Cash Only: Zelená diktatura trhů zachraňuje planetu rychleji než vlády

Debaty o nutnosti snižovat emise CO2 s cílem zabránit škodlivým změnám klimatu se dávno posunuly z roviny ano či ne do roviny jak rychle, či jak ještě rychleji.

Pokud chtějí firmy se svými výrobky a službami uspět na domácích i globálních trzích, mít možnost sáhnout si na různé evropské či domácí dotace, nemohou rostoucí význam „zeleného ratingu“ ignorovat.

Jeden z největších znečišťovatelů ovzduší v Evropské unii, energetický gigant ČEZ, ohlásil vztyčení zelené vlajky a představil plán rozsáhlé dekarbonizace. ČEZ chce během čtyř let zredukovat výrobu elektřiny z uhelných elektráren z 39 na 25 a do roku 2030 na 12,5 procenta.

Okamžitě se objevily komentáře, že tento plán je vlastně vynucen ekonomickou realitou snižující se efektivnosti výroby elektřiny z uhlí, na čemž se podepisuje zejména rostoucí cena emisních povolenek. Vynucen či nevynucen, není zkrátka dobře, že se to děje? Že začíná mnohem více fungovat tlak tržních mechanismů, byť vycházející z analýzy toho, jak hodlají vlády ve světě bojovat s nebezpečnými klimatickými změnami. Změny zkrátka přicházejí dříve a rychleji.

Ještě před několika lety stála povolenka na tunu CO2 méně než 10 eur a teď je kolem 50 eur. Dopadá to nejen na elektrárny, ale i na teplárny a další průmyslové firmy, protože růst ceny je skutečně rychlý a některé existenčně ohrožuje.

Hráči na finančních trzích mají, tedy většinou mají, dobrý čich na to, kam přesouvat peníze, aby slušně vydělávaly. Ti dávno pochopili, že budoucnost je zelená a investice do projektů na snižování škodlivých emisí budou gigantické, pokud se skutečně do roku 2050 má dosáhnout čistých nulových emisí uhlíku.

Mezinárodní energetická agentura tento týden zveřejnila, že k dosažení uhlíkové neutrality je třeba do roku 2030 zvýšit globální investice v energetice na pět bilionů dolarů ročně, aby se v cílovém roce 2050 vyrábělo 90 procent elektřiny z obnovitelných zdrojů a zbytek z jaderné energetiky.

Peníze od bank i hráčů na kapitálových trzích se logicky budou sunout do projektů a byznysů s dobrým zeleným ratingem. To bude mít dopad nejen na odvětví energetiky, ale prakticky na veškeré oblasti podnikání, a lze předpokládat, že globální ekonomika, tak, jak ji známe dosud, pomalu končí. Atraktivita akcií pro investory a manažery fondů bude také záležet na tom, jestli se od nich neumaže celé portfolio. Zájem o investice do zelených projektů rok od roku stoupá a fondy, které se na ně zaměřují, patřily co do výnosnosti v uplynulých letech mezi nejlepší.

Na rozdíl od finančních trhů má s pochopením významu projektů, které směřují k ochraně klimatu, stále problém česká vláda. Tento týden schválila Národní plán obnovy v objemu téměř 200 miliard korun, z čehož více než 170 miliard dorazí z rozpočtu EU. Aby plán v Bruselu prošel, měl podíl „zelených“ investic činit minimálně 37 procent. Přestože se plán chystal devět měsíců, splnila vláda tento limit až na poslední chvíli, a to ještě tím, že narychlo dosypala přes 7 miliard z vlastního rozpočtu.

Ale zpět k energetice. Uhelné elektrárny budou končit rychleji a v této chvíli je trochu jedno, na čem se nakonec dohodne odborná komise. Původní plán odstavit v Česku uhlí do roku 2038 už teď vypadá nesmyslně dlouhý. V Česku i jinde ve světě se ovšem po vysazení uhlí, kromě obnovitelných zdrojů, počítá s masivnějším nasazením plynových elektráren. Větší využití energie ze slunce či větru stále brzdí nedostačující technologické možnosti tuto elektřinu skladovat, takže jisté „konvenční“ zdroje budou stále třeba. Pokud nebudeme chtít zažívat časté výpadky energie.

V tomto kontextu je proto překvapivé, že již zmíněná Mezinárodní energetická agentura vyzvala vlády i k tomu, aby okamžitě zastavily investice do ropných, plynových a uhelných projektů, jinak dost pochybuje o možnosti dosáhnout uhlíkové neutrality do roku 2050. A navíc nejpozději do roku 2035 zastavit prodej nových aut se spalovacím motorem. Tato zpráva bude významným podkladem pro letošní další kolo globálních rozhovorů o klimatu, které proběhnou ke konci roku ve Skotsku. Jak už jsme zažili při minulých klimatických summitech, tendence zrychlovat a zpřísňovat již jednou předestřené scénáře je zjevná. Určitě se tak můžeme dočkat nových překvapení.

Česká ekonomika, jedna z nejprůmyslovějších v Evropské unii a stále významně stojící na výrobě aut s klasickými motory, tak bude pod ještě větším tlakem rychle se přizpůsobit zelenému diktátu finančních trhů, ale nejen jemu. Vysoký zelený rating bude třeba i kvůli poptávce zákazníků i preferencím potenciálních zaměstnanců, pro které je odpovědné chování firem stále významnější hodnotou.

