Hlavní obsah

Češi dali gól! Na mistrovství animace

Irena Hejdová
Scenáristka, publicistka
Foto: Aerofilms (se svolením)

Ukázka z oceněného snímku režisérky Michaely Pavlátové Moje slunce Mad.

Reklama

20. 6. 20:10

Sportovní úspěchy českého týmu řeší půlka republiky. Ty filmové jsou stejně velké, ne-li větší, ale neví o nich skoro nikdo.

Článek

Český fotbalový tým se na aktuálním evropském šampionátu přiblížil na dosah osmifinále. Fotbaloví fanoušci na tribunách i na projekcích šílí, celý národ skanduje a vzývá své hrdiny. Proč za stejné hrdiny nejsou považováni i ti, kteří za Česko bojují na kulturním poli, zvláště teď, po roce a půl, kdy kultura nejen v Česku téměř umírala?

Dovolme si trochu patosu, který je jinak vlastní spíše sportovním komentátorům. Čeští filmaři šli tento týden, paralelně s fotbalovým týmem, „svému štěstíčku naproti“ na festivalu ve francouzském Annecy.

Že jste o něm nikdy neslyšeli? Možná je čas se dovzdělat. Tím, čím je Euro pro fotbal, tím je festival v Annecy pro animovaný film. Na nejprestižnějším světovém festivalu animovaných filmů právě tento víkend bodovali (nebo snad dali gól?) Češi – a jejich úspěch je i zprávou o tom, že česká animace je ve světě stále žádanějším zbožím.

Do Annecy, které letos slaví 60 let od založení, letos jely hned dva české filmy. Moje slunce Mad je adaptací románu Frišta novinářky Petry Procházkové. Příběh Češky provdané do Kábulu natočila režisérka Michaela Pavlátová v produkci společnosti Negativ. Film v Annecy soutěžil v hlavní soutěžní sekci a v silné konkurenci si v sobotu večer odnesl Cenu poroty.

Foto: Aerofilms (se svolením)

Autoři snímku Moje slunce Mad na premiéře v Annecy.

Filmu už během festivalu vyšlo několik pozitivních recenzí, Screendaily o něm psalo jako o „okouzlujícím a citlivě realistickém příběhu“, specializovaný server Rotoscopers vyzdvihl animační techniku filmu i propracované charaktery postav.

Přesto byla režisérka filmu před první projekcí na festivalu prý trochu nervózní. „Před prvním uvedením filmu jsem vždycky plná pochyb, ještě vidím detaily, kde si říkám, že mohly být udělané líp,“ vzpomíná. „Ale když se pak začalo promítat, na velkém plátně, s krásným obrazem a zvukem, tak jsem na všechno zapomněla, a byla lehce dojatá, že jsme to vůbec zvládli.“

V Annecy měl světovou premiéru i další český snímek, Myši patří do nebe Denisy Grimmové a Jana Bubeníčka. Opět jde o adaptaci, a také od autorky Procházkové, i když v tomto případě jde o spisovatelku Ivu. Tento film nebyl promítán v soutěžním programu, ale v sekci Screening Events. Vznikl v koprodukci Česka, Slovenska, Francie a Belgie, hlavním producentem byl Čech Vladimír Lhoták se společnostmi Fresh Films a Hausboot.

I Myši zaznamenaly v Annecy velmi vřelé přijetí. „Existují filmy, které jsou prostě tak postaru roztomilé. Nový film z České republiky, Myši patří do nebe, je právě takovým filmem. Animace je kouzelná a hrdinové jsou rozkošní. Se správným marketingem tenhle film může být hitem nezávislých kin,“ napsal o filmu po jeho festivalové premiéře server Rotoscopers.

A tím úspěchy Čechů v Annecy nekončí. S českou účastí vznikl i další oceněný snímek, speciální technikou malování na sklo vzniklý film Přes hranici francouzské režisérky Florence Miailhe. Natáčel se v českých animačních studiích a s koprodukčním vstupem české společnosti Maur film i České televize; z Annecy si o víkendu odvezl Zvláštní uznání poroty.

