Hlavní obsah

Bojím se debila se zápalnou flaškou, ne agentů, říká Novotný pod policejní ochranou

Foto: Tomáš Svoboda, Seznam Zprávy

„Mám obavu, že to půjde do ztracena,“ říká v rozhovoru pro Seznam Zprávy Pavel Novotný.

Reklama

Pavel Novotný, starosta pražských Řeporyjí, má policejní ochranu. Stejně jako primátor Prahy Zdeněk Hřib a starosta Prahy 6 Ondřej Kolář. Důvodem má být opatření kvůli Rusovi, který má za úkol je tři zlikvidovat.

Článek

Informaci o tom, že tři pražští starostové jsou cílem najatého zabijáka, který se pohybuje volně na území České republiky, zveřejnil Ondřej Kolář (TOP 09), kterého dokonce policie ukrývá na neznámém místě.

„Ozval se mi vysoce postavený vládní politik, že to rozhodně není p*del,“ říká v rozhovoru pro Seznam Zprávy svérázným jazykem sobě vlastním Pavel Novotný (ODS).

„Přišli za mnou“

Novotný (ODS), Kolář (TOP 09) a Hřib (Piráti) čelili v posledních týdnech kritice Ruska kvůli krokům, které učinily jejich úřady: vybudování pomníku vlasovcům, odstranění sochy maršála Koněva a přejmenování místa, kde sídlí ruská ambasáda, po ruském zavražděném opozičním politikovi Borisi Němcovovi.

Jak jste se dozvěděl o tom, že by vám něco mělo hrozit?

No, nebylo to tak, jak tvrdí místopředseda parlamentu Filip, že přijde nějaká hrozba a my voláme policii o pomoc. Nedozvěděl jsem se to určitě tak, že by mně někdo vyhrožoval a já volal o pomoc.

A jak to tedy bylo?

Nemůžu říci přesně, jak to bylo, protože to bych porušil mlčenlivost, kterou jsem musel podepsat.

Přece nemůžou tajit, jakým způsobem vám dali ochranu?

Ale můžou. Existují dvě možnosti, že ano. Buď jsem musel jít já na policii a tam jako kňourat…

…a tam jste nešel.

A to říkám, že jsem nekňoural. Anebo musel přijít ten systém za mnou. Že jo?

Můžete říci, kdo z toho systému za vámi přišel?

Já se obávám, že to asi nemůžu.

„Poslechl jsem vysoce postaveného vládního politika“

Byl to policista?

Ne, ne. Nebyl. A to můžu možná říct. Nebo takhle: On by to asi byl policista, kdyby se ještě předtím nestalo, že jsem byl v minulosti terčem výhrůžek. Tentokrát si asi mysleli, že je potřeba mi vysvětlit, že to není p*del. Takže mi zavolal opravdu mimořádně vysoce postavený politik.

Vládní?

Ano. Ke kterému mám důvěru. Nebo nemám nedůvěru. Prostě ho znám. A ten mi jako by otcovsky řekl: „Prosím tě, až za tebou někdo přijde tentokrát, tak prosím tě si laskavě tentokrát…“ Zkrátka - já jsem zodpovědný otec. A poslechl jsem.

Jak ta hrozba byla vůči vám formulovaná?

Poté, co jsem podepsal, že se jedná o utajované skutečnosti, tak mi nějak tu hrozbu popsali. Ale o co jde ve skutečnosti, jsem se dozvěděl až z médií. A to říkám při vší úctě k policii, která, myslím, pracuje dobře.

Takže oni vám neřekli, co se vlastně má stát?

No, to já zase takhle nemůžu říct.

Bavíme se o věcech, které byly už zčásti zveřejněny. Byla ta hrozba jedem? Ricinem?

Ne, ne. Tak úplně ne.

Bakteriologická?

Že to může být tady toho charakteru. Dále to ale opravdu říkat nemůžu.

