Teroristický útok na země EU, zní na adresu Minsku. Litva šetří únos letadla

Podle běloruských státních médií použila armáda stíhací letoun MiG-29, který donutil let společnosti Ryanair k přistání na letišti v Minsku, informuje řecký server Greek City Times. Na palubě letadla měl být přítomen disident, novinář a zakladatel informačního kanálu Nexta Raman Pratasevič, uvedl litevský server Delfi s odkazem na lídryni běloruské opozice v exilu Svjatlanu Cichanouskou. Odklon od trasy potvrdil také server monitorující leteckou dopravu Flightradar24.

Novinář a disident působil v Bělorusku ve většině opozičních médií. „Pouze za to byl označen za teroristu a za to mu nyní hrozí trest smrti v Bělorusku,“ uvedla Cichanouská ve svém prohlášení na sociálních sítích. Její štáb už podle Delfi incident ohlásil vedení aerolinií Ryanair a také Mezinárodní organizaci pro civilní letectví (ICAO), po které požaduje, aby zahájila vyšetřování celé věci.

„Ode dneška si nikdo, kdo letí nad Běloruskem, nemůže být jistý svou bezpečností. Koneckonců režim zneužívá letecká pravidla k únosu těch, kteří si myslí opak,“ uvedla na Twitteru Cichanouská.

„Doprovod“ letu společnosti Ryanair v podobě stíhacího letounu potvrdilo běloruské ministerstvo obrany. Podle místních médií vydal rozkaz k nucenému přistání letadla v Minsku přímo běloruský prezident Alexandr Lukašenko.

Polský server Wiadomości uvedl, že letoun, který v neděli musel přistát v Minsku, patří společnosti Ryanair Sun. Podle serveru jde o dceřinou společnost Ryanairu registrovanou ve Varšavě. Letadlo má mít na trupu polské označení a polskou vlajku.

Společnost Ryanair uvedla, že byla běloruským řízením letového provozu informována o potenciální hrozbě na palubě jednoho ze svých letadel a byl jí nařízen odklon letounu do Minsku. Podle zahraničních médií ale bylo letadlo v době oznámení potenciální hrozby blíže Vilniusu než Minsku.

Na palubě ale nic neobvyklého nalezeno nebylo. Pratasevič byl zadržen, ostatní pasažéři prošli bezpečnostní kontrolou a bylo jim dovoleno pokračovat do koncové destinace. Podle agentury AFP už letadlo úspěšně dosedlo na území Litvy. Do Litvy nicméně Raman Pratasevič nepřicestoval, uvedl pro Seznam Zprávy český velvyslanec v Litvě Vít Korselt. Na letiště ve Vilniusu podle něj dorazili litevští vyšetřovatelé, kteří se ptají cestujících na podrobnosti.

„Pasažéry letu ještě dnes vyslechne policie, ať máme co nejrychleji informace o tom, co se dělo s letadlem Ryanair. Víme, že jsou dnes všichni unavení, ale už začalo vyšetřování,“ cituje server Delfi litevskou premiérku Ingridu Šimonytėovou. Litevská generální prokuratura už podle serveru celou věc vyšetřuje mimo jiné jako únos letadla.

Podle mluvčího litevského ministerstva zahraničních věcí aktuálně resort ohledně celé věci spolupracuje s litevským velvyslanectvím v Bělorusku. Ministerstvo pak zatím nemá žádné oficiální informace o tom, proč letadlo muselo přistát v Minsku, uvádí Delfi.

Tiskové oddělení minského letiště pak podle serveru sdělilo tiskové agentuře Interfax, že letadlo muselo přistát v Minsku kvůli oznámení, že je na palubě bomba, a letadlo v současné době kontrolují pyrotechnici.

Redakce Delfi pak měla obdržet informace od jednoho ze svých čtenářů, jehož žena a dcera byly na palubě zmíněného letu. Posádka podle něj cestujícím nic nevysvětlila, pouze jim řekla, že mají „sedět a čekat“. Někteří z cestujících pak serveru poskytli fotografie přímo z místa.

Litevský ministr zahraničí Gabrielius Landsbergis na svém twitterovém účtu uvedl, že na palubě bylo celkem 171 cestujících. Konkrétnější informace má pak ministerstvo o 149 z nich. Má jít o 94 občanů Litvy, 11 Řecka, 9 Francie, 5 Rumunska, 4 Polska a Běloruska, 3 Německa a Ruské federace, po dvou občanech z Lotyšska a Sýrie a po jednom občanovi Rakouska, Belgie, Bulharska, Kypru, Španělska, Gruzie a Nigérie.

Litevské ministerstvo zahraničí si mezitím podle serveru Mediazona předvolalo běloruského velvyslance a po Bělorusku požaduje okamžité propuštění všech cestujících a posádky letu společnosti Ryanair. Podle běloruských médií cestující mohli okolo 17. hodiny SEČ znovu nastoupit na palubu letadla, které se má aktuálně připravovat na odlet do Vilniusu.

Server Delfi v neděli kontaktoval vedoucí komunikačního oddělení litevského mezinárodního letiště, která serveru potvrdila, že letadlo z Atén mělo přistát ve Vilniusu ve 13 hodin místního času, letoun ale přistál v Minsku. „Podle toho, co víme, došlo ke konfliktu mezi posádkou a cestujícím. Letadlo úspěšně přistálo. Nemáme žádné další oficiální informace,“ uvedla Lina Beišineová. Podle poradce Cichanouské Franaka Viačorky už o konfliktu na palubě informovala i běloruská státní média, která přitom původně psala o podezření na výbušninu na palubě.

