Velikonce v tvrdším režimu, rozhodlo se Španělsko

Poté, co Ukrajina obdržela první dodávku vakcín proti covidu-19, země naráží na další problém. Většina obyvatel se nechce očkovat. Byť počty nakažených rostou, Ukrajinci hledí na vakcinaci čím dál více s nedůvěrou. Z nedávného průzkumu Kyjevského mezinárodního institutu sociologie vyplývá, že 60 procent obyvatel se nechce nechat očkovat, napsala dnes agentura AP. O měsíc dříve podle ní vakcinaci odmítalo 40 procent Ukrajinců.

Překvapivě se do očkování nehrnou ani zdravotníci. Podle ministra zdravotnictví souhlasilo s vakcinací jen kolem 40 procent zdravotníků, kteří pečují o covidové pacienty. Kupříkladu ve městě Selydove v Doněcké oblasti kývlo na očkování pět procent zdravotníků. „Rozhodla jsem se nenechat se očkovat. Pochybuji o kvalitě vakcíny. Mám obavy, že bude mít nežádoucí účinky,“ sdělila šestadvacetiletá sestra Olena Objedková, která pracuje na JIP místní nemocnice, kde leží a umírají pacienti s covidem-19.

Brazílie poprvé překonala hranici 2000 úmrtí kvůli covidu-19 za jediný den. Za posledních 24 hodin přibylo v této latinskoamerické zemi 2286 obětí a skoro 80 000 nových případů nákazy koronavirem, uvedla s odkazem na údaje ministerstva zdravotnictví agentura Reuters. Brazilskému zdravotnictví hrozí kvůli rychlému postupu pandemie kolaps. Většina metropolí států brazilské federace už nemá téměř žádná volná lůžka intenzivní péče, oznámil státní institut Fiocruz.

Dávku vakcíny od Pfizeru dostalo prvních 600 dětí. U žádného z nich se neobjevily vážné vedlejší účinky, hlásí zdravotníci z Izraele. Rodiče dětí jsou k očkování svých potomků prozatím ale spíš skeptičtí.

Více v článku:

Americký prezident Joe Biden si dnes připsal první legislativní vítězství svého mandátu, když jím prosazovaný balíček na zmírnění dopadů koronavirové krize dokončil cestu Kongresem.

Španělská ministryně zdravotnictví Carolina Dariasová se dnes dohodla s prakticky všemi španělskými regiony na protikoronavirových pravidlech, která budou platit od 26. března do 9. dubna, tedy i během Velikonoc. V celém Španělsku bude zavedený zákaz cestování mezi regiony a výrazně omezena bude velikost shromáždění na veřejnosti, uvedla agentura EFE. Jedinou autonomní oblastí, která odmítá zavřít regionální hranice, je Madrid.

„Cíl, který všichni sdílíme, je zachraňovat životy, nikoliv týdny,“ uvedla ministryně Dariasová. Cílem opatření je omezit kontakty mezi lidmi ve svátečních dnech, a tudíž také šíření nákazy. Španělsko, podobně jako jiné evropské země, zaznamenalo po vánočních svátcích nárůst počtu nově nakažených koronavirem.

Kromě uzavření hranic mezi autonomními oblastmi bude na celém území Španělska platit zákaz nočního vycházení od 23 do šesti hodin. Shromáždění na veřejnosti budou omezena na šest lidí v případě vnějších prostor. Ve vnitřních prostorách to bude o dvě osoby méně. V soukromí by se měli scházet jen členové jedné domácnosti. Obecně ministerstvo zdravotnictví vyzvalo místní samosprávu, aby nedovolila akce s velkým počtem lidí, například velikonoční procesí.

Bulharsko dnes ohlásilo nejvyšší přírůstek nakažených koronavirem za tři měsíce a některé regiony včetně metropole Sofie kvůli tomu od pátku zpřísní dosavadní protiepidemická opatření. Všichni středoškoláci v nejpostiženějších oblastech se budou učit na dálku a zkrátí se otevírací doba restaurací a barů. Informovala o tom agentura Reuters.

Podle zdravotnických úřadů přibylo v sedmimilionovém Bulharsku za posledních 24 hodin 3502 nových případů nákazy. Pandemie covidu-19 zrychluje zejména v hlavním městě a v oblastech Blagoevgrad, Jambol, Pleven a Vraca, tedy převážně v západní části země. Restrikce se tam zpřísní od pátku, zatím na dva týdny. Restaurace budou moci zůstat v provozu, s otevírací dobou omezenou do 22:00, omezení se ale zatím nedotkne nákupních center nebo tělocvičen.

Podle vlády mohou další restrikce následovat, pokud počet nakažených bude dál stoupat. Ve čtvrtek mají o zpřísnění opatření rozhodovat další čtyři regiony.

