Hlavní obsah

Bývalý boxer, který prodělal koronavirus: Kamarádi si z toho nedělali hlavu

Foto: Expres FM

Hostem Ranního klubu byl Lukáš Konečný.

Reklama

Bývalý mistr světa v boxu, dnes trenér Lukáš Konečný je zvyklý dávat rány. Kromě soupeřů v ringu nedávno porazil také koronavirus. Jak reagovalo okolí na nákazu? A co bývalému boxerovi nejvíce chybí z dob, kdy zápasil v ringu?

Článek

Lukáš Konečný byl hostem Ranního klubu. Celý rozhovor si můžete poslechnout v audiu:

Líbí se podle tebe ženám box?

Box je super sport a ženským se to líbí, hotovo. Jestli se jim to nelíbí, tak je to jenom proto, že na něm ještě nebyly. Manželka, když jsme se seznámili a řekl jsem jí, že jsem boxer, tak se tedy kroutila. A když pak byla na tom prvním zápasu, tak jí to chytlo a všechno bylo v pohodě.

I když viděla, jak tě někdo řeže v rohu?

Byly výjimky, bohužel. Pro toho, co je ven z ringu, je to vždycky mnohem horší než pro toho boxera. Být v tom ringu je jednodušší. Vy víte, jestli vás to bolí, jestli jste unavený a podobně.

Máš nějaký oblíbený film o boxu?

Já toho boxu mám plné kecky, celý den jsem většinou kolem toho boxu, takže když přijdu domů, tak na ty filmy tolik nekoukám. Samozřejmě Rocky je klasika. Ale s boxem to moc společného nemá.

Ty jsi jedním ze slavných sportovců, kteří prodělali koronavirus. Jak jsi zareagoval, když jsi to zjistil?

Odložil jsem pivo a šel jsem domů z hospody.

Jak jsi to vůbec v uvozovkách absolvoval? Každý popisuje průběh jinak.

Nebylo to ani jako chřipka. Mně nebylo nic, měl jsem jedno odpoledne teplotu, vypotil jsem se a hotovo. Prožíval jsem to blbě, protože jsem byl zavřený v panelákovém bytě s třemi dcerami a manželkou. Naštěstí to ode mě nikdo nechytil. Nevím o nikom, ani o rodině, ani o kamarádech. A to jsem lidí potkal předtím, než jsem šel do karantény, opravdu hodně. Marod jsem byl, myslím, nějakých 12 dní. Cítil jsem se opravdu dobře, zdravě, takže jsem pak trošku tlačil i na hygienu, aby mi udělali odběry dřív. Oni byli hodní, udělali mi je. Byly dva po sobě. Oba byly negativní, tím pádem jsem byl prohlášený za zdravého a konečně jsem mohl vystrčit paty z toho paneláku.

Jak se k tobě chovali lidé, když zjistili, že jsi byl nakažený?

Bydlím v Ústí nad Labem. To je pro mě taková větší vesnice, tak se všechno dozvíte. Já jsem splachovací. Ale když pak někdo něco říká dětem, tak to už je nepříjemné. A bylo zajímavé, že pár kamarádů, se kterými jsem třeba ještě ten večer popíjel, to bralo naprosto v klidu. Ti si z toho nedělali žádnou hlavu. A spoustu lidí zase šílelo a vyvádělo. Vůbec jsem je neviděl, naposledy třeba půl rok zpátky a oni volali na hygienu. Lidi, které jsem viděl přes ulici, tak říkali, že to stoprocentě mají. Musel jsem dokonce podávat i trestní oznámení, protože se vyprávělo, že chodím po ulici, když mám být doma.

Nejvíc mi chybí atmosféra v ringu

Teď jsi trenér. Je něco, co ti třeba chybí z doby, když jsi aktivně boxoval?

Ten dril, ten je tak nějak furt, o to relativně jde. Samozřejmě je to v menší míře. Ale asi mi chybí dvě věci, jedna je ta nutnost držet se do určité váhy. Já si proto občas dávám nějaké sázky, abych zase zhubl. A ta druhá věc je pak samozřejmě ta atmosféra v té hale, když vám ti lidé fandí, když vlezete do toho ringu, a to je kolikrát na slzy v očích. Takže to mi chybí určitě.

Přestože máš kolem sebe tým lidí, tak je box individuální sport. Nikdo ti moc nepomůže, v momentě, kdy vlezeš do ringu. Záviděl jsi někdy třeba sportovcům, kteří dělají kolektivní sporty?

Těžko říct, jestli je to lepší, nebo horší. Protože v tom boxu jste závislí sami na sobě, samozřejmě tam je spoustu vlivů včetně toho trenéra a podobně. Ale když něco pokazím, tak si za to můžu sám. Kdežto v tom týmovém sportu je to na jednu stranu lepší, na jednu stranu horší. Vy můžete být sebelepší a někdo vám to pohnojí, nebo se naopak můžete na té vlně svézt a vypomoct si někam nahoru.

Je něco, co bys ve své profesní kariéře udělal jinak?

