Hlavní obsah

Britská mutace přináší novou bouři, tvrdí vědci, co ji znají nejlíp

Foto: Profimedia.cz

Snímek z laboratoře na Aalborgské univerzitě v Dánsku, kde se pracuje na monitoringu nových mutací.

Reklama

Počty nakažených v Dánsku klesly na úroveň, o které by si jinde mohli nechat zdát. Země přesto zůstává v lockdownu. Tamní vědci si totiž myslí, že zažívají klid před bouří, který způsobí „nová“ epidemie tzv. britské mutace.

Článek

Podobně jako v celé řadě jiných evropských zemí se i v Dánsku tento týden vrátily děti do škol. O žádném výraznějším uvolňování opatření ale v severském státě nemůže být řeč, kromě žáků přípravných tříd až čtvrtých ročníků základní školy musí nadále všichni zůstat doma a jinak stát zůstává v pevném sevření lockdownu. A to i přes to, že za poslední týden v zemi s necelými šesti miliony obyvatel přibývají konstantně jen zhruba čtyři stovky nakažených denně.

Podle vědců z tamního Statens Serum institutu Dánové totiž v tuto chvíli zažívají klid před bouří.

Dánský lockdown

V zemi jsou zavřené restaurace, nákupní centra a všechny obchody kromě těch, kde se prodává nezbytné zboží. Výjimku mají kadeřnictví, která mohou fungovat. Scházet se může maximálně pět lidí.

Všechna opatření mají platit do 28. února, a to i přes to, že počty nově nakažených se od prosince, kdy denně přibývalo i přes 3000 případů, prudce snížily na současných několik stovek denně.

Tu může způsobit rychle se šířící varianta viru SARS-CoV-2 B 1.1.7. známá též jako takzvaná britská mutace. Dánští vědci řekli minulý týden časopisu Science, že v britské mutaci vidí „naprostý game changer“ a že data z přelomu loňského a letošního roku ukazují dvě různé epidemie – starou, velkou, ale končící epidemii předešlých variant koronaviru a novou, menší, ale rychle nastupující epidemii B 1.1.7. varianty.

Očekávají, že dominantní u nich britská mutace bude do konce měsíce a způsobí další růst nově nakažených. Podle epidemioložky Lone Simonsenové z Univerzity v Roskilde se frekvence B 1.1.7. zdvojnásobovala týden co týden i přes tvrdá opatření zavedená ve snaze novou hrozbu eliminovat. Na začátku prosince tvořila varianta méně než 0,5 % ze všech případů a ke konci prosince už 13 %.

Graf ukazuje zpomalení šíření původních variant viru SARS-CoV-2 a zrychlení šíření nové varianty na přelomu let 2020/2021.

„Vidíme následky mutace nejlíp na světě“

Dánští vědci podobně jako Britové odhadují, že oproti předešlým variantám se B 1.1.7. šíří o 55 % rychleji. A to je podle nich dost na to, že do proočkování populace prakticky není cesty z lockdownu, aniž by se šíření viru vymklo kontrole. To je podle časopisu Science tak skličující předpověď, že část dánských epidemiologů říká, že by bylo lepší lockdown zrušit už v momentě, kdy bude proočkována jen nejohroženější část populace a velký nárůst nově nakažených sice přijde, ale nebude tak zničující.

Dánové své předpovědi přitom staví na těch nejpodrobnějších datech z celého světa, která jim zajišťuje vysoká míra genetického sekvenování vzorků virů v kombinaci s nízkým počtem nakažených a vysokým procentem zastoupení B 1.1.7. „Ano, skutečně u nás máme nejlepší podmínky ke studiu efektu B.1.1.7,“ napsala Seznam Zprávám vedoucí skupiny expertů, kteří na Statens Serum institutu pracují na modelování vývoje situace Camilla Holten Møllerová.

„Na institutu máme dobře fungující referenční laboratoř pro virovou a mikrobiologickou diagnostiku, která patří ke špičce v celogenomovém sekvenování. Už na začátku pandemie se tato laboratoř spojila s Aalborgskou univerzitou, což zajistilo větší sekvenační kapacitu. Tohle v kombinaci s velkou kapacitou PCR testů obecně je naší hlavní výhodou,“ vysvětlila Møllerová, proč Dánsko vidí víc než ostatní.

Za pravdu jí dávají i údaje z databáze GISAID, kam záznamy sekvenací viru SARS-CoV-2 posílají země z celého světa včetně Česka.

I když zhruba celá polovina všech zápisů v databázi GISAID pochází ze Spojeného království, které je známou sekvenační velmocí, Dánsko je na tom fakticky líp. Zvládá totiž sekvenovat vysoké procento z celkových případů v zemi. Británie za loňský rok zvládala sekvenovat asi 5 % vzorků viru ze všech potvrzených případů covidu-19 v zemi. Dánsko oproti tomu podle žebříčku časopisu Nature zvládlo za stejné období sekvenovat a poslat do databáze 12 % ze všech případů.

Foto: Profimedia.cz

Ani v Dánsku všichni s vládními opatřeními nesouhlasí. Snímek z demonstrace odpůrců z 23. ledna.

Od začátku nového roku dánští vědci navíc své úsilí ještě znásobili a ve čtvrtém lednovém měsíci už sekvenaci provedli u 83 % ze všech pozitivních vzorků, z nichž 64 % odeslali do databáze GISAID. „Očekáváme, že dokážeme získat smysluplné výsledky maximálně ze 70 % vzorků. Vždycky záleží na tom, jestli je na vzorku dostatek materiálu, aby šla vysoce kvalitní sekvenace provést,“ dodala Møllerová.

Ve zmiňovaném žebříčku států s nejvyšším procentem sekvenovaných případů Dánsku za loňský rok patřila čtvrtá příčka za Austrálií, Novým Zélandem a Tchaj-wanem, tedy zeměmi, kde tzv. britská mutace ještě neřádí. Pozici země, kde jsou důsledky této varianty vidět nejlíp, tak lze Dánsku těžko upřít.

Mutace může v mnoha zemích řádit nepozorovaně

Bouře, kterou dánští vědci předpokládají, už může naplno běsnit v mnoha zemích po celém světě, aniž by to tamní vlády tušily.

Pravděpodobným kandidátem na takovou zemi je i Česká republika, která na rozdíl od Dánska do banky GISAID poslala množství záznamů odpovídající řádově setinám procenta z celkového počtu nakažených v zemi. Rozvinutá u nás ještě není ani alternativní a jednodušší možnost monitoringu již známých mutací přímo z PCR testů.

O tom, že systémový monitoring chybí, vypovídá i fakt, že několik laboratoří už nezávisle oznámilo vysoký záchyt překračující 50 %. Jmenovitě jde třeba o výsledky z Fakultní nemocnice Brno, kde podíl mutace za první únorový týden činí 48 %, uvedla to v úterý mluvčí nemocnice Veronika Plachá pro ČTK .

Podle Deníku N hlásí podobné výsledky i laboratoř v Plzni a Praze. Už v sobotu přitom na tento problém na Twitteru upozorňoval imunolog Zdeněk Hel z vědecké iniciativy Sníh. Šéf zdravotnických statistiků Ladislav Dušek přitom ještě v neděli v České televizi mluvil o prokázaném výskytu u 10 % případů.

Reklama

Doporučované