Hlavní obsah

Biopaliva z odpadů jako lék na emise skleníkových plynů? V Evropě na ně chybí surovina

Analýza: Jaká je budoucnost biopaliv.Video: Zuzana Kubátová, Seznam Zprávy

 

Reklama

Do výroby bionafty z odpadů se v Česku pustily už dvě firmy a další tuto možnost testují. Výsledné produkty – TME z kafilerních tuků či UCOME z použitých kuchyňských olejů – mají v Evropě zelenou. Jejich limitem pro masivní rozšíření v dopravě se ale může stát nedostatek vstupních surovin.

Článek

Odpady na biopaliva se však do Česka stoprocentně dovážejí, doma je jich nedostatek. Surovina se k nám vozí až z Asie či z Jižní Ameriky, například z Paraguaye.

Liberecká firma Temperatior, která provozuje továrnu Oleo Chemical, nejstaršího domácího výrobce biopaliv z odpadu, na svou roční produkci 50 tisíc tun bionafty TME potřebuje 60 tisíc tun kafilátu. „Dovážíme ho z celé Evropské unie,“ říká ředitel firmy Michal Fišer. V Česku podle něj nelze surovinu sehnat, protože u nás není dostatečně rozšířená zemědělská živočišná výroba.

Vlak plný odpadu z Číny

Na dovoz je zcela odkázán i ústecký závod BioVis, který produkci UCOME rozjel koncem loňského roku. A když chtěl stejnou bionaftu v rámci svého výzkumného projektu testovat Unipetrol, musel si na to objednat celý vlak odpadního oleje z Číny.

Na použité fritovací oleje nemá Česko ani zavedený systém sběru z domácností či gastronomických provozů. V některých evropských zemích sběr organizují odpadářské firmy. Ovšem například italská olejářská společnost ENI použitý tuk pro výrobu bionafty sbírá i od svých vlastních zaměstnanců.

Pokročilá biopaliva mají zatím významnější uplatnění v dopravě ve Finsku či v Itálii, ve většině Evropy si teprve hledají cestu na trh. Od roku 2021 ale chce Evropská unie omezit použití biopaliv vyráběných z potravinářských a krmných plodin a náhradou se mají stát právě biopaliva z odpadů – nejen z odpadních tuků, ale také z biomasy, například z dřevní štěpky.

Žádaná druhá generace

Po biopalivech 2. generace tak bude v příštích letech stoupat poptávka. Jejich produkce bude díky evropské regulaci pro olejářský průmysl čím dál zajímavější, výrobců bude přibývat a s nimi i poptávka po surovině. Její zdroje jsou ovšem omezené.

Při spalování biodieselu 2. generace vzniká méně emisí než při spalování například řepkové bionafty MEŘO. Doprava suroviny z větších vzdáleností zámořskými loděmi, vlaky nebo autocisternami ale uhlíkovou stopu této technologie zvyšuje. Globální obchod s odpady na výrobu biopaliv by byl stejnou slepou uličkou jako první generace bionafty a bioetanolu z řepky, palmového oleje, sóji, cukrovky, kukuřice nebo obilí.

Reklama

Související témata:

Doporučované