Článek
Sociální síť omezila šíření obsahu příslušníků vojenského vedení Barmy. Odůvodnila to tím, že se snaží zabránit šíření dezinformací. Generálové podílející se na armádním puči nebudou moci svůj obsah na Facebooku sdílet s více lidmi.
„Není to zákaz, chceme ale omezit počet lidí, kteří obsah vidí,“ komentovala společnost Facebook ve svém vyjádření. Společnost také omezuje vlastní algoritmus, v rámci kterého se uživateli objevují další „doporučené“ stránky se souvisejícím obsahem. Profily, stránky a skupiny, které mají jasné pojítko k armádním představitelům, se barmským uživatelům neobjeví.
„Zároveň se snažíme chránit svobodu slova barmských obyvatel, kteří se skrze Facebook snaží ukázat světu, co se v jejich zemi děje,“ komentoval Rafael Frankel z Facebooku podle britského The Guardian.
Od americké společnosti to však není jednosměrná reakce na dění v Barmě. Představitelé vojenského převratu zcela blokovali přístup občanů k Facebooku po dobu několika dní. Chtěli tak zabránit jejich sdružování a domlouvání se na odbojové činnosti. Reakcí ale bylo to, že lidé fyzicky vyšli do ulic.
Největší protesty
Za posledních pár dní přišly na demonstrace každý den stovky tisíc lidí. A to napříč celou zemí. Protestují proti puči a především proti uvěznění lídryně Aun Schan Su Ťij a dalších demokraticky zvolených představitelů Barmy.
Nemocnice, školy i vládní úřady. Rostoucí hnutí vyjadřující nespokojenost s událostmi 1. února se rozrůstá o občany různých postavení, kteří volají po propuštění zvolené šéfky civilní vlády Aun Schan Su Ťij a prezidenta Win Myina. V Barmě je nyní na rok vyhlášen výjimečný stav.
V pondělí byly v Barmě vydány vyhlášky, které prakticky zakazují veřejné protesty. Shromažďovat se totiž na jednom místě nesmí více než pět lidí a povoleny nejsou ani průvody motorizovaných vozů. Ve dvou největších městech Rangúnu a Mandalaji byl navíc podle agentury AP zaveden zákaz vycházení mezi osmou hodinou večerní a čtvrtou hodinou ranní.
„Potřebujeme demokracii,“ hlásají některé z transparentů, které doprovází protestující. Symbolem demonstrací, který je možné vidět i na fotografiích, se staly tři zdvižené prsty na znamení vzdoru. Gesto je známé z americké knižní a filmové série Hunger Games, kde slouží jako znak povstání proti totalitnímu režimu.
Lidé navzdory armádě a úřednímu zákazu opět zaplavili ulice. Světové agentury informují o snahách policie v Mandalaji a ve městě Neipyijto rozehnat demonstranty pomocí vodních děl. V prvním zmíněném městě je podle agentury Reuters evidováno nejméně 27 zadržených.
Podle novináře z Democratic Voice of Burma byli zadržení lidé v Mandalaji biti. On sám měl být policií zadržen poté, co ve městě natáčel protesty.
Podle posledních údajů neziskové organizace Assistance Association for Political Prisoners bylo od začátku puče zadrženo 165 lidí, z nichž většina jsou politici. Dosavadní počet propuštěných je na čísle 13.
Probíhající nepokoje oživily u barmských občanů vzpomínky na dřívější dlouhotrvající vojenskou vládu. „Jsme zklamaní a tak smutní, kdykoliv přemýšlíme o tom, proč nás to znovu potkalo,“ cituje agentura Reuters Khin Min Soe z města Rangún.
Vůdce barmské vojenské junty, generál Min Aun Hlain, v pondělí poprvé promluvil k občanům, nepokoje v zemi však během 20 minut dlouhého projevu nezmínil. Kromě opakování tvrzení o volebních podvodech, které podle něj ospravedlňují jednání armády, slíbil uspořádání nových voleb, jejichž vítězi následně předá moc.
Protesty navíc sílí. Podle reportérů v hlavním městě Rangún v pátek vyšlo do ulic vůbec nejvíc lidí od začátku února. Městem proudily stovky různých průvodů, každý měl tisíce účastníků. I kvůli svátku, který na pátek 12. února připadá. Ten je tradičním dnem, kdy se udělují amnestie vězňům. Některé junta opravdu propustila, ale ve stejnou chvíli v ulicích zatýkala své politické oponenty.
Demonstranti procházeli kolem klíčových míst, jako je pagoda Sule nebo čínská a ruská ambasáda.
That's...that's quite a sign #Myanmar pic.twitter.com/HV6P88Hyhn
— FootballJOE (@FootballJOE) February 12, 2021
Rozdělení do mnoha skupin bylo strategickým krokem demonstrantů. Chtěli zamezit střetu s policií, jednolitý dav lidí by bezpečnostní složky snadněji ovládly. Na stovky různých skupin nemají barmští vojáci a policisté potřebnou početní sílu.
Protesty před ambasádami byly také cíleným krokem občanského odporu. Účastníci protestu to zdůvodnili tím, že před budovami cizích velvyslanectví si armáda nic nedovolí, aby neztratila svou mezinárodní tvář.
Přestože většina demonstrací byla mírumilovná, v některých místech se protestující dostali do střetu s bezpečnostními složkami a podle agentury Reuters došlo i na střelbu gumovými projektily.
Americké sankce
Ve čtvrtek administrativa amerického prezidenta Joea Bidena vyhlásila nové sankce, které míří na organizátory vojenského převratu v Barmě. Konkrétní jména však americká vláda upřesní později. Jde ale o omezení obchodních zájmů těch, kteří aktuálně Barmu řídí. Hlavním terčem je generál Min Aun Hlain. Na seznam se dostane ale i jeho zástupce Sou Win a další představitelé barmské junty. Bidenova exekutiva dovoluje rozšířit sankce i na rodinné příslušníky vojenských představitelů.
USA jsou nezanedbatelným zdrojem příjmů barmské ekonomiky. Joe Biden se však rozhodl tu část, ze které čerpá barmská vláda, zmrazit, jedná se řádově o miliardy amerických dolarů. Dodal ale, že finanční podporu budou Spojené státy nadále posílat do barmského zdravotnického systému. Američané se chystají dál podporovat i občanskou společnost.
