Článek
Teď pro ně černá noční můra s největší pravděpodobností definitivně končí. „Úleva určitě je, celou tu dobu jste v psychickém stresu, co se bude dít, jestli si náhodou pro vás nepřijdou, co bude dál,“ komentuje dnes rozhodnutí italské prokuratury Karel Řezníček.
Tamní policie jej spojovala s případem vraždy, která se odehrála 29. června 1998, tedy před dlouhými 23 lety. Obětí byla 59letá Marcon Elisea a její 23letá dcera. Ženy provozovaly bar na pláži v přímořském letovisku Rosolina Mare poblíž Benátek a jeden z pachatelů jim měl údajně vypomáhat v kuchyni.
Podle svědectví místních lidí se v dané době v této lokalitě potloukali dva mladí Češi, kteří hledali přivýdělek. Nakonec jeden z nich dostal práci u později zavražděných žen. Mladíci se měli představovat jmény Karel Řezníček a David Moucha.
Nositelé těchto jmen ale od začátku tvrdili, že tou dobou vůbec v Itálii nebyli, a tudíž někdo musel vystupovat pod jejich identitou. Na časové období kolem data 29. června 1998 mají i částečné alibi.
David Moucha redakci dodal povolení k pobytu v Moskvě ze 17. června 1998, kde následně pracoval jako kuchař v jednom z hotelů. Karlu Řezníčkovi zase potvrzují alibi jeho kolegové z restaurace, kterou právě v inkriminovaném období rozjížděli v jižních Čechách.
Přesto oba Čechy italská prokuratura v srpnu 2018 z dvojnásobné vraždy obvinila a dožádala si přes českou policii odebrání vzorků jejich DNA. V následujících letech pak Italové provedli několikrát porovnání DNA obou Čechů s DNA nalezenou na místě činu.
Přestože postupně všechny provedené srovnávací testy DNA dopadly negativně, tedy ve prospěch obou Čechů, zůstávali i nadále obvinění. Mezitím se loni v létě objevila nová a zásadní stopa.
V květnu 2006 se na benzínové pumpě na okraji Říma našlo bezhlavé tělo. Obětí byla 49letá Italka Patrizia, jejíž hlava byla nalezena o pár metrů dál u popelnic. Pitva prokázala, že byla zavražděna mnoha bodnými ranami a hlava jí byla odťata až posmrtně. Jako pachatel byl později usvědčen a odsouzen na doživotí její manžel Gaetano Tripoldi. Řidič kamionu, který měl být údajně součástí satanistického spolku. Tripoldi ale v červnu 2020 ve věznici zemřel.
Až po jeho smrti, kdy policie provedla srovnání jeho DNA s databází dosud neuzavřených případů, dospěla k překvapivému zjištění. DNA Gaetana Tripoldiho se našla na oblečení zavražděných žen v Rosolina Mare. Podle všeho tedy musel být na místě činu a mohl se tak podílet na vraždě obou žen. Připomeňme si, že ženy byly umláceny tupým kovovým předmětem, zřejmě kladivem, a šlo tedy o poměrně brutální způsob vraždy. Znamenalo by to, že Tripoldi možná zabíjel už 8 let před vraždou své ženy, za kterou byl poté odsouzen na doživotí.
Jedna z vyšetřovacích hypotéz byla podle některých italských médií taková, že Karel Řezníček s Davidem Mouchou byli komplicové Gaetana Tripoldiho a vraždili společně s ním. A možná byli i oni satanisté a nešlo tedy o loupežnou vraždu, ale rituální. Celý případ tak dostal až absurdní rozměr. Tím, že ale Tripoldi ve věznici zemřel, jeho skutečná role v dvojnásobné vraždě nebude zřejmě nikdy objasněna.
Dalších několik měsíců byli Moucha s Řezníčkem stále vedeni jako obvinění z vraždy. Advokáti podávali stížnosti na italskou prokuraturu kvůli neúměrným průtahům ve vyšetřování. Teprve letos 16. dubna vydal prokurátor Carmelo Ruberto své rozhodnutí.
„Státní zastupitelství v Rovigu nepodalo návrh na hlavní líčení, ale podalo návrh na archivaci. Soudce pak nařídil uzavření případu, tzn. že nedošlo k hlavnímu líčení. A trestní řízení je uzavřeno. V Itálii se říká, že došlo k archivaci případu,“ vysvětluje Alessandro Di Paola, právní zástupce Karla Řezníčka v Římě.
V italském trestním řízení je vyšetřovací spis pro obviněné nedostupný až do nařízení soudního projednání věci. Soud ale neproběhl, a tak detaily k případu skončí ukryté možná již navždy v policejním archivu.
Usnesení o zastavení trestního stíhání ale obsahuje pár dosud neznámých faktů a Karel Řezníček se tak po letech dozvídá podrobnosti o člověku, který se za něj v Itálii vydával.
„Tak třeba že vykouřil dvě krabičky denně. To říkají svědci. A já jsem nekuřák, já v životě nekouřil, v životě ne,“ dušuje se Řezníček.
Dočteme se zde také, že mladík vystupující jako Karel Řezníček - nechával si říkat Carlo, skutečně týden před vraždou začal načerno pracovat u budoucí oběti Marcon Elisey a bydlel v přilehlé boudě. Zůstal tam po něm spacák a nedopalky cigaret. Právě odsud pak policie odebírala vzorky DNA, které později srovnávala s DNA Karla Řezníčka.
Večer před vraždou pak byl údajně v objektu restaurace viděn i muž představující se jako David Moucha.
Druhý den po vraždě oba mladíci zmizeli beze stopy. Co je ale důležité, stojí zde také, že mladíci vystupující pod jmény Řezníček a Moucha měli v období před vraždou, od 13. do 20. června 1998, bydlet v kempu ve vesnici Comacchio, lokalita Lida di Spina, a to se svými krajany, tedy dalšími Čechy. Ti by se možná i po letech mohli rozpomenout, s kým tehdy trávili léto.
„Protože opravdu ten člověk je tady mezi námi, a jestli tedy nezabil ty dvě ženy, tak určitě o tom aspoň něco ví. A to je důležité a myslím si, že by to zajímalo i Italy, protože Italové se tímhle trápí a trápit se budou, a hlavně se tím bude trápit ta rodina. Poprosím všechny, kdo by nám k tomu mohli něco říct, ať nám to sdělí,“ vyzývá Karel Řezníček.
Reportáž je součástí pořadu Záhady Josefa Klímy, který vysílá Televize Seznam v premiéře každý čtvrtek od 20:00. Archiv pořadu najdete zde.
A můžete nás sledovat také na Facebooku.
