Článek
Zlato má za sebou několik divokých měsíců, kdy jeho hodnota prudce rostla. V tomto týdnu dokonce překročila poprvé v historii hranici dvou tisíc dolarů za troyskou unci (31,1 gramu), tedy v přepočtu asi 44,5 tisíce korun.
Od začátku roku hodnota vzácného kovu vzrostla už téměř o třetinu, podporují ji jak negativní hospodářské dopady koronavirové krize, tak slabší pozice dolaru. Je třeba dodat, že tento cenný kov se do centra pozornosti dostává vždy, když světu hrozí nějaká ekonomická krize.
A Češi drahé kovy vnímají jako zajímavou investici, alespoň podle jednatele společnosti EKKA-Gold Ivana Tománka. „Do zlata a stříbra se stále více investuje. Vidíme, že Češi reagují na informace o rostoucí ceně. V časech s nízkou pořizovací cenou vnímá veřejnost vzácné kovy okrajově a k investici se má jen málo klientů,“ říká.
„Poptávku po bezpečných investicích odstartovala pandemie koronaviru a následně centrální banky, které snížily sazby na nulu, a některé, například ECB, drží sazby v záporu. Aktuálně nejvíce ovlivňuje cenu zlata oslabující dolar. V historii to takto fungovalo, slabší dolar podporoval cenu zlata a naopak,“ vysvětluje zvýšený zájem o investice pro Seznam Zprávy Roland Schubert, manažer investiční skupiny WOOD & Company.
Poptávku po zlatě v současnosti podporuje rovněž zvýšené napětí ve vztazích mezi Spojenými státy a Čínou. A kromě zmíněných faktorů poptávku ovlivňuje aktuální dění včetně výbuchu v libanonském Bejrútu.
Investoři považují zlato za bezpečné útočiště v období ekonomické či politické nejistoty. „Lidé chtějí bezpečí a právě teď představuje bezpečí zlato,“ uvedl podle agentury Bloomberg analytik Bob Haberkorn ze společnosti RJO Futures.
Stejně jako ve světě i Češi v reakci na rostoucí hodnotu mají stále častěji zájem o investice do vzácných kovů.
„I přes historicky nejvyšší cenu zlata mají čeští zákazníci zájem nakupovat. Nejžádanější jsou slitky, kterým dávají přednost před investičními mincemi. Konkrétně zlatý investiční slitek o hmotnosti jedné troyské unce (31,1035 gramu) a v množství tří kusů. Doporučený model nabývání zlata je rozložení nákupů v čase, a to bez ohledu na jeho aktuální cenu,“ říká Tománek z EKKA-Gold.
Kromě této formy je do zlata možné investovat také prostřednictvím fondů, což je v Česku stále populárnější způsob. Veřejně obchodované fondy, které se specializují na investice právě do zlata, v souvislosti s rostoucí poptávkou investorů letos navýšily objem zlata v držení o zhruba 30 procent na více než 100 milionů troyských uncí. To odpovídá necelým 3300 tunám zlata.
„Pro srovnání, například Česká národní banka v polovině letošního roku držela devět tun zlata, což jsou tedy veškeré české státní rezervy tohoto kovu,“ vysvětluje Lukáš Kovanda, analytik Czech Fund.
Investiční odborníci se shodují, že růst ceny i zvýšená poptávka po zlatu bude pokračovat. Má to však několik podmínek.
„Pokud budou centrální banky stále držet uvolněnou měnovou politiku, tedy nízké sazby, bude poptávka po zlatě pokračovat. Investoři se totiž bojí budoucí inflace kvůli pumpování peněz do ekonomik ze strany centrálních bank,“ vysvětluje pro Seznam Zprávy Roland Schubert, manažer investiční skupiny WOOD & Company.
„Je téměř jisté, že i přes krátkodobé korekce bude dlouhodobý trend růstu ceny zlata pokračovat,“ tvrdí také Tománek z EKKA-Gold.
V červenci se cena zlata zvýšila o 11 procent. Zaznamenala tak nejprudší měsíční nárůst od roku 2012. Například podle analytika firmy Golden Gate CZ Marka Brávníka míří zlato ke 4000 dolarům za unci v horizontu pěti až sedmi let.
„Pokud centrální banky budou pokračovat v pumpování peněz do ekonomik a udrží sazby okolo nuly nebo níže, cena zlata i dalších drahých kovů by mohla i nadále růst. Nicméně nabádám k opatrnosti, protože jakmile se nějaké investice takto veřejně medializují a probírají v médiích, je čas být mírně nervózní,“ radí v závěru Schubert z WOOD & Company.
