Babišův dopis do Izraele: Když u vás zbydou vakcíny, dejte nám je

Prezident Miloš Zeman už před několika týdny veřejně řekl, že on i premiér Andrej Babiš napsali do Izraele o pomoc s organizací očkovací kampaně. Adresa byla správná: židovský stát je v očkování proti covidu světovým premiantem. Aspoň jednu dávku vakcíny má už v těle téměř polovina izraelské populace.

Jednu zásadní věc ale Zeman o dopisech zatajil. A to tu, že v korespondenci čeští představitelé výslovně požádali Izraelce o vakcíny.

Seznam Zprávy tyto dokumenty získaly.

Prezident a premiér se v nich odvolávají na speciální česko-izraelské vztahy a připomínají posilování českého diplomatického zastoupení v Jeruzalémě, kde Česko na rozdíl od většiny zemí Evropské unie už 1. března spěšně otevře pobočku ambasády.

„Považoval bych za důkaz našich pokračujících vynikajících vztahů, kdybychom mohli izraelské zkušenosti v České republice co nejvíce využít. Vedle toho bychom rovněž velice ocenili, pokud by v případě, že dodané množství vakcín do Státu Izrael bude převyšovat poptávku mezi izraelskými občany, bylo možné přebytek využít v ČR,“ stojí v dopise premiéra Babiše svému protějšku Benjaminu Netanjahuovi, jehož ověřenou kopii Seznam Zprávy mají k dispozici.

Miloš Zeman poprvé o dopisech mluvil v lednu pro server Blesk.cz.

„Já jsem před několika dny psal svému dobrému příteli, izraelskému prezidentovi Rivlinovi, aby nám pomohl právě s organizací té očkovací kampaně, protože, jak dobře víte, Izrael je v tom naprosto perfektní. Zhruba stejný dopis Bibi Netanjahuovi poslal i premiér Babiš,“ uvedl český prezident.

Přestože Hrad diplomatickou korespondenci zveřejňuje na svých webových stránkách, tento list se na nich neobjevil. Také na dotaz Seznam Zpráv prezidentská kancelář zveřejnění odmítla.

Dokument podepsaný prezidentem se však redakci podařilo získat z diplomatických zdrojů.

„Chceme se učit od těch nejlepších – a právě proto bychom rádi využili izraelské know-how při zabezpečení vakcín i zvládnutí očkovací praxe. Česká vláda a osobně premiér Andrej Babiš jsou připraveni okamžitě zahájit jednání s izraelskou stranou,“ stojí mimo jiné v prezidentském listu adresovaném hlavě židovského státu.

Oba dopisy – Zemanův i Babišův – tak na sebe zjevně navazují.

Miloš Zeman o dodání vakcín z Izraele však doslovně nepíše. Ostatně i v Izraeli – stejně jako v Česku – o nákupu očkovacích látek rozhoduje vláda. Například smlouvu s výrobcem vakcín Pfizer uzavřelo izraelské ministerstvo zdravotnictví.

„Česká republika, která dlouhodobě patří mezi nejodhodlanější spojence a přátele Izraele, by proto ráda v této oblasti s Izraelem posílila spolupráci. Máme zájem o sdílení a přenos izraelských zkušeností a osvědčených postupů se zajištěním a distribucí vakcín i samotnou organizací proočkování obyvatelstva. Izraelské kapacity bychom samozřejmě využili až poté, kdy to pokrok s očkováním místního obyvatelstva umožní,“ stojí dále v Zemanově dopise.

Jeho znění Seznam Zprávy ověřovaly na Pražském hradě. Mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček uvedené pasáže nepopřel, ale odmítl o nich mluvit.

„Diplomacie vyžaduje ticho. Proto v reakci na vaše otázky nesděluji nic,“ uvedl jen.

O dopisy premiéra a prezidenta do Izraele si tak následně zažádaly Seznam Zprávy u příslušných úřadů prostřednictvím zákona o svobodném přístupu k informacím. Kancelář prezidenta originál dopisu zatím nezveřejnila, ale dle zákona mu stále běží lhůta k rozhodnutí.

Úřad vlády Babišův dopis Seznam Zprávám poskytl.

Česko se od začátku roku potýká s nedostatkem vakcín. Dosud bylo proti covidu očkováno půl milionu Čechů, tedy asi pět procent populace.

Vakcíny přicházejí do Česka přes kontrakty, které jménem členských států EU uzavřela Evropská komise s výrobci, jejichž očkovací látku schválila Evropská léková agentura (EMA). Jde zatím o tři vakcíny: Pfizer/BioNTech, AstraZeneca a Moderna.

