Batole požaduje odškodnění. Otec nesměl kvůli covidu k porodu

Nezvyklou žalobou se bude muset zabývat Obvodní soud pro Prahu 2. Dítě, které oslavilo jeden rok, společně se svými rodiči požaduje odškodnění za to, že otec nemohl být u porodu. Loni na jaře totiž platil plošný zákaz kvůli nebezpečí šíření covidu-19.

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Rodina pražského advokáta Ondřeje Pecáka se snažila opatření zrušit už před porodem, ovšem procesně neuspěla kvůli tomu, že Ministerstvo zdravotnictví mezitím původní zákaz nahradilo novým, ač obsahově obdobným. Otec tak nesměl být přítomen u porodu.

„Vzpomenu si na ten moment, kdy jsem visel na plotě před porodnicí vzteklý. Opatření bylo podle nás postavené na hlavu, popíralo normální střízlivý přístup,“ reaguje Ondřej Pecák na dotaz, proč se rodina rozhodla ve sporu pokračovat.

„Vůči dítěti je nám to líto. Je oproti sourozencům ustrašenější,“ dodává k vlivu na dítě otec a popisuje, že je to důsledek celkové atmosféry v pandemii, kde se lidé příliš nenavštěvovali, a novorozenci tak nesocializovali.

Žaloba míří konkrétně na Ministerstvo zdravotnictví, které zákazy třetích osob u porodů vydávalo. „Ministerstvo zdravotnictví dosud není s případem seznámeno, takže se k němu nemůže ani vyjadřovat,“ reaguje ke sporu Martin Novotný z tiskového oddělení ministerstva.

Otec, matka i batole chtějí vysoudit pro každého odškodnění 50 tisíc korun, celkově tedy 150 tisíc korun. Sám Ondřej Pecák připouští, že částku šlo jen velmi obtížně určit.

„Měřte, o kolik je dítě, kterému něco nedopřejete, lepší nebo horší, to se nedá,“ podotýká otec s tím, že se snažili vyčíslit přiměřenou hodnotu, která by měla újmě odpovídat.

„Je to jedna delší dovolená na oddych, na nápravu…“ nastiňuje možné využití případného odškodnění Ondřej Pecák.

Rodiče přitom už mají za sebou jednání u jiného soudu. A to kvůli tomu, že se do žaloby rozhodli zapojit i nezletilé dítě. Případem se proto zabýval opatrovnický soud. „Zákony jsou nastavené tak, že chrání dítě před rodiči, kteří by se mohli zbláznit a uhnat dítě do šíleného dluhu,“ vysvětluje Pecák a dodává, že od opatrovnického soudu dostali svolení, aby spor vedli i jménem ročního dítěte.

Zákazem přítomnosti otců u porodu loni na jaře se už zabýval Městský soud v Praze i Ústavní soud a řeší ho i Nejvyšší správní soud.

Soudy se zatím věnují otázce, jestli bylo, či nebylo mimořádné opatření Ministerstva zdravotnictví zákonné. A došly k závěru, že se nemohou zabývat opatřením, které už není platné. „Ústavní soud proto není k projednání ústavní stížnosti in concreto příslušný, neboť nemůže znovu zrušit již zrušené právní akty,“ vysvětloval ve svém nálezu například Ústavní soud.

Podobně argumentoval i Městský soud v Praze. Po peripetiích, kdy spor následně řešil Nejvyšší správní soud a vrátil ho městskému soudu, se aktuálně čeká na další rozsudek Nejvyššího správního soudu.

Pokud by přitom Nejvyšší správní soud rozhodl, že opatření bylo nezákonné, mělo by to velký vliv i na žalobu o náhradě škod. „Je to komplikované, kdyby nám Nejvyšší správní soud vyhověl, tak je to samozřejmě v náš prospěch. Ale i kdyby to neudělal, třeba z formálních důvodů, tak to nebrání podle mého názoru posouzení u civilního soudu,“ říká Zuzana Candigliota, advokátka a právní zástupkyně rodiny Ondřeje Pecáka.

Věcněji se právem otce být u porodu zabýval Ústavní soud v roce 2016, kdy řešil stížnost na 500korunový poplatek. Tehdy soudní senát dospěl k názoru, že primárně jde o právo rodičky než otce či dítěte.

„Je to matka dítěte, které především patří tyto intimní okamžiky a jejíž postoj je určující, pokud si rodička přeje dodržení určitých podmínek (…) porodu, její postoj a přání musí vždy převážit,“ argumentuje soudní senát v nálezu.

Zároveň ovšem konstatují, že otec „má při zodpovědném přístupu ke svému rodičovství dost času a mnoho příležitostí na budování pevného vztahu k dítěti, i pokud nebude bezprostředně přítomen u jeho příchodu na svět“.