Hlavní obsah

Britské prvenství v očkování mohl mít kdokoliv z EU, neumožnil ho brexit

Foto: Profimedia.cz

Jeden z prvních Britů očkovaných proti covidu-19.

Reklama

Zatímco Velká Británie včera začala s očkováním, zbytek Evropy vyčkává na povolení od úřadů EU. Brusel je k tomu ale nenutí.

Článek

Už minulý týden při oznámení britské lékové agentury (MHRA) o svolení k použití vakcíny proti covidu-19 od společností Pfizer a BioNTech visí ve vzduchu otázka, zda se Británie stala první zemí na světě, kde k povolení došlo, díky brexitu, potažmo s ním související nezávislostí na Evropské agentuře pro léčivé přípravky (EMA).

Téma v minulém týdnu silně rezonovalo pochopitelně hlavně na britských ostrovech. V úterý ráno, kdy svět obletěla zpráva o první očkované Britce, zatímco zbytek Evropy čeká na zelenou pro vakcínu od EMA, si ji nicméně nejspíš položilo i hodně ostatních Evropanů.

Za plody brexitu minulý týden rozhodnutí MHRA označili i vysoce postavení britští politici. Downing street 10 to ale následně vzala zpátky a ohradil se proti tomu i samotný britský úřad, který povolení vydal. Ke schválení podle něj došlo v souladu s evropskými pravidly, která pro Spojené království platí do 1. ledna 2021.

Například britský ministr zdravotnictví Matt Hancock minulou středu prohlásil, že rychlé povolení pro vakcínu Pfizeru a BioNTechu bylo možné díky skvělé a rychlé práci MHRA, „ale učinit takové rozhodnutí na základě britských regulátorů umožnil brexit“. Hancock zároveň ujistil, že britské regulační úřady provedly stejné bezpečnostní kontroly jako evropský úřad, ale díky brexitu „nemusely jít pomalejším tempem Evropanů“.

Ještě o krok dál šel Jacob Rees-Mogg, který v Dolní sněmovně předkládá návrhy kabinetu Borise Johnsona, když řekl, že Británie „mohla dát svolení vakcíně tak rychle jen díky tomu, že opustila Evropskou unii“.

Poté, co zpráva prolétla médii, se začala ozývat kritika ze strany opozice nebo například německého ministra zdravotnictví Jense Spahna, který zdůraznil, že vakcína sama o sobě vznikla i díky evropským dotacím do německé společnosti BioNTech.

Na tiskové konferenci dal od výroků nepřímo ruce pryč nakonec i samotný premiér. Když Johnsona novináři vyzvali k reakci na zmiňovaná prohlášení, řekl, že „jde o globální zásluhy“, které jsou výsledkem spolupráce vědců po celém světě.

Šéf MHRA k věci řekl, že „dodávka byla autorizována na základě evropských pravidel, která přetrvávají do prvního ledna“. Guardian k tomu dodal, že povolení od britské a evropské agentury jsou dvě různé věci. MHRA a následně britská vláda totiž minulý týden formálně vydaly dočasné nouzové schválení konkrétních šarží vakcín, zatímco EMA se chystá rozhodnout o podmínečné registraci vakcíny pro celý unijní trh.

Členské státy, ač tak z drtivé většiny činí, navíc na tuto registraci ani nemusí čekat. Podmínka schválení léků či vakcín evropskou agenturou se totiž nevztahuje na výjimky ve stavu nouze, který v současnosti evropské státy bezpochyby zažívají.

Ukazuje se to ostatně i v současném sporu mezi Bruselem a Budapeští, kdy Maďarsko nedávno oznámilo plán začít vyrábět, distribuovat i kupovat neschválenou vakcínu Sputnik V od Ruska. Evropská komise na to reagovala varováním, že pokud tak učiní, nesmí vakcínu dále prodávat dál do EU mimo své hranice. Nic víc.

EMA má své rozhodnutí o povolení vakcíny firem Pfizer/BioNtech oznámit do 29. prosince. Pokud bude kladné, dá se očekávat, že ji budou následovat i členské státy EU.

Reklama

Doporučované