Hlavní obsah

Bolševický lágr srovnali buldozerem se zemí. Archeologové ho teď hledají pod povrchem

21. 10. 2018

Archeologický výzkum pracovních táborů na Jáchymovsku. (Video: Seznam.cz)

Plzeňští archeologové zkoumají pozůstatky tábora nucených prací a trestného nápravného tábora Nikolaj nedaleko Jáchymova. Jde o vůbec první systematický archeologický výzkum tábora sloužícího represím komunistického režimu v Evropě. Ukázalo se, že materiální pozůstatky tábora se kompletně dochovaly pod dnešním povrchem.

Článek

„Sondáž odhalila část jednoho vězeňského baráku, pozůstatky zbořené korekce, tedy vlastně vězení ve vězení, včetně železné okenní mříže z jedné cely, a relikty ohrazení tábora s ostnatými dráty, strážními věžemi a takzvaným postřelovaným pásmem,“ popisuje Pavel Vařeka, vedoucí katedry archeologie Fakulty filozofické ZČU, pod jehož vedením výzkum tábora Nikolaj na Jáchymovsku probíhal.

V táboře plzeňský tým, tvořený třemi akademickými pracovníky a osmi studenty, nalezl také artefakty, které dokumentují každodenní život vězňů – součásti obuvi, hygienické potřeby (kartáček na zuby, pasta) nebo skleněné lahvičky od léků. Výzkum ukázal i způsob likvidace tábora, jejímž cílem bylo zahladit jakékoliv stopy, které by mohly svědčit o jeho existenci.

„Odkryv odhalil zděné části staveb, které byly zbořeny, a místo bylo srovnáno se zemí buldozery,“ přibližuje Vařeka.

Tábor, který sloužil v letech 1950 až 1951 jako tábor nucených prací a poté v rozmezí let 1951 až 1958 jako nápravně pracovní tábor, je jedním z nejlépe zachovaných komunistických „lágrů“ na našem území. Umístěno v něm bylo kolem 1000 vězňů.

„V rámci našeho projektu plánujeme cílený výzkum všech dochovaných táborů na Jáchymovsku s důrazem na neinvazivní metody doplněné menšími sondážemi,“ říká Pavel Vařeka. Pracovně archeologové hovoří o „archeologii československého uranového gulagu“.

Tisíce vězňů dobývaly uran pro SSSR

Na Jáchymovsku se podle Vařeky dodnes dochovala největší koncentrace reliktů táborů z konce 40. a 50. let na území České republiky zřízených komunistickým režimem pro nesvobodné pracovní síly.

„Tisíce politických vězňů musely v této oblasti v otřesných podmínkách dobývat a zpracovávat uranovou rudu, která byla dodávána Sovětskému svazu pro výrobu atomových zbraní. Historické poznání komunistických táborů bylo dosud založeno na písemných pramenech a vzpomínkách bývalých politických vězňů. Archeologie umožňuje rozšířit toto svědectví o hmatatelné důkazy, o bezprostřední hmotný záznam komunistických represí,“ připomíná Pavel Vařeka.

Terénní archeologický výzkum na Jáchymovsku je součástí mezinárodního projektu „Accessing Campscapes: Inclusive Strategies for Using European Conflicted Heritage“, na jehož řešení se podílí šest evropských univerzit.

Projekt se zaměřuje na interdisciplinární výzkum pracovních, internačních, koncentračních a vyhlazovacích táborů, které sloužily ve 20. století nacistické a komunistické totalitě k masovým represím a k likvidaci celých skupin obyvatelstva.

Výzkum bude pokračovat na jaře a v létě 2019, a to jak v táboře Nikolaj, tak i v dalším dobře zachovaném táboře Eliáš II, který se nachází nedaleko.

Do příštího roku by tematiku komunistických lágrů měla přiblížit i mobilní aplikace založená na principu rozšířené reality, jež návštěvníky na místě provede celým táborem, zrekonstruuje, jak tábor vypadal, ukáže, jaké artefakty archeologové našli, a především nabídne rozhovory s bývalými vězni.

Doporučujeme