Hlavní obsah

Byznys Club: Jaké daně půjdou po volbách nahoru?

Vyšší daně po volbách? Diskuse politiků a expertů v novém pořadu Byznys Club.Video: Markéta Bidrmanová

 

Reklama

Daně zaměstnancům zpátky zvyšovat nechceme, zní od favoritů voleb. Podle ekonomů však příští vládě nic jiného nezbyde. Nové daně pro sklady či pro Google totiž přinesou jen „drobné“.

Článek

„Za koalici Spolu mohu závazně slíbit, že nezvýšíme daně ani zaměstnancům, ani živnostníkům, ani firmám,“ říká Zbyněk Stanjura (ODS). „Za mě ne. Cesta je jednoduchá, zrušme daňové výjimky, máme tu za 300 miliard výjimek,“ uvedla Alena Schillerová (za ANO).

Piráti a Starostové návrat vyšší daně z příjmu jako jediní připouštějí, ovšem až jako nejzazší variantu, jak říká Mikuláš Ferjenčík (Piráti): „Uděláme maximum, abychom nemuseli. Současně odmítáme ignorovat rozval veřejných financí.“ Stát nezvládá z toho, co vybere, pokrýt ani výdaje, ke kterým se zavázal.

Zda ANO, Spolu a Piráti/STAN hodlají zvýšit po volbách odvody zaměstnancům, mapuje nový premiérový díl nového pořadu Seznam Zpráv Byznys Club.

Jaké jiné daně strany chtějí zvednout? A na čem ušetří? Na sestřih nejlepších momentů se podívejte ve videu.

Musíme si připustit problém, ale ještě nehoří

Právě na dani z příjmu fyzických osob však příjmy do státní kasy z velké části stojí. Z odvodů na sociální a zdravotní pojištění do rozpočtu loni nateklo 540 miliard. Na dani z příjmu fyzických a právnických osob stát vybral 108 a 154 miliard korun. Tuto nohu si vláda s podporou opozice podsekla, když snížila sazbu daně z 19 na 15 %. Na dani z majetku se v Česku vybere jen zlomek příjmů, loni přes 11 miliard.

I proto má ekonom Pavel Mertlík, někdejší ministr financí Zemanovy vlády, za to, že se příští premiér opětovnému navýšení sazeb daně z příjmu nevyhne: „Myslím si, že vládě nic jiného nezbývá.“

Ekonomka z VŠE a IDEA Klára Kalíšková je také pro zvýšení této daně, ovšem jen někomu: „Minimálně u vysokopříjmových skupin obyvatel, kde vyšší zdanění nepovede k velkým negativním efektům na spotřebu nebo nabídku práce,“ řekla v Byznys Clubu.

Bývalý guvernér ČNB Miroslav Singer má za to, že daň z příjmu by se zvýšit neměla. „My se v téhle zemi máme ve zvyku vzrušovat nad naší fiskální situací v dobách, kdy dramatická není. Na konci roku budeme mít dluh k HDP stejný jako v roce 2013 a to není rok, kdy investoři ztratili důvěru. Musíme si ale připustit problém, který musíme řešit.“

Daň z nemovitosti firem? Kapka v moři

Odvážnější jsou politici u daní, které nedaní fyzické osoby, ale firmy. První konkrétní výstřel na toto téma spáchali Piráti. Chtějí zdanit komerční nemovitosti, slovy předsedy Ivana Bartoše „korporáty, které staví krabice na zelené louce“.

Roční výnos kolem 20 miliard by ale ani podle ekonomického experta Pirátů Mikuláše Ferjenčíka stamiliardové státní schodky nezachránil: „Je to příjem samospráv. Tam se dá na straně státního rozpočtu ušetřit skrz rušení centrálních dotačních programů.“

Hlavní přínos vidí Ferjenčík jinde: „Pokud někomu vzniká za domem fabrika, aby ta obec z toho něco měla a mohla to lidem kompenzovat, že tam vysadí víc stromů nebo postaví hřiště.“

„Nepomůže to vůbec státnímu rozpočtu. Je to úhybný manévr. Stačí, když si to udělají sami starostové,“ říká Stanjura. „Obce to dnes už od 1. ledna mohou udělat, aniž by zvedaly daně občanům,“ souhlasí Alena Schillerová.

Daň z Facebooku by mohla naštvat Američany

Na čem se trojice zástupců podle průzkumů nejsilnějších uskupení shodne, je digitální daň: pětiprocentní odvod z reklamy od velkých internetových koncernů jako Google či Facebook. S výnosem více než miliardy korun přitom počítal už loňský i letošní státní rozpočet, přestože daň není schválená.

„Je to nespravedlivé. My chceme, aby zdaňovali podle toho, kde provádí tu činnost a kde získávají zisky, i na území České republiky,“ hájí digidaň Alena Schillerová. Výnos by byl do pěti miliard korun.

„Sami do toho jít nemáme, je to příliš nebezpečné. Dodatečné náklady by mohly převážit ten přínos,“ říká Zbyněk Stanjura s ohledem na riziko odvetných cel z USA pro český export. Výhodnější by podle něj bylo počkat na společný postup s EU nebo OECD.

Celý záznam debaty politiků i ekonomů přineseme zítra na Seznam Zprávách.

Reklama

Doporučované