Hlavní obsah

Británie nevydala Assange do USA. Tvůrci WikiLeaks tam hrozilo doživotí

Foto: Profimedia.cz

Zakladatel, šéfredaktor a mluvčí serveru WikiLeaks Julian Assange.

Reklama

4. 1. 12:09
aktualizováno • 4. 1. 13:13

Britská justice nevydala Juliana Assange do Spojených států amerických. Tam by mu hrozil trest ve výši 175 let vězení.

Článek

Soudkyně Vanessa Baraitserová v pondělí u londýnského soudu Old Bailey dopoledne přečetla rozsudek, který nakonec odmítl vydat Juliana Assange do Spojených států. Tam mu kvůli obvinění mimo jiné ze špionáže hrozí až 175 let vězení.

V rozsudku odůvodnila své rozhodnutí na základě bodů obhajoby. Mezi ně patřila obava z nespravedlivého soudu v USA, argumentace hodnotou svobody slova nebo Assangeův zdravotní stav.

Právě zdravotní stav v celkovém rozhodnutí hrál největší roli. Podle soudkyně by Assangeovi v USA hrozilo vězení s přísnou ostrahou, izolací a jinými opatřeními, která by mohla zhoršit zejména jeho mentální stav. Zmínila i Assangeovy sebevražedné sklony.

Americká vláda má 15 dní na odvolání. Do té doby bude Julian Assange ve věznici Belmarsh.

Před soudem Old Bailey po vynesení rozsudku vypuklo nadšení Assangeových příznivců. Pochvalné reakce zazněly i z politických pater. Poslanec britského parlamentu, konzervativec David Davis, označil rozhodnutí soudu za „dobrou zprávu“. Pozitivně reagoval i bývalý novinář John Pilger. Tweetoval, že rozhodnutí „vrhá dobré světlo na Británii“.

Případ Assange

Australana Juliana Assange sleduje doslova celý svět už desetiletí. Zakladatel serveru WikiLeaks čelí ve Spojených státech obvinění ze špionáže a nezákonného zveřejnění tajných dokumentů. V roce 2010 například server publikoval video z leteckého útoku v Bagdádu, který zabil deset lidí, včetně dvou novinářů agentury Reuters.

Server WikiLeaks, který je mimochodem stále v provozu, zveřejňuje od roku 2006 zejména diplomatické depeše nebo informace týkající se válečných konfliktů. Své zdroje přitom drží v absolutním utajení.

Zveřejňování informací i postava Juliana Assange vzbuzují obrovské a protichůdné emoce. Jeho zastánci, kteří protestují proti jeho soudnímu stíhání, argumentují především svobodou slova. Za Assangeovu svobodu se vyslovila například organizace Amnesty International (AI). „Pracuje se stejným typem informací, se kterými pracují novináři neustále,“ komentovala pro The New York Times Julia Hallová z AI. Za Assange se také postavil i čínský umělec a aktivista Aj Wej-wej.

Podle serveru Business Insider i samotné londýnské soudní líčení dopředu provázely kontroverze. Novinářka Rebecca Vincentová z Reportérů bez hranic si na svém twitterovém účtu stěžovala, jaký problém je získat akreditace a sledovat rozsudek přímo z místa. „Na tomto případu není nic normálního,“ popisuje Vincentová.

V USA ale Assange čelí až 175 letům za mřížemi, tedy doživotí. Pentagon server WikiLeaks, a tím i jeho šéfredaktora, považuje za riziko národní bezpečnosti. Viní ho z porušení sedmnácti bodů špionážního zákona – zejména zveřejnění utajovaných diplomatických a vojenských informací, včetně hackování federálních počítačů.

Práce serveru WikiLeaks se však nesoustředí pouze na americkou diplomacii a armádu. Zveřejňují informace týkající se Číny, Turecka, Ruska nebo například Keni.

Spletité stíhání Juliana Assange

V roce 2010 umístil Interpol Juliana Assange na seznam hledaných osob, ale ne kvůli aktivitám WikiLeaks, ale kvůli podezření ze sexuálního zneužití ve Švédsku. Tam ho švédští vyšetřovatelé stíhali za „sex bez kondomu“, což je v zemi považováno za přestupek. Policisté ho ale zadrželi ve Velké Británii.

Ve stejném roce ale americká vláda zahájila vyšetřování serveru WikiLeaks. Přímo Assange vyšetřovala od roku 2012 a formální obvinění přišlo v roce 2019.

Tak vypadal jeden z protestů proti vydání Assange do USA v Londýně v září 2020:

Assange tedy čelil obviněním ve dvou různých zemích a sám se nacházel ve Velké Británii. Přestože se mohl omezeně pohybovat na svobodě po zaplacení kauce, stále se musel hlásit místním úřadům. V roce 2012 zažádal o politický azyl na ekvádorské ambasádě v Londýně, kde se ukrýval až do předloňska, kdy mu Ekvádor azyl odebral.

V ten moment ho zatkla britská policie, neboť i tady čelil obviněním ze soudních průtahů. Od té doby je Assange v britském vězení. Na kauci ho soud odmítl propustit kvůli obavám z možného útěku.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované