Betonová džungle, kde stromy umírají. Slovenské město zápasí se suchem

Na náměstí v jihoslovenské Galantě není právě hezký pohled. Před obludnou budovou radnice a okresního úřadu je obrovská vydlážděná plocha, na kterou pálí sluneční paprsky. Sednout si na lavičky kolem fontány, z níž kvůli právě probíhající opravě žádná voda nestříká, skutečně neláká, pár stromů před panelákem potřebný stín nezajistí.

„Starou Galantu komunisté v 70. letech rozbořili, centrum postavili nové,“ vysvětluje současný vzhled města jeho primátor Peter Paška. „Situaci na náměstí chceme zlepšit, protáhneme sem novou cyklostezku a podél ní vysázíme stromy,“ slibuje.

Poukazuje ale také na to, co během bývalého režimu fungovalo - systém závlahových kanálů, který zásoboval vodou pole v okolí města. V devadesátých letech byly ale kanály ponechány svému osudu a dnes mohou zemědělci jen vzpomínat na výnosy, které mívali před lety.

„Okres Galanta leží v tzv. srážkovém stínu Karpat. Ten brání pronikání srážek při severozápadním postupu atmosférických front. Sucho v této oblasti je přirozené, v poslední době se ale často vyskytují období sucha, která nejsou způsobena polohou oblasti, ale dlouhodobou povětrnostní situací,“ říká meteoroložka Miriam Jarošová z Žilinské univerzity.

Problém podle ní tkví v tom, že zdejší sucho se objevuje častěji než dříve, trvá déle a postihuje velkou plochu. Poněkud skeptická je k tvrzení místních, že k suchu přispívá i vodní dílo Králová, které leží nedaleko Galanty. „Na to by bylo potřeba udělat seriózní výzkum,“ myslí si.

Velké sucho postihlo jihozápadní Slovensko už v roce 1947, po roce 1990 se ale začalo vyskytovat stále častěji: „Nyní nám už červnové srážky zajistily dostatek vláhy v půdě, musíme ale doufat, že se sucho neobjeví zase v podzimních a zimních měsících,“ dodává meteoroložka.

Zdejší zemědělci jsou sice podle slov primátora letos poměrně optimističtí, poukazují však na zpoždění sklizně - část obilí, která bývá do konce června pod střechou, je stále na polích. Při procházce po nové cyklostezce procházející městem člověk narazí na kukuřičné pole, kde na značné části stonků chybějí klasy. Právě kukuřice bývá na sucho hodně citlivá. „Máme tu takový Bermudský trojúhelník, všude prší, jen tady ne,“ posteskne si zemědělec Silvester Križan.

Problémy se suchem pociťuje i samotné město. Investice vložené do sázení stromů v posledních letech přišly částečně vniveč, protože mladé stromky zkrátka nedostatek vody nepřežily. I proto jsou na náměstí u nových sazenic vidět 70litrové zavlažovací pytle, díky nimž se stromky nemusejí denně zalévat a mají větší šanci na přežití. Z plánovaného stromořadí na okraji města naopak zbyl pouze jediný suchý stromek.

Slováci už také kvůli suchu přestávají v městech vysazovat lípy, přestože je tento druh slovenským národním stromem. „Je třeba změnit sortiment a volit perspektivnější druhy, které lépe snášejí nové podmínky městského prostředí. A musíme si vybírat z druhů ne domácích, ale cizokrajných, které mají původní rozšíření v sušších a teplejších oblastech. Proto už lípa není do zpevněných ploch v našich městech vhodná,“ řekla Seznam Zprávám krajinná architektka Eva Sušková. V parcích prý lípy své místo najdou, v ulicích Galanty už nikoliv.

Zadržování vody je pro město velkým tématem, které by mělo pomoci i tristnímu vzhledu náměstí. Kromě výše zmíněného stromořadí u cyklostezky plánuje primátor i výměnu dlažby za propustnou, aby všechna voda neodtekla do kanalizace a zůstávala ve městě.

„Máme tu skoro samé ploché střechy, ty bychom také chtěli ekologicky využít,“ plánuje primátor Paška s tím, že začít by se mělo veřejnými budovami, jako jsou školy. Střechy by chtěl do budoucna buď osázet solárními panely, nebo z nich vytvořit tzv. zelené střechy, které uchovávají vláhu, a ochlazují tak město. To je ale běh na dlouhou trať vyžadující značné investice, kterých se radnici nedostává.

Primátor ukazuje i plány na nové sídliště, jež chce podle svých slov „utopit v zeleni“. Vizualizace vypadají pěkně, zda ale developeři dodrží, co slibují, se teprve ukáže. Zatím se nedaleko centra staví podél hlavní silnice nové rodinné domy, které se topí spíše v betonu - na malé ploše jich vyrostlo hodně a prostor mezi nimi je vybetonovaný. „Sem se vejdou maximálně miniaturní stromky, co mají korunu jako fotbalový míč,“ posteskne si Galančanka Saša Vavrová.

Zdejší sucho panující se v posledních letech je podle většiny expertů jedním z dopadů klimatických změn, stejně jako další extrémní projevy počasí. V přechodu na čisté energie, který by měl změny když už ne zastavit, tak alespoň zpomalit, má Galanta dobrou startovací pozici.

„Máme tu obrovské množství slunečných dnů, takže bychom přechodem na fotovoltaiku rádi udělali z naší nevýhody výhodu,“ zmiňuje primátor plány po vzoru některých bavorských měst. Galanta může těžit i z geotermálních pramenů, které už ve městě vytápějí jedno sídliště s třinácti sty byty i školu a nemocnici. Do budoucna by ji měly využívat i nově vznikající čtvrti. I zde je ale znát sucho z posledních let - geotermální voda, kterou město čerpá z hloubky asi dvou kilometrů, už také poklesla, a to asi o 80 metrů.

Meteorolog Maroš Turňa ze Slovenského hydrometeorologického ústavu sice poukazuje na to, že suchem se na rozdíl od České republiky u našich sousedů nikdo soustavně nezabývá (SHMU jen z klimatického pohledu), vládní Strategie adaptace na nepříznivé dopady změn klimatu vypracovaná v roce 2017 s ním ale počítá: „Významným projevem změny klimatu na našem území mohou být dlouhotrvající období sucha v letních a podzimních měsících,“ píše se v ní.

Pro obyvatele Podunajské nížiny už výraz „mohou být“ není aktuální, oni už změny pociťují několik let.