Zelený rating navíc bude skvělý byznys sám o sobě. Poradenské firmy už dnes hlásí, že zájem firem o audit uhlíkové stopy dramaticky roste a lidí, kteří to umí dobře hodnotit, je velký nedostatek. Bezesporu jde o jednu z profesí budoucnosti, tak na to myslete, až se budete vy nebo vaše děti rozhodovat, co jít studovat.

Půjčovna aut HoppyGo, dceřiná firma automobilky Škoda, expanduje za hranice. Poté, co v Česku úspěšně propojila majitele aut s více než sto tisíci zájemci o jejich zápůjčku, míří do Polska a na Slovensko. Službu výrazně nastartovala pandemie, poptávka vyrostla o 81 procent. „Obecně jsou polští majitelé víc podnikaví a víc ochotní své auto půjčovat. Počítáme s tím, že do budoucna Česko nebude náš největší trh,“ říká šéf HoppyGo Robin Švaříček s tím, že zatímco na Západě už podobné služby fungují, ve střední a východní Evropě zatím chybí.

Černá čísla a Byznys Club. Máme hned dva nové formáty nabité příběhy a novinkami ze světa byznysu. První díl podcastu Černá čísla přináší příběh Tomáše Čupra, který už stihl založit několik úspěšných firem včetně online supermarketu Rohlík. V novém diskusním pořadu Byznys Club pak politici a experti debatovali s Markétou Bidrmanovou o plánech na povolební zvyšování daní, kterému se nejspíš i přes proklamace volebních favoritů nevyhneme.

V 5G sítích brzdíme. Minulý týden jsme publikovali první část rozhovoru se šéfem skupiny DRFG Petrem Hlaváčem. V jeho druhé polovině Hlaváč vysvětluje změnu strategie v oblasti telekomunikací, kde musela DRFG zejména ve výstavbě 5G sítí zařadit zpátečku.

Propad chemiček i J&T. Klíčovým chemickým podnikům Deza a Precheza ze skupiny Agrofert se loni nedařilo. Oběma moravským chemičkám se ztenčily zisky i tržby, a to zejména kvůli tlaku nadnárodní konkurence, růstu cen surovin, poklesu prodejních cen a útlumu průmyslu. Protichůdným tlakům byla loni vystavena i skupina J&T miliardářů Jozefa Tkáče a Ivana Jakaboviče. Zatímco zisk a výnosy koncernu spadly, do skupiny proudilo více peněz od klientů a nyní očekává návrat k vyšším ziskům.

Těžký rozjezd gastra. Rozvolňování v sektoru gastronomie rozhodně nejde hladce. Podniky jsou nuceny ke zdražování, perou se s nedostatkem zaměstnanců a v historickém centru Prahy jim zkomplikuje život i tažení magistrátu proti přebujelým zahrádkám hyzdícím ulice.

Havlíčkův Obchůdek. V meziresortním řízení na vládě se objevil dlouho chystaný plán Ministerstva průmyslu a obchodu na pomoc venkovským obchodům s potravinami s názvem Obchůdek 2021+. Jeho ambicí je otočit dlouhodobý trend úbytku koloniálů v nejmenších obcích. Na jejich přežití ministr Havlíček přichystal nové dotace za 195 milionů korun.

Úspěšné finanční start-upy dělají často jiný byznys než peněžní transakce, ty jsou totiž nejdražší. A za mnohými z nich stojí v pozadí nějaká banka, upozorňuje Peter Michajlov, který pomáhá budovat nový tuzemský finanční dům pro finanční skupinu Partners. Mluvili jsme s ním o jeho názorech na stav finančních trhů i o tom, jaké má s připravovanou bankou firma plány.

Prodej onkologického centra. Nad Protonovým centrem umístěným v areálu Nemocnice Na Bulovce získala kontrolu bankovní skupina Raiffeisenbank. Centrum koupila od společnosti Immorent ze skupiny Erste. Provozovatelem centra je nadále společnost Proton Therapy Center Czech Václava a Pavla Laštovkových.

Renesance Airbnb v Praze? Brzy se začne cestovat jako ještě nikdy dřív, hlásí šéf Airbnb. V zahraničí rostou čísla rezervací jako v dobách před pandemií. A i když v Česku lidé zatím rezervují hlavně kvůli práci, v létě mají zase dorazit turisté z EU.

V halách je plno. Sehnat průmyslový prostor v okolí Prahy je pro podniky stále těžší. První čtvrtletí přineslo rekordně nízkou neobsazenost v regionu širší Prahy a silná poptávka tlačí ceny pronájmů nahoru. Například na Ostravsku ale ceny naopak klesají.

Čipová krize se prohlubuje. Nemine týden, aby globální nedostatek polovodičů nezasadil ekonomice další ránu. I v Česku začínají růst ceny elektroniky i bílé techniky a experti odhadují, že krize může trvat až dva roky a nejhůře dopadne na automobilky. A proč je vlastně čipy tak složité vyrobit? To ve svém článku přehledně vysvětluje Pavel Kasík.

Muskův gambit. Kurz bitcoinu stále padá a kromě nevypočitatelných investičních plánů Elona Muska za to mohou i sílící regulace. Do pozadí dramatických událostí na trhu kryptoměn se ve svém komentáři noří investor do bitcoinu Alex Pilař, který ani přes padající křivky neztrácí optimismus.

Užijte si víkend. Na výletě, na zahrádce nějaké příjemné restaurace nebo při fandění našim hokejistům.

Martin Jašminský.