Hlavní obsah

Cash Only: Český autoland se smiřuje s koncem benzínu. Nebude to zadarmo

Autosalon v Šanghaji. Ilustrační foto.

Reklama

Zuzana Kubátová komentuje dění v českém byznysu a vybírá zprávy, které byste neměli minout. Přinášíme vám webovou podobu newsletteru Cash Only – přihlaste se k odběru a pošleme vám ho každý týden do e-mailu.

Článek

Nejnovější klimatický plán Evropské komise Fit for 55 počítá se zákazem prodeje vozů se spalovacím motorem v celé Unii už k roku 2035. Český autoland – tradičně silně závislý na produkci klasických aut – se s tím už smiřuje.

Kapitánům domácího automobilového průmyslu nic jiného ani nezbývá. Jejich jediná šance je se elektromobilitě přizpůsobit, i kdyby nakonec rok 2035 jako celounijní konec benzinových a dieselových aut neprošel. Evropské automobilky už pod tlakem regulace a drakonických pokut do bateriové revoluce nainvestovaly tolik peněz, že pro ně není cesty zpět.

Některé státy si už dříve samy stanovily vlastní data pro konec spalovacích motorů. Sjednotit postup je nakonec výhodné. Jinak bude docházet i k tomu, že se nová benzinová a dieselová auta do zemí, které na ně jako první dají stopku, budou jako „ojetiny“ importovat.

Elektromobily se prostě prosadí zákaz nezákaz, i když jejich přínos pro životní prostředí je sporný: Celková uhlíková stopa, do níž se započte těžba a zpracování surovin pro výrobu baterií, následná výroba baterek a čipů (dnes výhradě asijská) a globální doprava všeho toho zboží je proti tradiční výrobě aut obrovská, byť ty emise jdou z větší části mimo Evropu. Objevují se ale i studie, podle nichž i tak elektromobily zatíží životní prostředí méně než spalovací klasika.

Každopádně se elektromobily evidentně prosazují i v klimaskeptickém Česku. Loni se tu prodalo nových elektroaut včetně plug-in hybridů za prvních šest měsíců celkem 1 774, letos už 3 335. A kdybyste správně namítali, že s loňskem není fér srovnávat, protože loni bylo pololetí poznamenané lockdownem automobilek i autosalonů, tak nabízím číslo za první půli roku 2019: pouhých 453 prodaných e-vozů.

Českým výrobcům i řidičům prostě nezbývá, než se elektromobilitě přizpůsobit. Zatímco průmyslníci musí měnit dosavadní byznys, automobilisty čeká zdražení. Byť místopředseda EK Frans Timmermans během své návštěvy Česka minulý týden ujistil, že ceny e-aut a spalovacích vozů se díky růstu objemu výroby srovnají už kolem roku 2027.

Výkonný šéf české Asociace pro elektromobilitu Lukáš Hataš to čeká dokonce ještě dřív, už kolem roku 2025. „Jen továren na baterie se v Evropě plánuje až 32,“ argumentuje. Dostupnost elektroaut navíc poroste spolu s rozvojem trhu s elektro-ojetinami. Také se i u nás s velkou pravděpodobností budou rozšiřovat pobídky na jejich koupi, dotace nebo daňová zvýhodnění.

Pokles ceny ovšem nebude žádná „sleva zadarmo“. Pořizovací ceny klasických aut a elektromobilů se sbližují také vinou zdražování fosilní mobility. A ta bude zdražovat ještě víc, pokud EU prosadí další návrhy z dekarbonizačního plánu Fit for 55 a začne zpoplatňovat emise v dopravě, zavádět uhlíkové daně nebo cla. Drahotu elektroaut proti „fosilům“, pravda, vyrovnává levnější provoz. „Celkový náklad vlastnictví bateriových aut je už dnes nižší. S dobíjením při parkování je provoz na kilometr osmkrát levnější,“ tvrdí Hataš.

Pro lidi s průměrnými či nižšími příjmy budou v příštích letech pořizovací náklady na elektroauto i tak pořád nepřekročitelnou překážkou, to ale platí i pro fosily. Jak říká expert na auta Petr Knap z EY, 75 až 80 procent nových vozů u nás nakupují firmy. Domácnosti sahají většinou po ojetinách.

Úzkým hrdlem masovější elektromobily je a bude nabíjecí infrastruktura. Ve městech, kde by e-auta měla skutečný a výrazný přínos pro životní prostředí, jsou problém sídliště, kde žije nejvíc lidí. Na venkově je sice podle Hataše k dispozici až 2,5 milionu dobíjecích míst u rodinných domů, právě tam ale panuje protibaterková skepse ještě silnější, než ve městech.

To vůbec nejužší hrdlo masové elektromobility ale nakonec nebude u uživatelů. Profesor Jiří Macek z ČVUT vypočetl, že půl milionu elektroaut v Česku – což je cíl českého Akčního plánu čisté mobility – bude potřebovat navíc energii skoro celého jednoho temelínského jaderného bloku. Kde tuto elektřinu navíc vezmeme, zatím pořád nevíme. Problém ostatně začínají řešit už i Němci. Jak upozornil týdeník Hrot, diskutuje se u našich sousedů o zákonu, který by distributorům dovolil během energetických špiček odpojovat domácí autonabíječky, aby se kvůli nim nehroutila síť.

Zajímají vás taktiky uhlobaronů měnících předmět podnikání, úspěchy českých investičních startupů nebo příčiny klesající popularity sítě Clubhouse? Přihlaste se k odběru Cash Only a kompletní newsletter budete každý pátek dostávat do své schránky.

Reklama

Související témata:

Doporučované