Článek
Rumunsko, jeden ze symbolů korupce v někdejší východní Evropě, dává za pravdu kritikům, kteří zpochybňují, že balkánská země je už na cestě, jak s úplatky zatočit.
Levicová vláda schválila přes protesty veřejnosti i prezidenta Iohannise dekriminalizaci korupčních trestných činů. Vládním nařízením omilostní některé odsouzené politiky, mezi nimiž bude i předseda vládních sociálních demokratů Liviu Dragnea.
Vláda zároveň přijala návrh zákona, který umožňuje upustit od výkonu trestu vězení u některých dalších trestných činů.
Schválené nařízení, k němuž není nutný souhlas parlamentu a které má záhy vstoupit v platnost, zbavuje trestnosti politiky odsouzené k podmínce za zneužití pravomoci (v Rumunsku za zneužití úřadu), pokud nezpůsobí větší škodu než 200 tisíc leů (1,2 milionu korun).
Proti rozhodnutí rumunské vlády se vyslovili představitelé Evropské komise. „Boj proti korupci musí pokračovat, a ne být zastaven. Poslední události v Rumunsku sledujeme s velkým znepokojením,” uvedli podle agentury Reuters ve společném prohlášení předseda a místopředseda EK Jean-Claude Juncker a Frans Timmermans.
Přes 10 tisíc lidí se sešlo před sídlem vlády v Bukurešti, skandovali „zloději” a „zrádci” a dožadovali se demise kabinetu.
Den smutku pro právní stát, řekl prezident
Nesouhlas vyjádřil i pravicový prezident Klaus Iohannis. „Tento den je dnem smutku pro právní stát," reagoval na krok kabinetu prezident. „Vláda ignorovala přání milionů Rumunů, kteří chtějí žít v zemi zbavené korupce," dodal podle agentury Reuters v prohlášení. Záměr vlády kritizoval prezident od samého počátku, ani on, ani velké protestní akce v posledních dnech však vládu od tohoto kroku neodradili.
Potřebu přijmout sporné nařízení vláda ospravedlňovala nutností ulevit přeplněným věznicím. Experti ale poukazují na to, že se to spíš týká skutečnosti, že v poslední době byla odsouzena, nebo je souzena za korupční jednání řada i sociálnědemokratických politiků. Mezi nimi je i lídr Sociálnědemokratické strany (PSD) Dragnea, který loni dostal dvouletou podmínku za zmanipulování voleb. Kvůli tomu se po vítězství své strany v prosincových volbách nemohl stát premiérem.
Rumunsko patří v Evropě k nejzkorumpovanějším státům - úplatky jsou zde vyžadovány nejen ve státní správě, ale i v oblastech veřejného života. V posledních letech však boje proti korupci v této zemi zintenzivněly - speciální prokuratura v uplynulých třech letech obžalovala téměř 2 000 lidí v případech zneužití postavení se škodami vyčíslenými podle médií v přepočtu až na 27 miliard korun. Rozhodnutí dekriminalizovat trestné činy spojené s korupcí je tedy velkým krokem zpět.
