Článek
Píšou o tom londýnské Timesy s tím, že hlavní motivací je možnost volného pohybu a práce na území Evropské unie po brexitu. Očekává se, že by počet žádostí o pas Irské republiky mohl dál prudce růst spolu se strachem z dopadů varianty „no deal”, tedy neorganizovaného odchodu Británie z EU.
Cesta k pasu s obrázkem irské harfy je poměrně snadná. Stačí vyplnit formulář, zaplatit administrativní poplatek 71 liber a mít rodiče nebo prarodiče narozené v Irsku. Jindy opovrhované a tajené irské kořeny začali Britové hledat už před unijním referendem. Po rozhodnutí Spojeného království opustit řady EU se ale z toho stal vyloženě fenomén, který dál nabírá na síle. V roce 2015 obdržely irské úřady 46 000 žádostí. V roce 2016 to už bylo 63 500 a loni již číslo překročilo 80 000. Jen irská ambasáda v Londýně obdržela od ledna do června 2018 44 900 žádostí.
The number of British residents applying for Irish passports has nearly doubled since the EU referendum because of fears over Brexit https://t.co/6Ox76hpCKF
— The Times of London (@thetimes) October 31, 2018
Číslo by přitom mohlo být ještě daleko vyšší. Jak Timesům řekl předseda výboru pro brexit v irském senátu Neale Richmond, nárok na irský pas má nejspíš minimálně 10 procent obyvatel Spojeného království, když navíc napočítáme obyvatele Severního Irska. Tony McLaughlin z Glasgowa, který dnes žije v českých Říčanech, požádal o irský pas už v souvislosti s referendem o skotské nezávislosti. V roce 2014 pronesl slova přímo prorocká: „Mně se prostě nelíbí celá ta koncepce britství, nelíbí se mi královská pečeť na britském pasu. Nelíbí se mi text, že jsem subjektem britské koruny. Také za tím byla praktická úvaha, že nechci zažít, že bych nebyl občanem členského státu EU.“
Mapa Jiřího Hoška věnovaná brexitu.Video: Hošek, Seznam Zprávy
Obrovskou motivací pro Brity k získání irského nebo jiného unijního pasu jsou poslední dobou stále dramatičtější zvěsti o dopadech neorganizovaného brexitu, který se jeví jako více pravděpodobnější. Veřejnost děsí třeba představa čekání v dlouhých frontách na evropských letištích nebo přístavech v sekci vyčleněné pro „zbytek světa”, tedy občany nečlenských států Evropské unie.
Londýnská vláda věří, že se oboustranně přijatelná pravidla pro kontrolu cestovních dokladů podaří s EU nakonec dohodnout i v případě, že se dohodu o brexitu nepodaří uzavřít. Bezprostředně po 29. březnu 2019, kdy má Velká Británie Unii opustit, ale hrozí chaos.