A bylo vám někým řečeno, kvůli čemu to je? Co je ten spouštěč?

Ne.

Hrozba z Ruska?

Co jste měl tedy provést, že to někomu stojí za to, aby vám ublížil?

Já jsem přesvědčený o tom, že jsem ty Rusy asi něčím jako by nas*ral.

No, to bylo výborné, když jsem se to dočetl, no. Tak to tedy ne.

Tak takhle vám to nebylo řečeno.

Ne, ne.

A jak to bylo řečené?

No, já nemůžu říct ani to, že ta hrozba přišla z té země, o které to vy jako tvrdíte, ale jako…

Ale přišla…

No… a to vlastně bylo všechno, co jsem k tomu věděl. A ještě jsem tedy pochopil, že to není zrovna jako hrozba, že by mě měli třeba rozbít hubu. Že to nebezpečí není fyzické. Ale to už dneska je také zřejmé, z novin.

Vy jste tady tři chránění starostové. Jeden z vás je primátor. Povídáte si o tom mezi sebou?

Já jsem kamarád s Ondrou Kolářem. Se Zdeňkem Hřibem se znám a vycházíme spolu dobře, docela si také rozumíme. A to i přesto, že naše strany (ODS a Piráti, pozn. red.) si třeba ne vždycky rozumí. Ale bavím se o tom s Kolářem. Zkontaktovali jsme se před pár desítkami hodin. I když jsem s ním byl v kontaktu zprostředkovaně i během té jeho absolutní izolace.

Kdy jste spolu mluvili naposled?

Předevčírem ráno mě vzbudil.

A co říkal?

Něco jsme si vykecali navzájem o té ochraně. A řekli jsme si, že potom musíme někam zajít ve čtyřech.

Kdo je ten čtvrtý?

No, manželky. Já mám pocit, že ani u Kolářů doma nebylo úplně veselo. U mě doma dobré. Prostě jsme si řekli, že někam zajdeme ve čtyrech, jako i s holkami. Třeba půjdou i Hřibovi, nevím.

Krok zpátky neudělám ani na milimetr!

Vy se tedy cítíte ohrožený?

Já nevím, co na to mám odpovědět. Protože já nechci ztratit tvář. Já nedokážu lhát. Já se popravdě cítím ohrožený nějakým kreténem, nějakým primitivem. Necítím se být ohrožený těmi agenty. Já mám pocit většího rizika, že se nějaký debil typu Baldy sebere, půjde udělat nějaký čin a že si vybere mě. Protože jsem už tak na očích a už jsem jakoby celebrita. Toho se bojím. Že přijde nějaký debil a hodí mi zápalnou flašku do bytu.

+3

Vás tři chráněné starosty spojuje, že jste se v nějaké míře vymezili vůči Ruské federaci. Ve vašem případě to byl památník vlasovců. Má ta výhrůžka nějaký efekt?

To vám tady říkám na rovinu: ani milimetr! Opravdu jsem neudělal jediný krok zpátky. Pamětní deska je hotová, daňové poplatníky stála 153 tisíc korun. A já bych opravdu chtěl, aby 5. května tady byly všechny pomníky v pořádku, aby u všech byly věnce a všechno bylo, jak má být. A kdybych býval chtěl ucuknout, tak jsem ucukl v době, kdy jsme to nejdřív vyhlásili jako záměr a potom ho tady schválili. To byla frekvence výhrůžek silná. A to jsem se dokonce i ve dvou případech obrátil na policii. Nešlo ani o mě, ale už mi to přišlo, že ten člověk hrozí společnosti.

A co zbytek úřadu? Máte tady pár lidí…

Úřednice jsou tedy frajerky. Nejde o ty vlasovce. Úřednice prošly horkým testem, když jsem tady vyhlásil nulovou toleranci černým ubytovnám. Já jsem to tenkrát připravil, vlastně jsem si to pochystal tak, abych až vystartuji, aby mi nemohli ublížit. A tady byla situace, kdy se mi telefonicky ozvali Arméni a nabízeli mi 500 tisíc korun.

Za co?

Asi jako když toho nechám…

Že byste bral jako výpalné od Arménů?

Ne, ne…

Nebo obráceně?

Já jsem rozjel veřejně akci proti černým ubytovnám v Řeporyjích. Pak jsem zjistil, že tady mám 13 legálních a 17 ilegálních ubytoven. A on to je obrovský byznys, protože když máte rodinný domek a v tom máte 50 Dagestánců – a takový jsem tady objevil – a každý vám platí 150 korun za den… Takže oni mi nabídli 500 tisíc, jako že na cokoliv. Prostě z ruky do ruky. A už jsem tady u toho měl úřednictvo, že zaprvé jsou Rusové, a ne Arméni. Ať si dávají pozor. Ještě jsem na ně byl drzý, že arménskou komunitu v Praze znám. A že to jsou jako ostří kluci a že jestli něco Arméni nesnáší, tak je to vydávání se za Armény.

Zvolil jsem jinou možnost ochrany než Kolář

Ještě se vraťme k dnešní situaci. Kdy přesně jste tu ochranku dostal?

Já nevím, jestli to můžu takhle říct.

Dobře. Tak já se zeptám konkrétně: Pokud vím, 6. dubna měla zpravodajská služba oznámit na Policejním prezidiu, že nastal nějaký problém. Nebo může nastat. Měl jste tu ochranu do týdne od toho 6. dubna?

Dá se říct, že ano. Protože potom, když to vyšlo najevo, já už vlastně od té doby můžu říkat, že mám policejní ochranu.

Když jsem sem přicházel, tak mě tady žádný svalnatý policista neprohledal. Dokonce jsem tady žádného policistu neviděl. Jsou tady někde schovaní za bukem? Nebo jsou tady na úřadu převlečení za úředníky?

Já o té formě ochrany nemůžu mluvit, to asi pochopíte. Policejní ochranu mám, to je pravda.

Jakou máte?

Krátkodobou policejní ochranu mám. To pravda je.

A znamená to přítomnost policistů také?

To říct nemůžu. Ale tak jste sem přišel, ne? No… předtím než jste přišel, tak odjel poslíček s pizzou.

A byl prověřený?

No, to si nejsem vůbec jistý. Ale já to nechci ani hodnotit…

A nabídli vám třeba, že vám dají ochranu? Že by vás někdo opravdu hlídal? Že by tady stál u dveří?

Já nevím, jestli na to můžu odpovídat.

Váš kolega Kolář to má tak, že je někde zavřený v bytě s policisty. A vy to zas máte tak, že tady žádného policistu nemáte.

Nemám, no.

Máte ochranu. Tak já z toho jsem takový nemoudrý…

Možnost ochrany, jako má Ondřej Kolář, jsem měl. Ale zvolil jsem jinou možnost. Ale určitě jsem tu možnost měl.

Nabídli vám variantu, že vás bude policajt chránit fyzicky?

Na to nemůžu odpovědět. Protože ruští agenti by mohli jako z toho vyvodit…

Já si myslím, že když se ruský agent tady podívá kolem…

Ty vole, to je pravda, no! To je pravda. Ale i tak mám pocit, že se policie ke mně chová fakt kvalitně. A já kdybych tady na to něco řekl, tak bych ztratil tvář.

Vsadil bych se, že toho vraha nemají

Mají toho vraha?

No, tak to bych se tedy vsadil, že ho nemají.

Asi by vás nemuseli hlídat.

To musím říct, že se dovtípila i manželka. Která je opravdu úplně z jiného světa. To se manželce moc nelíbilo…

Jak dlouho to ještě bude trvat? Víte, kdy to skončí?

To by mě také zajímalo, jak to skončí.

