Hlavní obsah

Duel: Chceme odvolání ředitele ČT Petra Dvořáka, říká komunistický poslanec. Kdo chce psa bít, hůl si vždycky najde, oponuje Němcová

Duel o České televizi. Poslankyně ODS Miroslava Němcová a poslanec KSČM Jiří Valenta. (Video: Markéta Bidrmanová , Seznam.cz)

„Jde o vyvíjení jistého politického nátlaku na Českou televizi,“ říká o oddalovaní schalovaní výročních zpráv veřejnoprávního média ve Sněmovně poslankyně ODS Miroslava Něměcová. Podle ní se snaží vládní většina zprávy z jistých důvodů držet na čekacím listu. „Jako politik si to nesmím dovolit, nechci narušit postavení veřejnoprávního média, ale chci, aby odstoupilo současné vedení ČT,“ oponuje poslanec KSČM Jiří Valenta.

Článek

Zákonodárci by se ke schvalování výročních zpráv ČT za roky 2016 a 2017 měli znovu dostat ve středu. Pokud je dvakrát po sobě neschválí, otevírají možnost odvolat celou Radu ČT. A ta volí ředitele. Sněmovna by se ale na takovém odvolání rady musela usnést. Zatím se zakonodárci k hlasovaní kvůli bouřlivým rozpravám ani nedostali.

Ve Sněmovně leží celkem čtyři výroční zprávy: o hospodaření a o činnosti televize za oba dva zmíněné roky, které ČT každoročně podle zákona poslancům předkládá. Mezi nejhlasitější kritiky ČT patří komunisté a SPD. Mluví o neobjektivitě, podjatosti a o dehonestujících kampaních.

Spor o ČT i o radu

Komunistický poslanec Jiří Valenta pro zprávy ruku zvednout nehodlá. „Politik a zejména poslanci jsou rezonujícím hlasem naší veřejnosti a já když denně empiricky poslouchám nespokojenost se službou veřejnoprávní televize, tak na to musím ve Sněmovně rezonovat,“ řekl v Duelu Valenta.

Podle něj Rada ČT svoji roli neplní. „Ano, my tam máme svého zástupce a i u něj musím konstatovat, že si své povinnosti v tomto ohledu neplní,” připustil v pořadu.

S fungovaním rady i samotné ČT je naopak spokojená Miroslava Němcová. „Já jsem si dohledávala různé průzkumy a 70 procent dotazaných ji má za důvěryhodnou instituci, takže tady máme nějaké vodítko, jak je u veřejnosti Česká televize vnímána. A já osobně mám příležitost si ty zprávy důkladně přečíst a těch lidí se ptát a nemám pocit, že bych narazila na něco, co by pro mě bylo nějakým varovným signálem,“ říká Němcová.

„My jsme teď v situaci, že kdo chce psa bít, hůl si najde. Je pravda, že když chce někdo sáhnout na Českou televizi, zbavit se jejího dosavadního vedení, tak musí nějakým způsobem odvolat radu, proto je tady ta debata o těch dvou zprávách a hledá se cokoliv,” myslí si poslankyně.

Televize pod palbou politiků

ČT ale čelí kritice i z nejvyšších politických pater. Premiér Andrej Babiš (ANO) nazval před časem novináře z pořadu Reportéři ČT „zkorumpovanou pakáží“. Za svá slova se později omluvil. A své poslance vyzval, aby výroční zprávy neblokovali.

HLASUJTE: Plní podle vás Česká televize svoji veřejnoprávní úlohu?
Ano
38.8 %
Ne
59.9 %
Neumím posoudit
1.3 %
Celkem hlasovalo 6626 čtenářů.

Předseda SPD Tomio Okamura zase opakovaně osočuje pořady 168 hodin a Newsroom. Vytrvalým kritikem televize je i prezident Miloš Zeman, který se do ní opřel už ve svém inauguračním projevu. Loni v únoru pak hlava státu poslancům v TV Barrandov výslovně dopručila, aby výroční zprávy České televize neschvalovali.

Důvěryhodnost televize v posledních letech klesla na své historické minimum. ČT považuje za důvěryhodnou 63 % dotázaných, což je ale stále víc, než získaly v obdobných průzkumech britská BBC, německá ARD či rakouská ORF, uvádí výroční zpráva za rok 2017. Erozi důvěry navíc zažívají všechna tradiční média, rozhlas i tisk.

Platy moderátorů

Poslanec Jiří Valenta kritizuje ale i hospodaření instituce. Ta žije zejména z koncesionářských poplatků a má rozpočet 7 miliard Kč ročně. Valentovi vadí, že platy předních moderátorů, například Václava Moravce nebo Nory Fridrichové, nejsou veřejné. K jejich uveřejnění televizi zákon nenutí, ovšem například britská veřejnoprávní BBC platy zveřejňuje.

„Česká televize je placena zejména z koncesionářských poplatů, poslanci, soudci, senátoři jsou vysvlečeni do ‚trenýrek’, jejich platy jsou absolutně transparentní. Já jim vůbec nezávidím, ale proč to neříct,” zlobí se poslanec.

Němcová tvrdí, že by takové informace mohly narazit na právo na ochranu soukromí a GDPR. Znát by i tak platy moderátorů a redaktorů nechtěla. „Stejným přístupem bychom museli přistoupit ke všem státním zaměstancům, protože je jedno, jestli jste placen z koncesionářských poplatků nebo daní. A tudíž u každé paní učitelky, každého hasiče, každého lékaře bychom měli mít právo znát jeho výši platu. Já si to nepřeji,” říká Němcová.

Podle Valenty je ale možné se v státním sektoru orientovat podle tabulkových platů, což u platů moderátorů prý nemůže. „Mně tohle pořád připomíná pořád ty řeči, rok 1989 a Miloš Jakeš: Hanka Zagorová, pěkná holka, ale kolik ona bere,” reagovala na svého poslaneckého kolegu Němcová.

Další zprávy