Článek
Lakmusový papírek, který se pro křesťanskodemokratickou unii CDU vybarvil jinak, než strana doufala. Pro nového předsedu CDU Armina Lascheta bylo pondělí těžkým dnem. Musel totiž vysvětlovat stranický neúspěch v zemských volbách v Bádensku-Württembersku (24 procent) a Porýní-Falci (28 procent) na západě země a otřásly se jeho ambice kandidovat v září na spolkového kancléře.
V Bádensku-Württembersku přitom CDU v minulosti 20 let vládla sama s absolutní většinou a posledních pět let fungovala jako menší vládní koaliční partner Zelených.
CDU, která je neodmyslitelně spjata s dlouholetou spolkovou kancléřkou Angelou Merkelovou, sice nečekala, že ve dvou nedělních zemských volbách vyhraje, ale tak velkou porážku nepředpokládala. Její celostátní podpora ale kvůli vleklé koronavirové krizi klesá a krátce před zemskými volbami stranu zasáhla i aféra dvou jejích poslanců – za zprostředkování nákupu respirátorů si vzali tučné provize.
Politici CDU na „pandemické ráně”
Právě politici CDU jsou přitom hlavními tvářemi boje s pandemií, ke kterému už v německé společnosti roste nelibost a roste nepochopení. Členkou CDU je kancléřka, šéfka Evropské komise a v řadách strany je i spolkový ministr zdravotnictví, ministr hospodářství a předsedou pak premiér nejlidnatější spolkové země – Severního Porýní-Vestfálska.
Když se pak k výsledkům zemských voleb přidá avizovaný odchod Merkelové, znamená to, že CDU pomalu ztratila jistotu další vstupenky do kancléřského úřadu, upozorňuje komentátorka ARD Evi Seibertová.
Pokud totiž ostatní strany vyšachují CDU a sestaví v Bádensku-Württembersku a Porýní-Falci takzvanou semaforovou koalici, bude to signál, že taková možnost není po 16 letech vyloučená ani na spolkové úrovni. Tzv. semafor znamená s odkazem na stranické barvy koalici Zelených, liberální FDP (žlutá) a sociálně demokratické SPD (červená).
Může „semaforová koalice“ vyšachovat na spolkové úrovni CDU? (ilustrační foto)
Právě Zelení jsou s výsledky voleb spokojeni, a to dali už najevo. V Porýní-Falci se jim podařilo téměř zdvojnásobit podporu. V Bádensku-Württembersku jim sice chybělo několik stovek hlasů k tomu, aby mohli vládnout v koalici se sociálními demokraty (SPD), i tak ale v jedenáctimilionové zemi po pěti letech vlády znovu vyhráli.
Možnost semaforové koalice? Jasné ano nepadlo
Bezmála 33 procent v Bádensku-Württembersku znamená, že premiérem bude dál „zelený“ Winfried Kretschmann. Ve hře je tam pokračování koalice s CDU nebo stejně jako v Porýní-Falci „semaforová koalice“ s FDP a SPD.
Podle spolupředsedkyně Zelených Annaleny Baerbockové ale z koalic v zemských sněmech nelze vyvozovat nic pro federální úroveň. V pátek chtějí Zelení představit návrh programu pro zářijové volby do Bundestagu. Svého kancléřského kandidáta oznámí strana až v příštích týdnech.
Radost panuje po dlouhé době i u sociálních demokratů, kteří bodovali v čele se zemskou premiérkou Malu Dreyerovou. „Vládnout je možné i bez CDU,“ komentoval výsledek sociálnědemokratický kandidát na kancléře Olaf Scholz. Podobně se vyjádřili i spolupředsedové SPD Norbert Walter-Borjans a Saskia Eskenová. „Můžeme být šťastní, že jsme viděli, že je možné vytvořit většinu i bez CDU,“ uvedl Walter-Borjans.
Rezervovaný šéf FDP a oslabená AfD
Spekulovat o „semaforové koalici“ na spolkové úrovni i přes radost z výsledků z nedělních voleb ale odmítl šéf liberální FDP Christian Lindner. Nedělní volby daly liberálům větší manévrovací prostor a lepší pozici vůči koalici CDU/CSU, se kterou už na spolkové úrovni vládli. A ke křesťanským demokratům má podle Lindnera jeho strana stále blíž než k Zeleným a SPD.
Velkou ztrátu znamenaly nedělní volby pro pozici Alternativy pro Německo (AfD). Populistické straně, které se před pěti lety s tématem odporu proti migraci na západě Německa relativně dařilo, teď klesla podpora v obou zmíněných zemích pod 10 procent. Téma odporu proti koronavirovým opatřením totiž straně částečně „vyfoukla“ FDP. AfD se navíc potýká s vnitrostranickým konfliktem.
Spolupředseda strany Jörg Meuthen z toho obviňuje činnost civilní kontrarozvědky BfV. Spolkový úřad pro ochranu ústavy totiž AfD podezřívá z pravicového extremismu a chtěl zahájit sledování strany jako celku. To krátce před volbami dočasně pozastavil správní soud v Kolíně nad Rýnem. Podle Meuthena to ale stranu i tak „fatálně poškodilo“.