Kromě žádosti o vakcíny z Izraele se premiér Babiš také v minulých týdnech zajímal o možnosti získat ruskou vakcínu Sputnik V. V Maďarsku například nevyloučil možnost, že by se do Česka přivezla i bez certifikace od evropské lékové agentury EMA, ale po konzultacích s odborníky zdejšího lékového úřadu SÚKL od této možnosti upustil.

Totéž učinil tento týden i Babišův poradce exministr Roman Prymula. Rusové zatím žádost o certifikaci u EMA vůbec nepodali a podle Prymuly ani český SÚKL nemá o Sputniku dost dat.

O zvláštních dodávkách jedná Česko podle zjištění Seznam Zpráv také se společností AstraZeneca – údajně se tak děje v rámci unijního kontraktu. Členské státy EU se totiž zavázaly, že nebudou o vakcínách jednat na vlastní pěst.

Andrej Babiš není jediným evropským politikem, který se na Izrael s prosbou o vakcíny obrátil.

V pomyslné frontě na izraelské očkovací dávky je i – z pohledu Izraele sousední – Kypr, který se tím ani netají. Bruselský server EurActive citoval kyperského premiéra Nicose Anastasiadese, který uvedl, že nevidí rozpor v žádosti o izraelské vakcíny a v unijním závazku své země – prý díky tomu, že Izrael očkuje vakcínami schválenými v EMA.

Pokud Izraelci českou prosbu vyslyší, lze dle diplomatických zdrojů Seznam Zpráv očekávat případné dodávky vakcín nejdřív v řádu týdnů.

„Jsme v kontaktu s izraelskou stranou a na spolupráci v oblasti vakcinace pracujeme,“ uvedla bez bližších detailů ředitelka Úřadu vlády Tünde Bartha.

O možné dodávce očkování z Izraele už dříve v České televizi mluvil velvyslanec Martin Stropnický. Neuvedl však tehdy, že o ně Česko výslovně požádalo.

Zatímco Kypr má k Izraeli blízko zeměpisně, Česko sází na spojenectví, které se zmiňuje i v citovaných dopisech českých představitelů.

„Domnívám se, že je vždy nutné se učit od svých nejlepších přátel. Proto i Česká republika, kterou se Státem Izrael již od jeho vzniku pojí nejužší pouta a která patří mezi jeho nejvěrnější spojence, má zájem se ze zkušeností Vaší vlasti inspirovat a ponaučit se,“ stojí také v premiérském dopisu.

Česko a Izrael skutečně pojí historicky těsné vztahy a mají masarykovský základ. První československý prezident byl prvním světovým státníkem, který coby sympatizant sionismu navštívil židovské osídlení v tehdejší Palestině. Jeho syn Jan Masaryk coby český ministr zahraničí prosadil dodávky zbraní do Izraele, když v prvních letech své existence bojoval o svou nezávislost.

Útlum vztahů přišel v časech komunismu. Po sametové revoluci byl však Izrael mezi prvními zeměmi, které nový prezident Václav Havel navštívil, a to hned v dubnu 1990.

Premiér i prezident se ve své korespondenci výslovně zmiňují o posilování české diplomatické přítomnosti v Jeruzalémě. Pro Izraelce jde o důležitou věc, z mezinárodního pohledu je to ale vrcholně citlivá záležitost. Město si totiž jako své hlavní nárokuje jak Izrael, tak i Palestinci. Do vyřešení izraelsko-palestinského konfliktu mají mít státy své ambasády v Tel Avivu. Toto diplomatické pravidlo porušil americký prezident Donald Trump, když v roce 2018 nechal přestěhovat velvyslanectví USA do Jeruzaléma. Jeho nástupce v Bílém domě, Joe Biden, již v předvolební kampani uvedl, že zastoupení zpět stěhovat nebude.

„Za jeden z mnoha příkladů našeho dlouholetého a velmi hlubokého přátelství považuji mimo jiné to, že Česká republika jako jedna z nemnohých zemí postupně posiluje svou diplomatickou přítomnost v Jeruzalémě. Tam jsme již otevřeli Český dům a nedávno jej povýšili na zastoupení s diplomatickým statusem,“ píše také Babiš.

Jak bylo uvedeno, česká diplomacie tam už za dva týdny zprovozní kancelář coby pobočku českého velvyslanectví v Tel Avivu. Z členských zemí EU udělalo podobný krok jen Maďarsko, které tam má obchodní zastoupení v rámci své ambasády v židovském státu. Přestěhování české ambasády do Jeruzaléma dlouhodobě prosazuje prezident Zeman.