by pro všechny výrobce titanové běloby mohlo mít rozhodnutí Evropské komise o případné klasifikaci titanové běloby jako inhalačního karcinogenu,” píše vedení Prechezy ve výroční zprávě za rok 2018. Zároveň připsalo, že vývoj monitoruje a podniká opatření k minimalizaci možných negativních dopadů.

A právě v této době se v Bruselu o titanové bělobě jedná.

Český europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) Seznam Zprávám potvrdil, že Evropská komise chce titanovou bělobu zařadit do druhé kategorie nebezpečných látek s možnými karcinogenními účinky.

Chce tak učinit takzvaným delegovaným aktem, který spadá do její pravomoci. Evropský parlament a Rada mají možnost vnést námitku a akt zablokovat. Zatím to ale vypadá, že akt projde a brzy začne platit.

Jak chystané opatření Evropské komise výrobu běloby ovlivní, je zatím těžké odhadnout. Lze očekávat, že se dotkne produktů jako jsou interiérové barvy. Výrobky, který mají v sobě více jak jedno procento běloby, budou muset nést informaci o možných nebezpečných účincích v případě vdechnutí. Problém by se neměl nijak týkat běžných výrobků jako jsou již zmíněné zubní pasty, opalovací krémy či žvýkačky, kde se nevyskytuje titanová běloba ve formě jemného prášku a prachových částic.

Že se o škodlivosti titanové běloby v Evropě a ve světě stále diskutuje, potvrzuje i Bohumil Kotlík, expert ze Státního zdravotního ústavu. „Spíše se ale vedou debaty ohledně škodlivosti titanové běloby v podobě nanočástic,” uvedl pro Seznam Zprávy.

Úplný zákaz titanové běloby v interiérových barvách si dost dobře představit nedokáže. „Kdyby byla zakázána úplně, neměli bychom doma bílo,” poukazuje na praktické důsledky, které se už netýkají jen Prechezy a jejího hlavního výrobního programu.

Vedení Agrofertu na oficiální dotaz připouští, že rozhodnutí evropských úřadů na podnikání přerovské chemičky negativní vliv mít mohou, ale žádné zásadní ohrožení v tom firma nevidí. „Aplikace titanové běloby je mnohostranná a ve většině případů jde o technické účely,“ poukazuje mluvčí koncernu Karel Hanzelka.