Hlavní obsah

Centra duševního zdraví budou fungovat ještě asi tři roky v nynější podobě

Foto: Seznam Zprávy

„Ilustrační foto.“

Reklama

Centra duševního zdraví budou fungovat ještě zhruba tři roky v nynější podobě. Ve Sněmovně to v novele o veřejném zdravotním pojištění prosadili senátoři, aby nehrozil zánik center a nebyl ohrožen vznik nových středisek.

Článek

Předloha zejména mění úhrady drahých moderních léků s cílem jejich lepší dostupnosti a rozšiřuje hrazení některých dobrovolných očkování ze zdravotního pojištění. Nyní ji dostane k podpisu prezident.

Centra duševního zdraví jsou součástí reformy psychiatrické péče a poskytují pacientům služby v psychiatrii, psychologii, psychoterapii nebo adiktologii, tedy léčbě závislostí. Tvoří je terénní týmy zdravotníků a sociálních pracovníků, které jezdí k pacientům domů, nebo ambulantní služby. Většina ze tří desítek současných center nyní mají dva zřizovatele. Senátoři poukazovali na to, že podle sněmovního znění novely by od ledna musela mít zdravotnická zařízení registrovanou i sociální službu a naopak sociální služba i zdravotnickou službu.

Sněmovní verze by podle horní komory patrně vedla k tomu, že některá centra by zanikla a nevznikala by nová, přičemž podle plánů jich má být do budoucna stovka. Senát prosadil, aby změna pravidel platila od roku 2025.

Senátní verze obsahuje i některé další změny. Týkají se například hrazení dobrovolného očkování, stanovování cen léků a přístupu revizních lékařů do informačního systému infekčních nemocí.

Nejzásadnější je ve vládní novele podle dřívějších informací z ministerstva zdravotnictví změna úhrad drahých inovativních léčiv a přípravků na vzácná onemocnění ze strany pojišťoven. Měla by tuto léčbu více zpřístupnit. Zákon upravuje také třeba proces dohodovacího řízení, ve kterém zástupci jednotlivých segmentů zdravotní péče vyjednávají se zdravotními pojišťovnami o úhradách péče na celý rok.

Zdravotní sestry podle novely dostanou pravomoc předepisovat některé pomůcky a praktičtí lékaři nové léky. Předloha také zvyšuje hraniční věk ženy pro hrazené umělé oplodnění o rok na 40 let. Dostupnější péči by mohla přinést pacientům s vážnými ortodontickými vadami, jako jsou rozštěpy a vrozené nebo systémové vady. Předloha rovněž snižuje doplatky pacientů za moderní bionické protézy nahrazující končetiny a upravuje právo na přítomnost rodiče při celodenní hospitalizaci dítěte.

Reklama

Doporučované