Po bitvě je každý generál. Já jsem s tou kariérou byl tak nějak spokojený, samozřejmě občas tam byly nějaké blbosti, jako že jsem vlezl do zápasu po nějakém zranění. A ten výkon třeba nebyl stoprocentní. Mrzí mě, že jsem k některých vrcholným zápasům přišel později. Ale tak to je. Já jsem spokojený s tou kariérou, já si to relativně užil.

Ty trénuješ i úspěšné boxerky. Co se jim snažíš předat? Říkáš jim, co mají a nemají dělat?

Já na ně teda většinou řvu a když už mě třeba i hodně štvou, tak se jim snažím domluvit i po tréninku. Ale ono to je složité. Vy si to musíte stejně projít sám. Jedna věc je, že vám to někdo řekne, ale vy si o tom myslíte svoje a třeba časem zjistíte, že měl pravdu. Bohužel je to o tom čase.

Takže si každý musí prožít ten svůj příběh.

Tak. Je jednodušší, když poradíte, ale stejně si to musí každý vyžrat sám.

Bývalý boxer Lukáš Konečný ve studiu rádia Expres FM.Video: Expres FM

Jak přesně funguje to získávání zápasů a probíjení se nahoru? Je to jenom o těch výkonech nebo je to i o tom, že máš nějakého agenta, který to za tebe vypracovává? Je tohle třeba něco, v čem mají třeba Češi nevýhodu, že ten box tady není tak slavný, abys mohl získávat ty nejlepší zápasy, i když bys na ně měl?

Trefil jsi to víceméně přesně, protože to je o trenérovi, je to o manažerovi, je to o promotérovi. V tomto sportu je to samozřejmě hodně o penězích. A díky tomu, že v České republice to není zas tak populární, není tady takové sponzorské zázemí, tak je těžší pro ty kluky, i holky samozřejmě, se dostat někam na vrchol k nějakým velkým titulovým zápasům. Prostě to trvá déle. U toho boxu je normální, že ze začátku té profesionální kariéry se vám vybírají lehčí soupeři a jde to prostě krůček po krůčku, abyste získávali ty zkušenosti, lezli nahoru v žebříčku a podobně.

My jsme zmiňovali, že trénuješ i dívky. Ale samozřejmě máš i jiné svěřence. Kdo to konkrétně je?

Z těch známých je to Fabiana Bytyqi. Aktuálně mistryně světa organizace WBC, pak je tam Tomáš Šálek, Standa Eschner. Teď se do toho trošku obula i moje dcera, tak uvidíme, co z toho vyleze.

Mají větší šanci holky nebo kluci, co se týče evropského nebo světového boxu?

Jednodušší uspět v tom boxu mají holky. Protože nemají tak velkou konkurenci. Dejme tomu u toho chlapa máte ve váze 2000 lidí po světě, u té holky je to třeba 200. Takže je jednodušší uspět, prorazit pro holky. Na druhou stranu holky tím i méně vydělávají než ti chlapi.

Dá se tím vůbec u nás uživit?

Dá, není to žádná hitparáda, nemůžete si úplně vyskakovat, ale všechno jde, když se chce.

A Fabiana třeba už nepotřebuje sponzory?

Ne, určitě ne. Teďka pro Fabču i pro nějaké další je tam trošku problém ten koronavirus, holt nebyly zápasy. Byla tam trošku čára přes rozpočet, takže i oni to mají teďka trošku horší. Není to úplně o tom, že by se tím živili.

Kolik musí odboxovat holka, ale i kluk, zápasů, aby mohli říct: Já se tím uživím?

Vždycky jste placení od zápasu, ale pokud jste někde hodně nahoře, tak ty sumy za zápas jsou fakt hezké. Teď plácnu, ani nemusíte být úplně nahoře a můžete dostávat 20 až 40 tisíc euro za zápas. Pokud začínáte, tak dostáváte třeba 400 nebo 800.

Když jsi začínal, kolik jsi bral?

Nebyly to žádné velké sumy. Ale já jsem pak za ty větší titulové zápasy dostával nějaké statisíce, ale menší statisíce.

Ještě jsme se nedotkli úplně té politiky, ty jsi radní v Ústí nad Labem. Bereš jako určitou výhodu, že třeba z tebe může mít soupeř z jiných politických stran větší respekt? Protože ta obava, že dostanu třeba „tečku“ na chodbě, tam může být. Při nějaké vyhrocené situaci…

Malilinkatý respekt tam možná je, opravdu ale takový spíš podvědomý. Je teda pravda, že občas, když už je nějaká špatná hádka, tak ty lidi jako pak couvnou. Ale pro mě ta politika není o tom, abychom si tam ukazovali svaly. Takže když holt máme jiný názor, tak si to musíme vysvětlit.

Jak vidíš sporty, kde je základ v boxu, jako je třeba MMA. Máš to rád nebo máš radši čistý box?

Já se na to podívám, samozřejmě znám pár těch sportovců, ale není to úplně to, že bych to uznával. Podle mě je to takový poloviční sport. Podívám se na to rád. Občas je u toho sranda, ale box je box.

V čem vidíš rozdíl?

Ten box je víc o taktice, víc o přemýšlení. Ale je to i dané tím, že má větší tradici, dělá to víc lidí. Takže uspět v boxu je nesrovnatelně složitější, než uspět třeba v MMA.

Reklama

Doporučované