Hlavní obsah

Baskičtí separatisté z ETA se kají za své činy a žádají odpuštění. V květnu mají skupinu rozpustit

Video: Reuters

 

Reklama

Separatistická organizace Baskicko a jeho svoboda (ETA) přiznala, že páchala zlo, a požádala o odpuštění. Během svého boje o nezávislost připravila o život přes 820 lidí.

Článek

Organizace usilovala o vytvoření nezávislého Baskicka z částí nynějšího Španělska a Francie. „Způsobili jsme mnoho bolesti a nenapravitelné škody. Rádi bychom prokázali úctu mrtvým, zraněným a obětem činů ETA... Upřímně toho litujeme,” uvedla organizace.

ETA v prohlášení dále tvrdí, že není jediným původcem utrpení v Baskicku, a žádá „všechny, aby přiznali svou odpovědnost i napáchané škody” a společně usilovali o usmíření, aniž by se přitom ale přímo obracela na španělský stát.

Třebaže ETA vyjadřuje lítost nad všemi oběťmi, o prominutí prosí zejména oběti z řad civilistů. Násilné činy této organizace si často braly na mušku policii a obecně představitele státní moci.

„Znovu se potvrzuje síla právního státu, který organizaci ETA porazil zbraněmi demokracie," reagovala na omluvu separatistické skupiny španělská vláda. „Při porážce organizace ETA hrály rozhodující roli oběti, jejich památka a důstojnost. Separatistická skupina se za způsobené škody měla upřímně a bezvýhradně omluvit už dávno,” uvedl úřad konzervativního premiéra Mariana Rajoye.

Své podzemní struktury ETA nerozpustila, ale v posledních pěti letech je neaktivní. V roce 2011 vyhlásila trvalé a všeobecné příměří a loni v dubnu oznámila, že se vzdá zbraní. Evropská unie tuto organizaci považuje za teroristickou.

Své rozpuštění skupina oficiálně oznámí během prvního květnového týdne, uvedla ve čtvrtek televize ETB. Podrobnosti v pondělí na tiskové konferenci oznámí jihoafrický advokát a mediátor mezinárodních konfliktů Brian Currin.

K založení ETA v roce 1959 vedla frustrace Basků, jejichž jazyk a kulturu tehdejší režim Franciska Franka potlačoval. Politicky motivované vraždy, únosy a bombové útoky eskalovaly na konci 60. let. V polovině 80. let už násilí separatistů vyvolávalo odpor veřejnosti a mezinárodní pobouření. V roce 1987 například při výbuchu bomby nastražené v autě zemřela v Barceloně těhotná žena a dvě děti.

Separatistické hnutí oslabila nejenom násilná taktika ETA - o podporu části Basků přišlo hnutí i v roce 1981, kdy byla Baskicku přiznána v rámci Španělska větší fiskální autonomie.

Reklama

Doporučované