Biden uzná arménskou genocidu, Turecko hrozí zhoršením vztahů

Den 24. dubna 1915 si Arméni připomínají jako začátek masakrů páchaných Osmanskou říší během první světové války. Právě v tento den chce americký prezident Joe Biden oznámit, že USA uznávají arménskou genocidu, informoval deník New York Times.

„Dozvěděl jsem se, že prezident Biden má v úmyslu uznat genocidu Arménů, stane se tak prvním americkým prezidentem, který tak učiní,“ potvrdil zprávu ve čtvrtek Chuck Schumer, šéf demokratické většiny v Senátu. Dodal přitom, že to považuje za skvělé a že k tomuto rozhodnutí vyzýval několik předchozích hlav státu.

Mluvčí Bílého domu Jen Psakiová odmítla o tématu mluvit s tím, že počká až na vyjádření samotného prezidenta.

Genocidu spáchanou na začátku minulého století sice už uznala třicítka zemí světa, Spojené státy ale dlouho váhaly – Turecko je pro ně důležitý spojenec v regionu a je také členem Severoatlantické aliance. Na uznání genocidy sice dlouhá léta tlačí silná arménská diaspora, až dosud se mu ale prezidenti vyhýbali. Ronald Reagan se pouze jednou o genocidě spáchané na Arménech zmínil v projevu věnovaném holokaustu.

Česká republika uznala zvěrstva spáchaná na Arménech za genocidu 25. dubna 2017. Připojila se tak k Německu, které předtím učinilo stejný krok.

Samotné Turecko termín genocida rezolutně odmítá a tvrdí, že šlo o válečné masakry, které se udály na obou stranách v rámci občanské války a spolu s hladomorem za sebou nechaly stovky tisíc obětí.

Jen zabitých Arménů bylo ale podle historiků na 1,5 milionu. Tento počet nicméně Turecko označuje za lež. Argumentuje i tím, že o genocidě nelze mluvit i proto, že tento koncept vznikl až posléze a že jde jen o válečnou propagandu.

Uznání arménské genocidy nicméně Biden slíbil už během své volební kampaně. „Nesmíme nikdy zapomenout ani zůstat mlčet k této strašlivé a systematické vyhlazovací kampani,“ řekl Biden v loňském prohlášení.

Demokratický kongresman Adam Schiff vyzval tento týden Bidena, aby svůj slib splnil. Argumentoval přitom i nynější genocidou, kterou páchá Čína na Ujgurech v provincii Sin-Ťiang. „Pokud neuznáme genocidu, která se odehrála před sto lety, co to říká o naší vůli postavit se proti genocidě, jež probíhá dnes?“ řekl ve vysílání rozhlasové stanice v Los Angeles, kde žije početná arménská komunita.

„Není to o Arménii a Turecku, je to o naší povinnosti uznat a odsoudit minulé, současné a budoucí genocidy,“ prohlásil v reakci na Bidenovo rozhodnutí arménský premiér Ara Ajvazjan.

Americký Kongres uznal arménskou genocidu už v prosinci 2019, spojenci tehdejšího prezidenta Donalda Trumpa ale text několikrát v řadě zablokovali. Sám Trump sice uznal, že masakry Arménů v roce 1915 patří k „nejhorším zvěrstvům 20. století“, slovu genocida se ale vyhnul. O tureckém prezidentovi mluvil jako o příteli, přesto ale USA na svého spojence uvalily sankce kvůli nákupu ruského protiraketového systému S-400.

Jak píše agentura AFP, Bidenovo oznámení sice nebude právně závazné, jisté ale je, že napětí na ose Washington–Ankara se zvýší. Šéf americké diplomacie Turecko označil za „strategického partnera, který se ale v mnoha ohledech jako spojenec nechová“.

Spojence v NATO dělí i další záležitosti – Biden například v březnu kritizoval odstoupení Turecka od Istanbulské úmluvy na ochranu práv žen. Erdoğan zase označil za nepřijatelná slova Bidena o „zabijákovi“ Vladimiru Putinovi.

Neméně důležité jsou i spory v oblasti obrany. Ankara ignorovala přání Washingtonu a koupila si od Rusů výše zmíněný protiraketový systém, který podle USA není kompatibilní s výzbrojí Severoatlantické aliance. USA také už dříve vyloučily Turecko z účasti na vývoji nových stíhaček řady F-35, Bidenova administrativa toto rozhodnutí ponechá v platnosti.

„Prohlášení, která nejsou právně závazná, nebudou mít ani žádný užitek, ale poškodí vzájemné vztahy,“ řekl v rozhovoru pro televizi Haberturk turecký ministr zahraničí Mevlüt Çavusoglu. „Pokud si Spojené státy přejí zhoršení vztahů, je to jejich rozhodnutí,“ dodal ministr.