Šarže covidové vakcíny od společnosti AstraZeneca, kterou o víkendu po závažných komplikacích očkovaných lidí přestalo používat Rakousko, je podle Evropské agentury pro léčivé přípravky (EMA) v pořádku. Předběžné vyšetřování rakouských případů dospělo k závěru, že vakcíny nejsou příčinou zmíněných zdravotních obtíží, uvedla dnes agentura. Ve zkoumání této šarže, jejíž část dostalo 17 zemí Evropské unie, bude nicméně pokračovat.

Zkoumaný případ se týká dvou žen, které podle rakouského tisku pracovaly jako zdravotní sestry v nemocnici ve městě Zwettl a dostaly očkování ze stejné šarže. Jedna z nich zemřela v důsledku vážných problémů se srážením krve, druhá byla ve vážném stavu s plicní embolií.

Během epidemie covidu-19 se naděje dožití Italů zkrátila o rok a na severu země se vrátila na úroveň roku 2010. V jiných částech Itálie byl dopad menší, upozornila agentura AP s odkazem na údaje, které dnes zveřejnil italský statistický úřad. V roce 2020 se také výrazně zvýšil počet lidí žijících pod prahem chudoby.

„Covid-19 na severu země zcela smazal zvýšení naděje dožití v posledním desetiletí,“ uvedli italští statistici. V severních regionech, na které epidemie dolehla nejvíce, se naděje dožití snížila z 83,6 roku v roce 2010 na 82 let v loňském roce. V celé Itálii naděje dožití činila loni 82,3 roku, v roce 2019 to bylo 83,2 roku. Podle statistického úřadu se zhoršování ukazatele stále nezastavilo.

Proroctví o baby boomu jako jednom z dopadu lockdownů zůstávají nenaplněná. Nejen evropské státy naopak zaznamenávají největší pokles porodnosti od druhé světové války.

Čistá ztráta ruské vlajkové letecké společnosti Aeroflot se ve čtvrtém čtvrtletí prohloubila na 43,8 miliardy rublů (13,1 miliardy Kč) z 6,79 miliardy rublů ve stejném období předchozího roku. Výrazně vyšší ztrátu způsobily omezení letecké přepravy osob kvůli pandemii nemoci covid-19 a růst nákladů na pohonné hmoty. Uvedla to firma v dnešním prohlášení.

Počet cestujících Aeroflotu se loni snížil o polovinu. Částečně však oživil po propadu o 90 procent ve druhém čtvrtletí. Analytička VTB Capital Jelena Sachnovová v letošním roce očekává oživení a počet cestujících v Rusku by podle ní měl vzrůst o 56 procent.

Aeroflot upozornil, že údaj za čtvrté čtvrtletí zahrnuje také jednorázové položky. Bez jejich zahrnutí by čtvrtletní ztráta činila 32,9 miliardy rublů.

Německá biofarmaceutická firma IDT Biologika, která s Ruskem jedná o možné spolupráci ve výrobě vakcíny Sputnik V proti nemoci covid-19, o případném zapojení České republiky do tohoto projektu neví. ČTK to dnes řekl mluvčí společnosti Ulrich Gartner. O nabídce, aby se Česko ve spojení s Ruskem a Německem podílelo na produkci tohoto preparátu, hovořil v dnes zveřejněném rozhovoru s Parlamentními listy český prezident Miloš Zeman. Konkrétní spolkovou zemi, kde by se Sputnik V připravoval, ale Zeman neupřesnil. Sputnik V zatím v Evropské unii schválen není, o povolení se ale uchází.

V londýnském Westminsterském opatství se dnes začalo očkovat proti covidu-19. V budoucnu má být v této katedrále, která slouží i ke korunovaci britských panovníků, očkováno až 2000 lidí týdně.

„Jsme zvyklí, že toto místo je plné lidí, a je divné a špatné, když je prázdné,“ citovala agentura DPA děkana staletého chrámu Davida Hoylea. „Je velká pocta a velice nás těší, že můžeme být u toho, když činíme tuto zemi opět bezpečnou a zdravou,“ dodal.

Vakcinace v kostele, kde je pochováno 17 bývalých britských monarchů, se odehrává v takzvaném Básnickém koutku (Poet's Corner), v němž se nachází hrob spisovatele Charlese Dickense a dalších slavných literátů.

Mauricius zavedl uzávěru a na dva týdny zastavil odlety a přílety poté, co se na ostrově potvrdilo 15 nových případů koronavirové infekce. S odvoláním na dnešní sdělení mauricijského státního úřadu pro cestovní ruch o tom napsala agentura Reuters.

Ostrovní stát, který se nachází v Indickém oceánu a má zhruba 1,4 milionu obyvatel, podle dat Světové zdravotnické organizace (WHO) dosud zaznamenal 641 případů koronavirové infekce a deset úmrtí s nemocí covid-19.

Místní úřady nyní všechny obyvatele a turisty vyzvaly, aby do 25. března zůstali doma nebo ve svých hotelových pokojích.

V rakouském epicentru tzv. jihoafrické mutace se ve čtvrtek začne hromadně očkovat proti nemoci covid-19. Úřady registrují obrovský zájem.

Německý ocelářský a strojírenský koncern Thyssenkrupp po krachu jednání o prodeji své ocelářské divize zruší dalších 750 pracovních míst, aby zmírnil negativní dopady koronavirové krize. Nejnovější plán zvyšuje celkový počet plánovaných propuštěných na téměř 12 000, napsala agentura Reuters.

Přes dvanáct milionů příspěvků na svých sociálních sítích týkajících se očkování, které by mohly vést k „bezprostřední fyzické újmě“, odstranila americká společnost Facebook. Reaguje tak na kritiku, že dává prostor dezinformacím.

Více v článku:

Černá Hora požádala Evropskou unii a Severoatlantickou alianci o urychlenou pomoc v boji s pandemií covidu-19. Informoval o tom dnes deník Pobjeda, podle kterého se žádost netýká dodávek vakcín, nýbrž vyslání lékařského personálu. Černá Hora je nyní v přepočtu na obyvatele nákazou koronavirem jednou z nejvíce postižených zemí v Evropě.

Ministr zahraničí Djordje Radulović poslal podle listu vrcholným představitelům EU a NATO již minulý týden dopis, v němž naléhavou žádost o pomoc zdůvodnil náporem na černohorské zdravotnictví, které se podle něj kvůli pandemii nachází „před kolapsem“. Černé Hoře se prý nedostává zejména lékařů a dalšího personálu. Pomoc by se podle Raduloviče měla uskutečnit v rámci mechanismu civilní ochrany EU.

Rusko nabídlo v zemi akreditovaným diplomatům všech států, aby se proti covidu-19 nechali očkovat ruskou vakcínou Sputnik V. Nejméně pět západních velvyslanectví, mimo jiné Slovenska, nabídku přijalo, uvedl dnes list Financial Times (FT). České velvyslanectví ČTK potvrdilo, že nabídku také dostalo, ale nevyužilo ji.

„Mohu potvrdit, že velvyslanectví ČR v Moskvě tuto nabídku dostalo. Ale nevyužili jsme ji vzhledem k tomu, že tato vakcína není registrovaná ani v Evropské unii, ani v České republice,“ řekl ČTK v telefonickém rozhovoru tiskový tajemník úřadu Jan Jindřich. Dodal, že velvyslanectví nebrání jednotlivým pracovníkům, aby se nechali individuálně očkovat tak, jak sami uznají za vhodné.

Slovenské ministerstvo zahraničí informace o očkování svých diplomatů v Moskvě blíže nekomentovalo. „Očkování je soukromou a svobodnou volbou každého občana SR, tedy i našich zaměstnanců,“ sdělil na dotaz ČTK mluvčí ministerstva Juraj Tomaga.

Příznivci kultury a studenti ve Francii okupují už několik významných divadel, vyjadřují tak nesouhlas s měsíce trvajícím uzavřením kulturních zařízení kvůli epidemii covidu-19, píší francouzská média. Divadla, kina a muzea ve Francii jsou zavřená už od října.

V pondělí okupovali studenti divadlo v Pau, v úterý lidé obsadili také národní divadla Colline v Paříži a ve Štrasburku. Ve čtvrtek, v závěru pařížského pochodu k prosazení otevření divadel, obsadila padesátka lidí scénu Odéon. V sobotu okupanty Odéonu nečekaně navštívila ministryně kultury Roselyne Bachelotová a mluvila s nimi o možnostech finanční podpory.

„Bachelotová, když neotevřeš, přijdeme hrát k tobě domů“ nebo „Život bez kultury, přímo proti zdi“, zněla hesla studentů před divadlem Colline. Do budovy divadla vpustil studenty scénografie, herectví nebo režie sám jeho ředitel Wajdi Mouawad.

Britský premiér Boris Johnson dnes odmítl úterní tvrzení předsedy Evropské rady Charlese Michela, že Británie zablokovala vývoz v zemi vyrobených vakcín proti covidu-19. Dodal rovněž, že jeho vláda se staví „proti vakcínovému nacionalismu ve všech jeho podobách“, napsala agentura Reuters.

„Nezablokovali jsme vývoz jediné vakcíny proti covidu-19 či složky vakcíny,“ řekl Johnson v parlamentu s tím, že chce „opravit“ některé Michelovy dřívější výroky. „Pandemie nás postavila na stejnou stranu v boji za globální zdraví, stojíme proti vakcínovému nacionalismu ve všech jeho formách,“ dodal premiér.

Michel v úterním vyjádření kritizoval Británii a USA za to, že podle něj zavedly zákaz vývozu vakcín či jejich součástí. Britská vláda však jeho tvrzení okamžitě odmítla. Michel následně na Twitteru napsal, že bude rád, pokud reakce Londýna povede k větší transparentnosti a zvýšení vývozu do EU i třetích zemí.