Brexit loni zvýšil prodej, Britové se zásobili, říkají vinaři z Bordeaux

Velká Británie je pro vinaře z francouzského Bordeaux významným trhem, jen loni prodali na britské ostrovy víno v hodnotě 215 milionů eur. Zhruba pětinu z toho překvapivě tvoří bílá vína – ve vinařské oblasti Bordeaux se sice z 90 procent pěstují modré odrůdy, vývoz ale tuto skutečnost nekopíruje.

Paradoxem je, že z krátkodobého hlediska dokonce brexit bordeauxským vinařům pomohl: „V loňském roce jsme zaznamenali pozitivní dopady brexitu – někteří dovozci si nebyli jistí, jaká nastanou pravidla, a pro jistotu se předzásobili,“ vysvětlil mi Christophe Château, ředitel komunikace v organizaci CIVB, která zastupuje jejich zájmy.

Loňské předzásobení nicméně nebylo prvním dopadem brexitu, který vinaři pocítili. Už poté, kdy se Britové rozhodli v roce 2016 z Evropské unie odejít, došlo k poklesu libry. S tím je nutně spojen i pokles kupní síly ostrovanů, a tedy i konzumace francouzského vína. Následující roky, v nichž obě strany vyjednávaly o podmínkách rozchodu, se nic neměnilo, protože obchodní pravidla zůstávala stejná.

Pro pana Châteaua je pro budoucnost vzájemného obchodu mezi oběma zeměmi rozhodující kondice britské ekonomiky: „Věříme, že brexit se vín v Bordeaux nijak výrazně nedotkne. Nejdůležitější pro nás je kondice britské ekonomiky a s ní spojená hodnota libry. My vyvážíme vína do 150 zemí světa a ve většině z nich se platí cla, nejsou to všechno země Evropské unie. K Británii se nyní přistupuje stejně jako ke Spojeným státům, Číně a spoustě dalších zemí,“ připomíná.

A právě Čína je zemí, kam se vína z Bordeaux vyvážejí vůbec nejvíce.

„U nás v Saint-Émilion máme také jedno château, které vlastní slavná čínská herečka. Osobně se podepisuje na etikety a víno se v Číně prodává za velké peníze,“ krčí rameny Guy-Petrus Lignac, majitel Château Guadet, jednoho z nejstarších vinařských domů asi v nejslavnější vinařské obci světa. On sám vyváží svá vína klasifikovaná jako Grand Cru Classé například do Spojených států či Japonska, britského distributora ale nyní nemá.

Zdejší vinaři se nebojí ani cla, které nyní činí 2,5 libry na lahev, pokud si britský občan pořídí ve Francii více než 24 lahví na osobu. Ne vždy ale musí zvýšenou cenu platit zákazník – někdy se domluví vývozce, dovozce a distributor a o zvýšené náklady se podělí. Víno tak může ve výsledku být stejně drahé jako před brexitem.

Cla tak obchod s vínem ovlivňují spíš krátkodobě a nárazově – příkladem může být vztah Austrálie a Číny. Říše středu před třemi lety zrušila cla uvalená na australská vína, jejich prodej poté stoupl a vinaři v Bordeaux naopak zaznamenali nižší poptávku. Před pár měsíci vzniklo ale kvůli koronaviru mezi oběma zeměmi diplomatické napětí, které skončilo opětným uvalením cel na vína. Výsledkem je, že v Číně opět vyrostla poptávka po Bordeaux. Nešlo ale o nijak dramatické změny.

Vinaři z Bordeaux si jsou svým produktem jistí a zvláště v Británii se odvolávají i na dlouhou tradici, tamní konzumenti víno z jihozápadní Francie pijí dlouhodobě a mají k němu vybudovaný vztah.

Francouzi se proto nebojí ani konkurence z takzvaného Nového světa, který obecně produkuje zajímavá a přitom mnohdy levnější vína: „Ve Spojeném království je Nový svět přítomen už dvacet let, jsou tam i historické vazby na Austrálii, Nový Zéland nebo JAR… a přesto se prodej našich vín nijak nesnižuje,“ pochvaluje si pan Château. Říká, že ho sice osobně brexit mrzí, nemyslí si ale, že by měl ve vinném byznysu mezi oběma zeměmi něco výrazně změnit.

„Já s touto analýzou plně souhlasím. Také si myslím, že více než o brexit půjde o hodnotu libry a kupní sílu Britů,“ řekl mi Angličan Mark Johnson-Hill, jenž spolu s manželkou Sandrou spoluvlastní vinařství Château Méaume, pro které jsou Britové významnými zákazníky.

Britský list Financial Times přinesl před časem zprávu o tom, že kvůli brexitu nebyla některá vysoce hodnocená vína z Bordeaux na britském trhu k dostání. „O tom jsem neslyšel, ale může to být dáno i jinými faktory – vinaři si zvykají na novou legislativu, některá Grand Crus se vyrábí jen ve velmi omezeném množství, a když třeba stoupne poptávka jinde, na Británii by se už nemuselo dostat,“ domnívá se Johnson-Hill.

V posledních třech měsících sice prodej vín z Bordeaux na britské ostrovy poklesl o 15 procent, vinaři jsou ale přesvědčeni, že to je jen důsledek výše zmíněného předzásobení se ze strany britských dovozců. Všichni se navíc shodují, že na závěry je příliš brzy, celou situaci zkomplikovala pandemie koronaviru a těžko říci, co přesně způsobily lockdowny a co je důsledkem brexitu.