Hlavní obsah

Bezprecedentní krok polského parlamentu, po volbách se sejde znovu ve starém složení

Foto: Kancelaria Sejmu

Poslanci polského Sejmu na poslední schůzi před říjnovými parlamentními volbami.

Reklama

Sice už dva dny po volbách, ale ještě ve starém složení. Sejm, tedy dolní komora polského parlamentu, ve středu v noci přerušil svou poslední schůzi v končícím volebním období. Z rozhodnutí vládnoucí strany Právo a spravedlnost (PiS) se ale současní poslanci sejdou ještě hned po říjnových parlamentních volbách. Opozice plán ostře kritizuje.

Článek

Oficiálním důvodem bezprecendentního kroku vedení Sejmu, které ovládá konzervativní strana Právo a spravedlnost (PiS) Jarosława Kaczyńského, je krátký čas na volební kampaň a také prosby vládních poslanců, aby mohli vyjet do svých obvodů přesvědčovat voliče.

Maršálek Ewa Witeková z PiS, tedy předsedkyně Sejmu, ve středu svoje rozhodnutí obhajovala: „Všechno probíhá v souladu se zákonem a jednacím řádem a netýká se toho, že bychom chtěli zavádět něco nového.” Vyloučila, že by chtěli konzervativci po volbách měnit naplánovaný harmonogram schůze a zařazovat mimořádné body.

Opozice ale stranu podezřívá z tajných plánů. „Když vidíme dosavadní kroky PiS a to, jak v tomhle období fungoval parlament, a vládní strana ve zkrácených řízeních velmi rychle dokázala schvalovat škodlivé a nebezpečné zákony, vyvstává otázka, co se bude dít na schůzi ve starém složení po volbách,” řekla ve čtvrtek poslankyně opoziční Občanské platformy Agniezska Pomaska.

Foto: Kancelaria Sejmu

Předsedkyně Sejmu Ewa Witeková s takzvanou maršálkovskou holí

Vůbec nejdivočejší teorií je v běžící předvolební kampani i podezření, že si dělá Kaczyńského strana prostor pro odmítnutí výsledku voleb. Takřka fantasmagorickou představu zahrnující popření všech demokratických principů shazuje i fakt, že v Polsku samotné sčítání hlasů a vyhlášení konečných výsledků trvá poměrně dlouho a do dvou dnů se pravděpodobně nestihne.

Možné, ale nelogické

Ústavní právníci považují pokračování schůze po volbách sice za legální, ale za nelogický krok. „Takové přijímání zákonů k ničemu nevede. Jen pokud je situace dramatická: rozsáhlé povodně, zemětřesení, válka. Tehdy takový výjimečný způsob práce parlamentu má smysl. V normální situaci je to nelogické,” cituje portál Demaskator ústavního právníka Marka Chmaje z varšavské univerzity SWPS.

„Není to v souladu s zavedenou praxí a parlamentními zvyky, že se Sejm neschází v průběhu volební kampaně a obzvlášť po volbách, aby neohraničoval mandát nově zvoleným poslancům,” shoduje se s Chmajem jeho kolega z Vratislavské univerzity Ryszard Balicki, kterého cituje agentura PAP.

Foto: Kancelaria Sejmu

Šéf strany PiS Jarosław Kaczyński s kolegy v poslaneckých lavicích.

Podle kandidátky opoziční Občanské koalice na premiérku Małgorzaty Kidawy-Błońské se chce PiS pojistit před výsledky voleb a těsně po nich ve starém parlamentu přijmout „nějaký zákon, který by strana normální cestou nemohla prohlasovat”. Ve stejném duchu se vyjádřil i vicemaršálek Sejmu Stanisław Tyszka z hnutí Kukiz’15.

Parlament jako nástroj

Parlamentní zpravodaj rádia TOK FM Roch Kowalski považuje krok PiS bezprecedentní, zapadá podle něj ale do celkového přístupu konzervativců k parlamentu.

„Sejm se stal hlasovací mašinerií, má absolutní rekord v rychlosti přijímání zákonů. Jeden návrh prošel legislativním procesem během rekordních osmi hodin. Z pohledu státu a transparentnosti přijímání zákonů a kvalitní legislativní práce jsou to škody, které se v dalších letech budou jen těžko napravovat,” řekl Kowalski Seznamu.

Částečným obrazem polského parlamentarismu přitom může být chování k veřejnému ochránci práv Adamu Bodnarovi, který je častým terčem vládnoucí strany – kritizuje totiž porušování občanských práv a problémy s krizí vlády práva a dodržováním ústavního pořádku.

Foto: Kancelaria Sejmu

Polský ombudsman Adam Bodnar představoval svou výroční zprávu téměř prázdnému parlamentu.

Pro představení své letošní výroční zprávy dostat Bodnar čas ve středu krátce před půlnocí, o den dřív mu navíc předseda komise pro spravedlnost z řad PiS vypnul mikrofon.

Poláci budou do Sejmu a Senátu volit v neděli 13. října. V dosavadních předvolebních průzkumech vede přesvědčivě strana PiS se ziskem okolo 42 procent. Do Sejmu by se dostala také opoziční Občanská koalice Občanské platformy a menších partnerů s podporou zhruba 23 procent, spojená levice se 13 procenty a agrární lidovci ve spojení s populistickým hnutím Kukiz’15 s téměř šesti procenty. Pod prahem pro vstup do parlamentu je krajně pravicová Konfederace se zhruba čtyřmi procenty.

Reklama

Doporučované