Také úspěchy českých studentů animace překračují hranice republiky. V Annecy se představil i krátký snímek Sestry studentky FAMU Andrey Szelesové, před dvěma lety přitom ve stejné sekci festivalu zvítězila Dcera studentky FAMU Darji Kaščejevové, pro kterou byl úspěch v Annecy odrazovým můstkem k dalším úspěchům a oceněním po světě. Loni snad i ty nejzarytější neznalce kultury dostihla informace, že film Dcera se ocitl v nejužší nominaci na Oscara za krátkometrážní animovaný film. I když ji nakonec neproměnil, na kontě má mimo jiné Cenu poroty z amerického nezávislého festivalu v Sundance a vítězství na řadě festivalů.

Existují filmy, které jsou prostě tak postaru roztomilé. Nový film z České republiky, Myši patří do nebe, je právě takovým filmem. Animace je kouzelná a hrdinové jsou rozkošní. Se správným marketingem tenhle film může být hitem nezávislých kin.
server Rotoscopers

Ač to teď tak vypadá, tak česká účast v Annecy přitom rozhodně není samozřejmostí. Naposledy tu film z Česka soutěžil v roce 1993, šlo tehdy o snímek Motýlí čas nestora české animační školy Břetislava Pojara. V sekci Screening Events, v níž letos byly Myši, se naposledy v roce 2018 objevil Švankmajerův Hmyz. Na letošním festivalu v Cannes, který je obvykle považován za vrchol festivalové sezony a k němuž většina českých filmařů dlouhá léta jen marně vzhlíží, bude pak letos jediným českým filmem opět animovaný snímek z pražské FAMU - tentokrát je to film Rudé boty Anny Podskalské, uvedený ve studentské sekci Cinéfondation. Ostatně ani Pavlátová letos v Annecy nebodovala poprvé, v roce 2012 tu získala cenu za svůj krátkometrážní snímek Tramvaj a v roce 1995 za taktéž krátkometrážní Repete.

Podívejte se: Jak se natáčela Dcera režisérky Darii Kaščejevové

Všechny tyto nové i už zářící hvězdy české animace vzešly z katedry animace pražské FAMU, kterou vede právě režisérka filmu Moje slunce Mad Michaela Pavlátová. Podle ní jsou aktuální úspěchy české animace ve světě zčásti dílem náhody, zčásti jsou ale zasloužené. Základním kamenem jejich úspěchů je podle ní pečlivá příprava scénáře. „Hodně pracujeme na scénáři, vedle formy se snažíme soustředit hlavně na obsah. To je možná jeden z důvodů, proč české animované filmy vynikají, protože vedle jiných, často formálně zajímavých filmů mají něco navíc - sdělení, myšlenku, poselství,“ říká Pavlátová.

I podle Tomáše Rycheckého, ředitele největšího českého festivalu animace Anifilm, jsou úspěchy domácích animátorů na světové scéně především zásluhou zdejších filmových škol. „Na tak malou zemi máme funkční systém škol, ve kterém funguje kontinuální a kvalitní vzdělávání,“ říká s tím, že školy jsou zároveň nejčastějšími producenty krátkých animovaných filmů. Podle něj právě i silná konkurence mezi studenty přispívá k dalšímu zlepšování. „Mezinárodních úspěchů bylo už více a tak mezi studenty animovaných oborů funguje vzájemná zdravá řevnivost a každý se snaží vytvořit něco originálního.“

„Současná česká animovaná vlna je výjimečná především ve výtvarných přístupech, které jsou originální a odvážné oproti většinovému proudu,“ dodává Rychecký.

