Hlavní obsah

Budeme jíst potraviny se salmonelou i dál, systém rychlého varování na to není stavěný, říkají odborníci

1. 3. 2019

Stává se to i v průběhu roku, říká ředitel Státní veterinární správy. Vysvětluje, proč má systém rychlého varování pro potraviny prodlevy. (Video: Petr Švihel, Seznam.cz)

Po aktuální zásilce téměř 1200 kilogramů podezřelého hovězího se začalo pátrat pět dní po odhalení salmonely u stejné šarže polského masa. Systém to rychleji neumožňuje.

Článek

Dvě zásilky hovězího masa se stejnou šarží z Polska, které v posledních dnech dohledávali čeští veterináři kvůli salmonele, odhalují slabiny evropského systému rychlého varování pro potraviny a krmiva, takzvaný RASFF. Než si jednotlivé země vymění přes systém informace a kontroloři začnou jednat, nebezpečné potraviny už mohou být u lidí na talířích.

První informace, že se v Česku objevilo hovězí se salmonelou, zveřejnil ministr zemědělství Miroslav Toman minulý týden ve středu odpoledne. O druhé zásilce informovala Státní veterinární správa v pondělí po poledni. Dostali totiž zprávu od polských kolegů právě přes RASFF.

Trvalo čtyři dny a více než 22 hodin, než se objevila zpráva o druhé zásilce. Větší část masa, které bylo na naše území dovezeno 13. února, už byla spotřebována.

„Vždycky je tam lidský faktor. Okamžitě po zjištění pozitivních vzorků jsme poslali informaci do systému, ale tam musí proběhnout validace ze strany komise. A bohužel ta byla provedena až druhý den,“ říká Zbyněk Semerád, ředitel Státní veterinární správy.

To je podle Semeráda důvod, proč se Polsko dozvědělo oficiálně o salmonele v hovězím z jejich jatek až minulý čtvrtek. Další čas zabralo šetření polských veterinářů a opět posílání zprávy přes systém.

„Je to tak, že systém rychlého varování není zase tak úplně rychlý. Je tam prodlení od chvíle, kdy se přestupek zjistí a než se v systému projeví. Má to svoji logiku,“ popisuje Petr Havel, odborník na zemědělství.

Informace v systému totiž můžou být likvidační pro výrobce nebo prodejce, který se dopustil prohřešku. „Proto se informace zadávají až po důkladném ověření,“ dodává Havel.

Ředitel Státní veterinární správy mluví podobně. Upozorňuje na to, že zásilky masa nebo zvířat jsou komplikované, putují často přes řetězec firem. „Musíte mít jistotu, když pošlete informace do České republiky, že se má zlikvidovat přes tunu masa, protože to má ekonomické dopady na všechny subjekty,“ říká Zbyněk Semerád.

Pokud by se informace o závadné potravině nepotvrdila, hrozí úřadům tahanice s poškozenými firmami o náhradu škod.

Podle Semeráda se může stávat, že se maso se salmonelou dostane až ke koncovým uživatelům, zatímco systém stále ověřuje správnost hlášení. „Stává se to i v průběhu roku. Není to jednotlivé pochybení, salmonela se v potravinách vyskytuje,“ přiznává ředitel Státní veterinární správy.

Podle Petra Havla si lidé nemůžou myslet, že vše, co sníme, bude vždy bezpečné. „Rizika z produkce potravin byla, jsou a budou. Musíme se tím naučit žít,“ podotýká Havel.

Systém rychlého varování přitom byl v minulosti kritizován při každém větším potravinovém skandálu. Například po vypuknutí dioxinového skandálu v Německu a dalších zemích v prosinci 2010 se objevily stížnosti, že informace v systému měly několikadenní zpoždění. Šlo přitom o závadné krmivo pro drůbež, prasata i skot.

V roce 2011 byl kritizován RASFF v souvislosti s vysoce nebezpečnou bakterií e.coli, která se objevila v potravinách a zemřelo na ní 55 lidí.

Doporučujeme

Další zprávy