Hlavní obsah

Brusel smetl základ Babišovy konstrukce. Rejstřík jako důkaz nestačí

Foto: Profimedia.cz

Podle auditorů Evropské komise Andrej Babiš porušuje unijní i české předpisy o střetu zájmů.

Reklama

Česká obrana proti auditům o střetu zájmů premiéra Babiše stojí na argumentu, že jeho jméno chybí v rejstříku skutečných majitelů. Brusel ale trvá na tom, že se na rejstřík nedá spoléhat, a chystá další kontroly.

Článek

Ve sporu o střet zájmů se Andrej Babiš mohl vždycky spolehnout na podporu českých vládních úřadů. Jejich odmítavé odpovědi na auditní zprávy Evropské komise stojí na stejném argumentu, kterého se drží i premiér - ten prý nemůže být ve střetu zájmů, protože po přesunu skupiny Agrofert pod svěřenské fondy už k těmto firmám nemá vlastnický vztah.

Toto stanovisko opírá česká strana i o údaje z evidence skutečných majitelů firem. Veřejnost sice do tohoto rejstříku nemá přístup, není ale žádným tajemstvím, že jako konečné vlastníky svěřenských fondů neeviduje Babiše, ale jen správce těchto fondů - šéfa Agrofertu Zbyňka Průšu a Babišova právníka Alexeje Bílka.

Potíž je v tom, že Brusel považuje český rejstřík za nespolehlivý. Podle unijních auditorů se tím pádem hroutí i základní opora pro tvrzení, že Babiš dodržuje zákon.

V poslední obsáhlé odpovědi Evropské komise k investičním dotacím pro Agrofert, kterou mají Seznam Zprávy k dispozici, se Česku navíc dostává ujištění, že Brusel neustoupí a bude ještě důrazněji vyžadovat plnění svých pokynů.

Kontroloři z Evropské komise už dříve nabádali k tomu, aby se majetkové pozadí uchazečů o evropské dotace prověřovalo mnohem důkladněji. Česko podle nich sice uznává, že firmy žádající o evropské peníze musejí být schopné náležitě doložit svoji vlastnickou strukturu, ve skutečnosti to od nich ale úředníci nepožadují a spoléhají se jen na jejich čestná prohlášení a v posledních dvou letech i na zmíněný rejstřík.

Brusel také už dříve Prahu vyzval, aby se úředníci rozhodující o dotacích dožadovali ještě dalších dokumentů, které věrohodně pojmenují konečné vlastníky žadatelů, včetně těch, jež jako v případě Agrofertu ovládají nadřízené svěřenské fondy.

Česko ale na doporučení náležitě nezareagovalo. Podle finálního vyjádření auditorů doslova „neposkytlo žádnou odpověď na tuto část doporučení“ a neposkytlo ani dokumentaci o tom, jak uvedené doporučení splnilo.

Že se rejstříku nedá věřit, dokazuje podle auditorů právě Babišův případ: ačkoli je premiér podle statusů obou svěřenských fondů jejich jediným „obmyšleným“, a náleží mu tedy veškeré zisky, v českém rejstříku jeho jméno u fondů vůbec nefiguruje. To podle auditorů znamená, že rejstřík „neposkytuje správné a ucelené informace“. A pokud na něj české úřady spoléhají při kontrole dodržování zákona o střetu zájmů, nemusí být kontrola dostatečná.

„Pokud národní autority neprověří vlastnickou strukturu, nedozvědí se, kdo je skutečným vlastníkem příslušného žadatele. Z tohoto důvodu se nebudou schopné ujistit, že byla udělena podpora v rozporu s paragrafem 4c zákona o střetu zájmů,“ stojí v závěrečném stanovisku auditorů.

Uvedený paragraf stanoví, že dotace se nesmí poskytnout společnosti, ve které má veřejný funkcionář přímo nebo zprostředkovaně aspoň čtvrtinový podíl.

Právníci z komise se ale nespokojili jen s tím, že české úředníky pokárali.

Ve druhé příloze celkem 250stránkového dokumentu s říjnovým datem Prahu upozorňují, že se na tento problém zaměří i v následujících kontrolách a dohlédnou na to, aby Česko řádně dodržovalo unijní pokyny. Úředníci na příslušných ministerských odborech i manažeři Agrofertu tak mohou počítat s tím, že si je Brusel znovu proklepne.

Další nepříjemnost může Česku vyvstat také z toho, že unijní kontroloři o zmíněném nedostatku informovali kolegy z Generálního ředitelství pro finanční stabilitu, finanční služby a unii kapitálových trhů, které má kromě bank a finančních trhů na starosti také předpisy proti praní špinavých peněz a financování terorismu.

Rejstříky skutečných majitelů totiž zavádí právě tato takzvaná AML legislativa (z anglického výrazu Anti-Money Laundering). Už od letošního ledna měla ve všech státech EU platit nová směrnice, která kromě jiného nařizuje, aby byla evidence skutečných majitelů založená na pečlivějších důkazech a také aby byla veřejně dostupná.

Právě česká vláda však má stále zpoždění, hlavně vinou Ministerstva spravedlnosti. Nový zákon o evidenci skutečných majitelů prošel teprve v listopadu Poslaneckou sněmovnou.

Až na návrh opozičních poslanců z předlohy vypadl sporný odstavec, který mohl podle některých analytiků jít na ruku Babišovi, protože znepřehledňoval majetkové vztahy ve svěřenských fondech. Kvůli časovým lhůtám a přípravám se nový rejstřík skutečně rozběhne spíše až ve druhé polovině příštího roku.

Reklama

Doporučované