Hlavní obsah

Brexitová dohoda není možná, vyznělo údajně z telefonátu Londýn-Berlín. Neblafujte, obořil se Tusk na Johnsona

8. 10. 2019
Foto: Profimedia.cz

Spojené království má za současného stavu opustit Evropskou unii 31. října.

Mezi Velkou Británií a Evropskou unií právě na všech frontách probíhají četná jednání o podobě brexitu. Soudě podle britské interpretace telefonátu mezi Angelou Merkelovou a Borisem Johnsonem je to dost možná sisyfovská práce…

Článek

Spojené království opustí za jakýchkoli podmínek Evropskou unii 31. října, tvrdí vytrvale britský premiér Boris Johnson. Brusel se dál snaží s Londýnem vyjednat dohodu, ale Johnson je připraven vyvléci Spojené Království z Unie v krajním případě i bez ní.

Vzhledem k blížícímu se termínu brexitu panuje mezi Evropskou unií a Británií mimořádně napětí. Atmosféra ještě více zhoustla po ranním telefonátu Johnsona a šéfky spolkové vlády. Do médií unikla informace o tom, že Merkelová údajně sdělila Johnsonovi, že brexit s dohodou je „extrémně nepravděpodobný“, pokud by Severní Irsko nezůstalo součástí celní unie.

Mlhavý výstup z jediného zvednutí sluchátka následně rozpoutal lavinu reakcí na obou stranách Lamanšského průlivu.

Mezi prvními přispěchal s ostrou reakcí předseda Evropské rady Donald Tusk. „Co je v sázce, není výhra v nějaké stupidní blafovací hře. V sázce je budoucnost Evropy, budoucnost Velké Británie, stejně jako bezpečnost a zájmy našich obyvatel. Nechcete dohodu, nechcete odklad, nechcete zrušení brexitu, kam kráčíte?“ napsal polský státník na Twitteru.

Jeho názor mezi jinými kvitoval irský ministr zahraničí Simon Coveney. „Zůstáváme otevřeni tomu dotáhnout do konce férovou brexitovou dohodu. Potřebujeme nicméně, aby britská vláda chtěla s Evropskou unií spolupracovat.“

Tak zásadní výstup z telefonátu mezi Merkelovou a Johnsonem ale nikdo oficiálně nepotvrdil. Britský premiér po vlně reakcí sdělil, že se nadále snaží dohodnout s Bruselem akceptovatelnou brexitovou dohodu. Německá strana se k rozhovoru mezi dvěma státníky vyjádřila jen prostřednictvím vládního mluvčího. „Můžu potvrdit, že německá kancléřka a britský premiér spolu v úterý ráno telefonovali. Jako obvykle nesdělujeme, co je obsahem tak důvěrných telefonátů,“ řekl mluvčí kancléřky pro The Guardian.

Táhlé dohady o irské hranici

Hlavním diskutovaným bodem brexitu a důvodem, proč pravděpodobně Brusel na dohodě tolik trvá, je takzvaná irská pojistka. Premiér Johnson se od tohoto mechanismu dlouhodobě distancuje. Podle něj popírá základní myšlenky brexitu a Británie by i po odstoupení z Unie zůstala příliš těsně napojená na evropský trh. Brusel se tak dlouhé měsíce snaží Londýn přimět, aby vypracoval životaschopnou alternativu vůči irské pojistce.

Posledního září přišel podle médií Johnson s novým nápadem, dle EU velmi zbrklým. Údajně chtěl vytvořit separátní celnice jak na straně Severního Irska, tak na straně Irské republiky. Nové kontrolní stanice měly fungovat vždy přibližně 8 až 16 kilometrů na sever nebo na jih od současné hranice. Současná fyzická hranice mezi státy by tak zůstala celních opatření, alespoň na papíře, ušetřena. Boris Johnson současně navrhl, aby se Severní Irsko do roku 2025 řídilo pravidly unijního jednotného trhu ohledně zemědělských a průmyslových výrobků. Na irsko-irské hranici by ale podle Johnsona vznikla celní hranice.

Johnsonovy návrhy nevzbudily v Dublinu a Bruselu přílišné nadšení. Mlhavá naděje na úspěch v jednáních nicméně stále žije.

Ještě před 31. říjnem, tedy stále platným datem brexitu, přijdou dva důležité milníky.

Sedmnáctého října začíná v Bruselu dvoudenní summit Evropské rady. Brexit bude bezesporu tématem číslo jedna, kdy se na jeho podobě musí shodnout všech 27 států.

Druhým klíčovým datem je pak 19. říjen. V případě, že by se žádná dohoda během příštích týdnů do zmíněného dne nevyjednala, musel by Johnson (alespoň podle britského parlamentu, který schválil příslušný zákon) požádat EU o odklad brexitu. Ten to ale odmítá.

Doporučujeme

Další zprávy