Podle redaktora informačního kanálu Nexta Tadeusze Giczana měl Pratasevič podezření, že jsou spolu s ním na palubě i dva důstojníci běloruské tajné služby KGB. Právě tito muži měli na palubě vyvolat konflikt s posádkou, uvedl novinář na svém twitterovém účtu. Ve svém posledním příspěvku na sociálních sítích Pratasevič pokrýval návštěvu Cichanouské v řeckých Aténách.

Na událost už reagoval například litevský prezident. „Bezprecedentní událost! Civilní letadlo letící do Vilniusu bylo násilně donuceno k přistání v Minsku. Běloruský politický aktivista a zakladatel kanálu Nexta byl na palubě. Je zatčen. Za touto odpornou akcí stojí běloruský režim. Požaduji okamžité propuštění Ramana Prataseviče,“ uvedl Gitanas Nausėda na svém twitterovém účtu.

Právě Litva se zařadila mezi nejtvrdší kritiky Běloruska. Prezident Nausėda na tiskové konferenci uvedl, že Litva vyzvala Bělorusko, aby navrátilo Prataseviče do Litvy. V opačném případě Litva podle své hlavy státu prosadí sankce vůči Bělorusku a společně s EU prohlásí jeho vzdušný prostor za nebezpečný pro civilní letectví. Podle litevského ministra zahraničí Gabrieliuse Landsbergise šlo o „teroristický útok nejen na běloruskou opozici, ale také na dvanáct států EU, jejichž občané byli na palubě letadla“.

„Šokující čin běloruského režimu v podobě nuceného přistání letu FR4978 z Atén do Vilniusu, na jehož palubě byl politický aktivista a zakladatel Nexta Raman Pratasevič. Požadujeme okamžité propuštění všech cestujících a posádky a mezinárodní vyšetřování této bezprecedentní události,“ uvedlo na svém twitterovém účtu estonské ministerstvo zahraničí.

„Co nejdůrazněji odsuzuji zadržení Ramana Prataseviče běloruskými orgány poté, co bylo uneseno osobní letadlo společnosti Ryanair. Je to zavrženíhodný akt státního terorismu,“ vyjádřil se na svém twitterovém účtu polský premiér Mateusz Morawiecki.

„Pozorně sleduji vývoj kolem dnešního letu společnosti Ryanair z Atén do Vilniusu, který byl nucen přistát v Minsku kvůli údajné bezpečnostní hrozbě. Tohle je naprosto nepřípustné,“ uvedl na Twitteru šéf unijní diplomacie Josep Borrell. „Běloruská vláda je odpovědná za bezpečnost všech cestujících, posádky a letadla. Všem cestujícím musí být umožněno okamžitě pokračovat v cestě,“ dodal Borrell.

„Je naprosto nepřijatelné přinutit let z Atén do Vilniusu přistát v Minsku. Všem cestujícím musí být umožněno okamžitě pokračovat v cestě do Vilniusu a zajistit jejich bezpečnost. Jakékoli porušení pravidel mezinárodní letecké dopravy musí mít následky,“ napsala předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Krokem Běloruska se bude zabývat pondělní summit EU. Podle Evropské unie čin nezůstane bez následků.

„Nutit letadlo k přistání, aby tím byly umlčeny hlasy opozice, je útokem na demokracii a svobodu projevu po celém světě. Běloruský tyran Lukašenko ohrožuje nás všechny,“ napsal na svém twitterovém účtu předseda zahraničního výboru britské Dolní sněmovny Tom Tugendhat.

Propuštění běloruského aktivisty žádá po tamním režimu také český ministr zahraničí Jakub Kulhánek. Ministr později uvedl, že si v pondělí předvolá běloruského velvyslance v České republice. „Bude mu sdělen ostrý protest s naprosto neakceptovatelným postupem ve věci přerušení civilního letu z Atén do Vilniusu v běloruském vzdušeném prostoru,“ napsal Kulhánek na Twitteru. Za nepřijatelný pak akt Běloruska označil i český premiér Andrej Babiš.

Nesouhlas zazněl i ze Slovenska. Tamní prezidentka Zuzana Čaputová prostřednictvím Twitteru upozornila na nezbytné vyšetřování, které je v dané záležitosti potřeba, a podotkla, že „jakékoli porušení mezinárodního práva musí mít důsledky“. Slovenský předseda vlády Eduard Heger pak označil zásah v podobě nuceného přistání letadla plného civilistů za nepřijatelný.

K odsouzení události se později přidaly také Spojené státy americké. „Důrazně odsuzujeme drzý a šokující akt Lukašenkova režimu za účelem odklonění komerčního letu a zatčení novináře. Požadujeme mezinárodní vyšetřování a koordinujeme další kroky s našimi partnery. Spojené státy stojí za běloruským lidem,“ napsal na Twitteru americký ministr zahraničí Antony Blinken.

Bělorusko zažilo bezprecedentní masové protesty proti režimu po prezidentských volbách z loňského srpna, jejichž vítězem úřady opět vyhlásily dlouholetou hlavu státu Alexandra Lukašenka. Lidé vyšli do ulic protestovat proti zfalšování voleb, ale pořádkové síly demonstrace nakonec potlačily, desítky tisíc lidí zadržely a opoziční vůdce uvěznily či přiměly k emigraci.

V sobotu opozice informovala o úmrtí svého člena ve věznici. Byl odsouzen za účast na protestech k pětiletému vězení a příčinou jeho smrti byl podle úřadů infarkt.