Článek
Evropský parlament bude ve čtvrtek jednat o vůbec prvním komplexním souboru pravidel, který upravuje soužití mezi lidmi a roboty s umělou inteligencí.
Jedním z nich je, zda mají roboti vybavení umělou inteligencí získat právní status tzv. elektronické osoby.
Další důležitou částí návrhu je i tzv. funkce kill switch („zabijácké tlačítko”), jehož stisknutím by lidé robota jednoduše vypnuli v případě hrozícího nebezpečí.
Dokument uvádí, že svět je na pokraji nové průmyslové revoluce, tentokrát robotické, a změny se dotknou každé části společnosti. Proto je třeba nastavit pravidla.
Základními otázkami vztahu mezi lidmi a roboty je soukromí a důstojnost (zejména v případě robotů pečovatelů) a fyzická bezpečnost lidí v případě poruchy systému nebo hackerského útoku.
Lidé by měli být schopni používat robota bez rizika nebo strachu z fyzické či psychické újmy.
Robotické zákony
Asimovovy zákony robotiky
Už spisovatel Isaac Asimov definoval ve 40. letech minulého století robotické zákony, považované za základ pro případné soužití lidí a strojů s umělou inteligencí.
- Robot nesmí ublížit člověku nebo dovolit svou nečinností, že bude člověk zraněn.
- Robot musí poslouchat všechny příkazy člověka kromě takových, které jsou v rozporu s prvním zákonem.
- Robot musí chránit sám sebe před poškozením kromě takových případů, které by byly v rozporu s prvním nebo druhým zákonem.
Dokument, jímž se bude Evropský parlament zabývat, také požaduje vytvoření Evropské agentury pro robotiku a umělou inteligenci, která by měla na starosti regulaci i technické a etické otázky.
Pokud europoslanci návrh odhlasují, budou ho pak posuzovat vlády členských zemí a nějaký čas potrvá, než se případně stane součástí evropského práva.
Už se také objevily hlasy, podle nichž je taková legislativa předčasná.
„Vytvoření zákonů pro elektronické osoby je něco, co se může stát za 50 let, ale ne za deset," řekl loni agentuře Reuters Patrick Schwarzkopf, generální ředitel německé společnosti VDMA, která sdružuje například známý Siemens či firmu Kuka vyrábějící roboty. Zavádění takových norem je podle něj navíc „příliš byrokratické a zpomalí vývoj robotiky".
In Parliament this week: refugees, robots and Oettinger. Overview → https://t.co/e67AWXV3np pic.twitter.com/4PLkX78Iel
— European Parliament (@Europarl_EN) January 9, 2017
Přijdou lidé kvůli robotům o práci?
Podle odhadů Světového ekonomického fóra robotika a nástup umělé inteligence mohou do roku 2020 nahradit až 5,1 milionu pracovních míst.
Nová éra robotů má potenciál pro „prakticky neomezenou prosperitu”, zároveň však přináší pro členské země Evropské unie myšlenky o zavedení základního nepodmíněného příjmu, jelikož roboti v řadě oborů nahradí lidi a připraví je tak o práci, připomíná BBC.
Základní nepodmíněný příjem funguje na principu toho, že občané získávají od státu pravidelnou peněžní dávku vyplácenou všem, aniž by museli splnit nějaké podmínky. Takový systém zaručeného příjmu nyní testuje Finsko.
