Hlavní obsah

Berlín hlásí rekordní počet mrtvých cyklistů. Aktivisté viní kamiony

Foto: Profimedia.cz

Vzpomínkové místo u berlínské Landsberger Allee, kde v květnu srazil cyklistu kamion.

Reklama

Přestože pandemie vyvolala u milovníků cyklistiky naději na změnu v infrastruktuře měst, Berlín zaznamenal nejvíc úmrtí na kole za poslední čtyři roky. Nepomohly ani nově vybudované jízdní pruhy, lidé z nehod viní nákladní vozy.

Článek

Předpokládaný pokles v provozu související s karanténními opatřeními proti koronaviru a nové jízdní pruhy nevedly v Berlíně k bezpečnějším silnicím. Německé město hlásí nejvíc úmrtí cyklistů za poslední čtyři roky. V roce 2020 zemřelo na silnicích dvakrát víc cyklistů než v roce 2019.

Zastánci cyklistiky nyní žádají zavedení více pravidel pro nákladní vozidla, která z vysokého počtu nehod viní. Jen minulý pátek se stala letošní čtrnáctou obětí dopravních nehod cyklistka, kterou v okrese Reinickendorf přejel v pravotočivé zatáčce řidič kamionu.

Jako lichá se také ukázala vyhlídka na méně přetížené silnice. Více lidí sice skutečně pracovalo z domova, ale ukázalo se, že ubylo pouze cestujících ve veřejné dopravě. Ostatních vozidel bylo na berlínských silnicích jako obvykle nebo i více, lidé totiž dávali přednost bezpečí vlastního automobilu.

Berlín se i přesto pokusil o drobnou změnu své infrastruktury v naději, že ji učiní příjemnější pro ty, kteří dojíždějí na kole. Tamní úřady využily počáteční dny zákazu vycházení ke stavbě více než čtrnáctikilometrového jízdního pruhu pro kola, které od zbytku silnice oddělovaly značky. Ty je měly fyzicky oddělit od provozu na zbytku dopravní komunikace.

Město postupovalo během pandemie v rámci iniciativy Vision Zero, která si klade za cíl naprosté bezpečí pro cyklisty na silnicích, a také podle několika schémat na zklidnění provozu.

„Rozšiřování cyklostezek nejenže nedokázalo řešit oblasti, kde k nehodám nejvíc docházelo, ale mohlo mít dokonce opačný účinek, než byl zamýšlen,“ uvedl pro deník The Guardian Siegfried Brockmann, výzkumný pracovník pro případy úrazů pod Německou asociací pojišťoven.

„Pokud urychlíme cyklistický provoz, neznamená to, že bude bezpečnější,“ řekl Brockmann. „Dvě třetiny nehod, které se týkají cyklistů, ale nejsou jimi způsobeny, se vyskytují na křižovatkách, odbočkách nebo na pozemních komunikacích a úřady zatím nepřišly s žádným řešením.“

„Naší prioritou bude zavedení oddělených semaforů pro cyklisty a automobily na křižovatkách,“ uvedla pro německé noviny Der Tagesspiegel berlínská radní pro životní prostředí a dopravu Regine Güntherová, ale uznala, že jim jde zlepšování podmínek pro cyklisty pomalu. „Bezpečná infrastruktura potřebuje čas,“ dodala radní.

Berlínské a německé politiky zatím vyzval ke zpřísnění podmínek pro nákladní automobily Ragnhild Sørensen, aktivista z berlínské cyklistické organizace Changing Cities. Podle Sørensena by měla vláda do povinné výbavy uzákonit video technologie, které by řidiče upozorňovaly na chodce a cyklisty mimo jejich zorné pole.

„Cyklisté padají jako mouchy,“ řekl Sørensen. „Tento problém musíme řešit stejně přísně jako organizovaný zločin. Stát musí vyšetřit nákladní společnosti, jejichž řidiči způsobují tyto nehody,“ dodal aktivista.

Nákladní vozidla mají v posledním roce na svědomí šest ze čtrnácti smrtelných srážek s cyklisty.

Reklama

Doporučované