Hlavní obsah

USA obvinily Assange z počítačové kriminality, hrozí mu pět let. V britské vazbě zůstane do 2. května

Assange byl policisty zatčen přímo v budově ambasády.Video: Redakce Seznam, Seznam Zprávy

 

Reklama

aktualizováno •

Británie nevydá dnes zatčeného Juliana Assange do USA, pokud mu tam bude hrozit trest smrti, řekl podle agentury Reuters náměstek britského ministra zahraničí Alan Duncan. Ministerstvo spravedlnosti USA ale poté Assange obvinilo ze spiknutí, kterého se měl dopustit spolu s americkým vojákem Bradleym Manningem, když v roce 2010 vstoupili do tajné počítačové sítě. Hrozí mu maximálně pět let za mřížemi, napsal britský server zpravodajské stanice Sky News.

Článek

Britská policie zatkla zakladatele serveru WikiLeaks Juliana Assange. Assange žil posledních sedm let v budově ekvádorské ambasády v Londýně.

Londýnská policie uvedla, že Assange zatkla na základě žádosti o vydání do Spojených států a porušení podmínek kauce v Británii. V případu porušení podmínek kauce byl už britským soudem shledán vinným a hrozí mu za to 12 měsíců za mřížemi. Do dalšího soudního stání 2. května zůstane ve vazbě, informovala Sky News.

Americká prokuratura tvrdí, že v roce 2010 americký specialista vojenské tajné služby Bradley Manning, který později podstoupil změnu pohlaví a jména, poskytl Assangeovi část hesla pro přístup k počítačům ministerstva obrany. Ministerstvo spravedlnosti potvrdilo, že Assange byl zatčen na základě dohody o vydávání. Někteří komentátoři poznamenávají, že Assange byl tedy obviněn z toho, že Manningovi pomohl získat tajné dokumenty, a nikoli za jejich zveřejnění.

Prohlášení ekvádorského prezidenta Lenína Morena k zatčení Juliana Assange.Video: Martin Zíta, AP

Zatčení potvrdil na svém twitterovém účtu také britský ministr vnitra Sajid Javid, který poděkoval britské policii za příkladnou práci a ekvádorské vládě za spolupráci. Dodal také, že před zákonem jsou si všichni rovni.

Zakladatel serveru WikiLeaks byl policisty zatčen přímo v budově ambasády. Policistům do ní přístup zajistil sám velvyslanec poté, co ekvádorská vláda odebrala zakladateli WikiLeaks azyl.

Ekvádorský prezident Lenín Moreno podle BBC řekl, že země Assangeovi azyl odebrala kvůli opakovanému porušování mezinárodních dohod z jeho strany.

Server WikiLeaks na Twitteru označil odebrání azylu svému zakladateli za porušení mezinárodního práva.

Britská policie jednala ve jménu USA

Julian Assange se na ekvádorské velvyslanectví v Londýně uchýlil v roce 2012, aby se vyhnul vydání do Švédska, které ho chtělo vyslechnout v případu sexuálního útoku. Švédsko případ odložilo.

Assange se však nadále obával možného vydání do Spojených států. Tam mu hrozí postih za zveřejnění dokumentů o válce v Iráku a Afghánistánu. Americká televize CNN několik hodin po jeho zatčení uvedla, že britské bezpečnostní složky jednaly ve jménu Spojených států. Washington podle CNN v usilování o vydání Assange do USA nepolevoval.

Ekvádorský prezident Moreno dříve uvedl, že požádal Brity, aby Assange po zatčení nevydali do země, kde mu hrozí mučení nebo trest smrti.

Na velvyslanectví se dostal díky sympatiím předchozího ekvádorského prezidenta Rafaela Correy, který byl hlavou státu do roku 2017.

Vyvlečen proti své vůli

Na záběrech z místa je vidět, že Assange museli z budovy ambasády doslova vynést. Záběry, které zveřejnila mimo jiné televize CNN, ukazují, jak se sedmačtyřicetiletý Australan se ztrhaným výrazem v obličeji a pokřikem vyzývajícím k odporu brání odchodu z budovy, kde strávil předchozích skoro sedm let.

Pobledlého Assange s bílými vlasy a bílým plnovousem vleklo sedm policistů v civilu. Ti ho pak násilím natlačili do policejního vozu.

Podle záběrů na sociálních sítích Assange křičel mezi dveřmi ambasády „Británie musí protestovat, vy můžete protestovat“. V ruce přitom držel knihu amerického spisovatele Gorea Vidala nazvanou History of The National Security State. Tento spisovatel, jenž zesnul v roce 2012, kritizoval mimo jiné zahraniční vojenskou politiku USA, která podle něj vedla k úpadku této země.

Assange z ambasády nechtěl odejít právě proto, že se obává vydání do USA, kde mu hrozí stíhání za zveřejnění dokumentů o válce v Iráku a Afghánistánu. Na ambasádě Ekvádoru měl diplomatický azyl od roku 2012 díky bývalému levicovému prezidentovi této jihoamerické země Rafaelu Correovi.

Reklama

Doporučované