Hodně pracujeme na scénáři, vedle formy se snažíme soustředit hlavně na obsah. To je možná jeden z důvodů, proč české animované filmy vynikají, protože vedle jiných, často formálně zajímavých filmů mají něco navíc - sdělení, myšlenku, poselství.
Michaela Pavlátová, režisérka

Důkladná příprava českých animovaných filmů obnáší i několik let cizelování scénářů, po nich následuje několik let značně piplavé práce na samotných filmech.

Zatímco průměrný český hraný film vzniká přibližně dva roky (a řada rychlokvašených komedií i mnohem rychleji), film Moje slunce Mad vznikal skoro šest let.

„Animovaný celovečerní film má svá specifika a fáze, do kterých se postupně zapojují opravdu široké týmy animátorů, výtvarníků a dalších profesí. Je to náročné na koordinaci, řízení a čas,“ vysvětluje producent Petr Oukropec z Negativu a vyzdvihuje pracovitost a úsilí režisérky Michaely Pavlátové. „Zvládla se autorsky dotknout každého záběru, který je nakonec ve filmu, což v zahraničí není běžné.“

Podívejte se na ukázky z filmu Moje slunce Mad:

Fázi animace si štáb zrychlil tím, že část filmu animoval na francouzském ostrově Réunion ve studiu Gaoshan, zbytek vznikl v českém studiu Alkay. Mezinárodní spolupráce a koprodukce je v tomto oboru nevyhnutelná, nejen s ohledem na finanční, ale i produkční náročnost prací. Film tak vznikl v koprodukci s Francií a Slovenskem a byl podpořen i všemi národními fondy a evropskými fondy Eurimage a Media Development. „Pokud by byl film financovaný pouze prostředky z ČR, tak by se to asi velmi těžko podařilo vyrobit,“ říká producentka filmu Kateřina Černá z Negativu.

Myši patří do nebe mají za sebou mnohaletou přípravu, s první ideou na zfilmování předlohy Ivy Procházkové přišli tvůrci už v roce 2010. I tady byla dlouhá fáze psaní scénáře, na němž se vystřídali Alice Nellis a Richard Malatinský. Na rozdíl od Moje slunce Mad, který je laicky řečeno kreslený v počítači ve 2D, jsou Myši loutkové a poté převedené do 3D animace. Pro natáčení filmu Myši patří do nebe tak vzniklo mimo jiné celkem 100 loutek (pro 82 postav) a 84 animovaných dekorací.

Moje slunce Mad má zahraničního sales agenta Totem Film, aktuálně chystá uvedení na filmovém trhu v Cannes. Podle producentů se nicméně už nyní rýsuje uvedení na dalších prestižních festivalech. v Evropě, Asii i Americe. „Důležitý pro nás byl i ohlas od distributorů, kteří věří, že film má i divácký potenciál pro širší kinodistribuci,“ říká producent Petr Oukropec z Negativu s tím, že zatím je jistá francouzská distribuce.

Myši mají zahraničního sales agenta, společnost Charades jej ještě před premiérou prodala do Velké Británie, Rakouska, Španělska, Portugalska a řady dalších zemí na všech kontinentech snad krom Antarktidy. Ještě v sobotu přišla zpráva, že Myši patří do nebe získaly také Cenu za nejlepší animaci na právě probíhajícím festivalu v Šanghaji.

Foto: CinemArt (se svolením)

Myši patří do nebe Denisy Grimmové a Jana Bubeníčka na festivalu v Annecy.

Vítězná jízda českých animovaných filmů tak tímto úspěchem zdaleka nekončí. Spíš teprve začíná. Alespoň bude na co koukat, až skončí ten fotbal, že…

Česká distribuční premiéra filmu Moje slunce Mad zatím nebyla stanovena, zatím není specifikována blíže než na podzim. Myši patří do nebe uvidíte v českých kinech od 7. října, ještě předtím se film v české premiéře představí ve středu na libereckém Anifilmu, stejně jako zmíněná česká akvizice v Cannes, film Rudé boty. Festival Anifilm začíná už toto úterý, jestli si o české animaci chcete udělat přehled, můžete začít právě tady.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované