Hlavní obsah

Bodový systém budí emoce. Británie může přijít třeba o pečovatele

Foto: Profimedia.cz

Britská ministryně vnitra Priti Patelová a premiér Boris Johnson.

Reklama

Sedmdesát procent Evropanů žijících ve Velké Británii ze hry? Takový by byl výsledek zavedení plánovaného bodového systému, kterým budou úřady posuzovat přistěhovalce z celého světa. Britská vláda přitom slibovala, že bude vůči lidem z unijních států po brexitu vstřícná.

Článek

Kontroverzní návrh zveřejnil britský kabinet ve středu. Ve stejný den vyšlo i několik průzkumů, které se na tuto otázku dívají z pohledu samotných Britů. Necelá polovina dotázaných v průzkumu společnosti DeltaPoll si myslí, že by unijní občané žijící ve Spojeném království měli i nadále mít stejná práva jako dosud. Třetina lidí ale uvedla, že ti, kteří by neprošli sítem bodového systému, by měli z Británie odejít. Nová imigrační pravidla ale nejsou retroaktivní.

Většina dotázaných míní, že by žadatelé měli umět jazyk země, do které se chtějí přestěhovat, jak ukázal průzkum společnosti YouGov. Míru imigrace jako takové pak skoro polovina Britů považuje za příliš vysokou.

Plánovaný bodový systém vyvolal velké emoce. Pro vládu představuje nástroj, kterým se země vyvaruje přílivu levné pracovní síly z Evropské unie. Návrh ale hlasitě odmítla opozice i organizace zastupující různé profesní sektory. Podle skotské premiérky Nicoly Sturgeonové by byl takový návrh pro skotskou ekonomiku devastující. A liberální demokraté řekli, že je založený na xenofobii.

Konec éry levné pracovní síly

Britský deník The Guardian ve středu napsal, že imigrační bodový systém by ukončil éru levné pracovní síly proudící z evropského bloku do továren, skladů a britského pohostinství. Do Británie se za prací nepřestěhují ani lidé, kteří pracují sami na sebe. List uvedl jako příklad polské instalatéry a rumunské dělníky, kteří dosud do Spojeného království jezdili bez konkrétní nabídky práce.

Mezi pracovní dovednosti nově nebudou patřit třeba obsluha a některé typy zemědělské práce. Na seznamu naopak přibyla tesařina, sádrování a péče o děti.

Jak by to vypadalo v praxi? Představme si českého svářeče, který má maturitu, a jel by do Británie s nabídkou práce s ročním platem 26 tisíc liber, neměl by ale angličtinu na dobré úrovni. V tuto chvíli by se do země přestěhovat mohl, od ledna 2021 by mu ale chybělo zásadních 10 povinných bodů za anglický jazyk.

Bodový systém v australském stylu má celkem 130 bodů a pracovní povolení dostane člověk, který získá nejméně 70 z nich. Znalost angličtiny, odpovídající pracovní zkušenost i nabídka práce od „schváleného sponzora“, jak se píše ve zveřejněném dokumentu, jsou pro žadatele povinné. Dohromady dávají 50 bodů.

Utrpí například pečovatelský sektor

Organizace zastupující farmáře, pohostinství a pečovatelské služby varovaly, že bude těžké Evropany zaměstnat, budou-li muset vyhovovat navrhovanému systému. Šéfové průmyslových odvětví varovali, že plánované změny budou mít obrovský dopad třeba na závody na zpracování potravin, které se spoléhají na pracovní sílu z Evropské unie. Díky ní pak mají supermarkety přísun třeba balených kuřat nebo hovězího.

„Pozice, které mají podle vlády nízkou kvalifikaci, jsou nezbytné pro prosperitu a růst podnikání. S tímto oznámením hrozí, že zabráníme příchodu lidí, které potřebujeme, abychom veřejnosti poskytli služby, na něž se spoléhá,“ řekl šéf politiky státní agentury Recruitment and Employment Confederation. „Potřebujeme přístup k pracovníkům, kteří nám pomůžou starat se o seniory, stavět domy a udržovat silnou ekonomiku,“ dodal podle deníku The Guardian.

Právě pečovatelský a zdravotnický sektor velmi utrpí, vejde-li bodový systém v platnost. Podle zástupců těchto odvětví nebude mít Británie dostatek „zoufale potřebných“ pracovníků. Tedy pokud vláda nezmění hranici požadované výše ročního platu a lidi pracující v pečovatelství neoznačí jako kvalifikované. V tuto chvíli to tak totiž není.

Vyjádřila se třeba organizace Unison, která zastupuje lidi pracující ve zdravotnictví. Předpověděla, že ve zdravotnickém a pečovatelském sektoru způsobí bodový systém katastrofu.

Sociální sítě zaplavily i rozhořčené reakce na samotnou podstatu určování toho, co je a není kvalifikovaná práce.

Čeho tím chce britská vláda dosáhnout?

Británie chce tímto způsobem uzavřít hranice zejména před nekvalifikovanými pracovníky. Kabinet premiéra Borise Johnsona se tak chce odklonit od závislosti britských zaměstnavatelů na „levné pracovní síle z Evropy“. Podle vlády by měli místo toho investovat do stávajících zaměstnanců a technologického vývoje.

K navrhované novince se podle britské BBC vyjádřila ve středu i ministryně vnitra Priti Patelová. Vláda chce podle ní podpořit lidi s opravdovým talentem a snížit počet těch, již do Velké Británie přicházejí s malými pracovními zkušenostmi. Patelová také podotkla, že by podniky mohly zaměstnat některé z osmi milionů „ekonomicky neaktivních“ potenciálních pracovníků, kteří ve Spojeném království žijí. Více než tři miliony z nich jsou občané unijních států.

Reklama

Doporučované