Hlavní obsah

Biden chce omezit rostoucí vliv Číny, ostatní světoví lídři jej mírní

Foto: Profimedia.cz

Americký prezident Joe Biden s manželkou Jill při příletu do Cornwallu ve Velké Británii.

Reklama

Ekonomicky silné země ze skupiny G7 jednají o strategii soutěže s Čínou. Americký prezident Joe Biden hodlá konkurovat nové Hedvábné stezce, ostatní vedoucí představitelé zemí skupiny G7 se jej snaží přibrzdit.

Článek

Americký prezident Joe Biden a ostatní představitelé zemí skupiny G7 podle Reuters doufají, že jejich plán zvaný Vybudujme spolu lepší svět (B3W - Build Back Better World) bude správnou odpovědí Číně. Agentura Reuters k tomu napsala, že jde o snahu omezit rostoucí vliv Číny a o konkurenci Nové Hedvábné stezky, kterou před osmi lety ohlásil čínský prezident Si Ťin-pching.

Amerického prezidenta Joea Bidena však ostatní vedoucí představitelé zemí skupiny G7, včetně italského premiéra Maria Draghiho, přesvědčují, aby neprosazoval soupeření s Čínou do té míry, že by to bránilo spolupráci v jiných kritických otázkách, jako je například klimatická krize.

„Nejde jenom o to postavit se nebo se utkat s Čínou. Dosud jsme nenabídli alternativy, které by odrážely naše hodnoty, normy a náš způsob podnikání,“ citoval Reuters svůj zdroj z Bílého domu. Německá kancléřka Angela Merkelová míní, že s ohledem na čínskou Hedvábnou stezku je pro země G7 správné „rychleji a efektivněji načrtnout podobu své politiky rozvoje“.

Čínská Hedvábná stezka zahrnuje investice v řádu bilionů dolarů, které mají posloužit na rozvoj od Asie po Evropu. Dohody o spolupráci s Čínou v rámci tohoto projektu podepsala stovka zemí. Zahrne výstavbu železnic, přístavů, dálnic a další infrastruktury.

Podle kritiků může být projekt zneužit k šíření vlivu komunistické Číny. Peking tyto obavy označuje za pozůstatek západního imperialismu. Vůdci skupiny G7, tedy USA, Kanady, Británie, Francie, Německa, Itálie a Japonska, chtějí na setkání v Caarbis Bay ukázat, že nejbohatší demokracie mohou nabídnout alternativu čínskému rozmachu.

Agentura napsala, že zatím není jasné, jak bude plán fungovat. Neví se též, kolik přesně peněz bude do projektů směřovat. Merkelová upřesnila, že země G7 zatím nejsou ve fázi, kdy by mohly informace o financování svého plánu zveřejnit.

Podle loňských statistik bylo zatím v rámci Nové Hedvábné stezky zahájeno přes 2600 projektů za 3,7 bilionu dolarů. Peking tvrdí, že pětina z nich závažným způsobem ovlivnila epidemie koronaviru.

Společně země G7 hodlají pomoci rozvojovým zemím zlepšit a rozvinout infrastrukturu, ale projekty se mají týkat také klimatu, zdravotnictví a technologií. Peníze poskytnou všechny státy skupiny a zapojí také soukromé subjekty. Bílý dům oznámil, že to pomůže zúžit náklady 40 bilionů dolarů (840 bilionů korun), které jsou potřebné do roku 2035 na pomoc rozvojovému světu.

James Crabtree ze singapurského think tanku IISS podle webu The Guardian ocenil načasování a princip infrastrukturálního programu G7, k jeho realizaci byl ale kvůli nedostatku konkrétních údajů skeptický. Administrativa bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa se o podobné věci podle něj bezvýsledně také pokoušela. Spuštění polovičatých programů podle Crabtreeho může způsobit více škody než užitku.

Silná a pulzující EU

„Evropská unie je neskutečně silná a životem pulzující organizace,“ řekl podle Reuters americký prezident Joe Biden na summitu zemí skupiny G7. Jeho francouzský protějšek Emmanuel Macron při rozhovoru s ním ocenil, že USA mají opět zájem o spolupráci na světové úrovni.

Biden se podle agentur při jejich dvoustranném jednání obrátil na Macrona s otázkou, zda si myslí, že USA „jsou zpět“. „Ano, zcela určitě,“ odpověděl francouzský prezident. „Je skvělé mít amerického prezidenta, který má zájem o spolupráci,“ pokračoval Macron.

Biden a Macron na summitu v Carbis Bay spolu s dalšími představiteli ekonomicky silných zemí G7 jednají o pandemii koronaviru, životním prostředí, bezpečnosti, vztazích s Čínou a hospodářských tématech.

USA chtějí ostatní členy G7 také přinutit ke konkrétnímu stanovisku k nucené práci v Číně a to se má objevit i v závěrečném prohlášení současného summitu. Biden si přeje, aby i ostatní dali jasně najevo, že nucenou práci považují za „urážku lidské důstojnosti a nehorázný příklad praktik ekonomické soutěže“, jak je provozuje Čína. „Tlačíme na konkrétní problémy v Sin-ťiangu, kde jsou lidé vystaveni nucené práci,“ sdělil představitel Bílého domu.

„Souhlasíme s tím, že je důležité řešit případy nucené práce vlastními dostupnými domácími prostředky, včetně zvyšování povědomí a poskytování poradenství a podpory našim podnikatelským komunitám. Důrazně podporujeme nezávislý a neomezený přístup do Sin-ťiangu za účelem prošetření situace na místě,“ uvedl ministři zahraničí zemí skupiny G7 v květnu. V tehdejším prohlášení rovněž nepřímo uznali nezávislost Tchaj-wanu tím, že jej vyzvali k účasti ve Světové zdravotnické organizaci a Světové obchodní organizaci.

Americký ministr zahraničí Antony Blinken v pátek z Cornwallu také hovořil se svým čínským protějškem Jang Ťie-čchim a naléhal na něj, aby zveřejnil více podrobností o tom, zda byl covid-19 vypuštěn z laboratoře ve Wu-chanu. Šéfdiplomat čínské komunistické strany Blinkenovi odpověděl, že teorie o laboratoři je „absurdní“, uvedla státní televizní stanice China Global Television Network.

Reklama

Doporučované