Když se na to člověk podívá, tak sem přijel nějaký diplomat, měl mít nějaký jed. Za vámi přišla policie, že vám hrozí nějaký útok. Zároveň se ale vláda tváří, že nepotřebuje nikoho vyhostit.

No, to mě na tom nejvíc mrzí. Já jsem napsal dopis panu ministru zahraničí Petříčkovi. Protože mi přišlo, že on je jediný, kdo se k tomu trochu postavil. Ale zdá se mi, že je úplně bez podpory a bez vládního mandátu.

Nikoho nevyhostili. Tady prostě ruská ambasáda odvezla chlapa k sobě do baráku…

Ano, ano evidentně…

…s diplomatickým krytím. A co se děje?

Ta ambasáda má, to vidí i moje pětiletá dcera, třikrát víc personálu, než je běžný stav. Má víc než stočlenný personál. My ani přesně nevíme kolik. Ta ambasáda má sedmnáct budov na Praze 6.

Nedá mi to, ale máte opravdu pocit, že vás policie chrání?

Ne, chrání mě.

Prezident je proruský, ale premiér něco říct měl

Dobře, policie podle vás postupuje profesionálně. A co politická reprezentace? Neměla se vymezit vůči atakům na tři starosty? Na volenou samosprávu?

Nedělá nic. Nedělá nic, jim je to jedno. Podpořil nás moc hezky, všechny tři, nehledě na stranické knížky, na sociální síti předseda mé partaje (Petr Fiala, pozn. red.). A vyšlo jedno prohlášení Petříčka, které vlastně vyšlo jen proto, aby se něco prohlásilo. Já jsem mu za to také poděkoval.

Co si myslíte, že by se mělo stát?

Já si myslím, že by k tomu měl něco říct předseda vlády. Jednoznačně. Nebudu se bavit o prezidentovi, ten je proruský. To je proruská klika sama o sobě. Měl by to být diplomatický skandál, co se stalo s tím diplomatem. Očekával bych, že budeme vyhošťovat diplomaty. Dokonce bych očekával, že si zavoláme z Moskvy našeho velvyslance na nějaké pohovory. Očekával bych ostrou diplomatickou nótu. A jediné, co se vlastně stalo, tak bylo, že se nějakým způsobem ohradil náš ministr zahraničí. Což je normálně demokrat jako kráva, akorát je ve špatné vládě. No, je mi to hodně líto. A do toho tady na nás útočí místopředseda Parlamentu České republiky (Vojtěch Filip, pozn. red.), že jsme fňukalové, kteří prostě škemrají o pomoc, což je úplná lež ještě ke všemu. To je mi líto, no.

Jak to celé skončí?

To je to, čeho se nejvíc bojím: do ztracena. Že to prostě neskončí nijak. Že se vlastně nic nevyšetří, co by se mělo vyšetřit. Politicky? Tak to jsme asi pochopili všichni, že jo. Tam už nic od nikoho nečekám. Já jsem si akorát jistý, že tady vztyčím pamětní desku, která je normálně stokrát schválená, demokraticky vykomunikovaná, a ještě se budu o sebe víc bát. Tedy, ne že bych se o sebe bál. Nebo bál? Bojím. Bojím se o sebe, no. Ale nikomu bych to jinému nepřiznal než vám.

A co vaše strana? Já jsem také neslyšel, že by se vás ODS zastala.

No, předseda Fiala prohlásil, že je potřeba nás maximálně podpořit. Ale včera (v úterý, pozn. red.) jsem se díval na dlouhé jednání Sněmovny. A čekal jsem, jestli něco zazní. Nezaznělo, ani interpelace.

Zavolal vám třeba váš předseda Fiala?

Nezavolal. Ale podpořil mě na Twitteru. Já si tedy myslím svoje o tom, jak a zda pan předseda používá fyzicky sociální sítě. Takže kdoví, zda jen neřekl, ať se tam něco dá. No jo. Ale já si toho stejně vážím.

Reklama

Související témata:

Doporučované