Hlavní obsah

Česko jako úkaz EU. Vliv Číny sahá do nejvyšší politiky, říká studie

Foto: Profimedia.cz

Miloš Zeman a Si Ťin-pching. Snímek z roku 2019.

Reklama

Miloš Zeman, Jan Hamáček, Jaroslav Tvrdík, Huawei či Sinoskop. Česká republika je „důkazem toho, jak Čína dokáže proměnit místní politiky ve skutečné agenty pro infiltraci vlivu do společnosti“, uvádí nový francouzský výzkum.

Článek

V pondělí francouzský Vojenský školní institut strategického výzkumu (IRSEM) publikoval 650stránkovou zprávu týkající se čínského vlivu v evropských zemích. Významná část dvouleté práce francouzských výzkumníků patří i České republice.

Psychologická válka, válka zákonů či základ občanské války – tak vědci označují současnou náladu na evropsko-čínském poli, která však běžnému člověku zůstává dokonale skryta. V konkrétních zemích však jsou projevy čínské infiltrace jednoznačné a místy do nebe volající.

Publikace IRSEM mimo jiné odhaluje, že šíření pekingské propagandy na plný úvazek zaměstnává dva miliony Číňanů, na částečný úvazek 20 milionů.

Inspirace Ruskem

Způsob šíření čínského a ruského vlivu se od sebe vždy v jistých nuancích odlišoval. Po dlouhou dobu bylo pravidlem, že Čína na rozdíl od Ruska primárně usilovala o vytvoření pozitivního obrazu o sobě sama.

„Chce vzbudit obdiv, svádět, být atraktivní, neztratit tvář. Zároveň však Peking stále více prokazuje infiltraci a nátlak: jeho vlivové operace v posledních letech značně přitvrdily a jeho metody se stále více podobají těm, které používá Moskva. Je to ‚machiavellský okamžik‘ v tom smyslu, že nyní strana-stát věří, že, jak Machiavelli napsal ve Vladaři, ‚je bezpečnější být obávaný než milovaný‘,“ píše se ve zprávě.

IRSEM

Francouzský vojenský školní institut strategického výzkumu, známý pod francouzskou zkratkou IRSEM, je nezávislým orgánem Direction générale des relations internationales et de la stratégie francouzského ministerstva ozbrojených sil.

Zpráva pokrývá celé spektrum vlivů, od veřejné diplomacie až po tajné korupční aktivity. Do hledáčku výzkumníků se dostaly například mise na Srí Lance, v Indii, Pákistánu, Keni, Japonsku, Vietnamu, Kanadě a USA, Singapuru, Tchaj-wanu, Jižní Koreji, Mongolsku, Austrálii, České republice, Dánsku, Švédsku, Německu a Spojeném království.

Výhrůžky

Jedním z projevů síly čínského vlivu je takzvaná „válka čínského práva“. V praxi dochází k „používání či vyhrožování právními úkony k zastrašování a umlčování, uvalení finančních či psychologických trestů“ na ty, kteří mohou prozradit to, co by Peking raději udržel v tajnosti. Může jít například o výzkumníky či novináře.

Například ve Francii žaluje Huawei France vědeckou výzkumnici Valérii Niquet za „hanobení“ kvůli slovům proneseným v televizi, že „Huawei je pod přímou kontrolou státu a Čínské komunistické strany“. Na Tchaj-wanu jsou běžnou praxí zastrašovací manévry jako stíhání nebo vyhrožování právními kroky.

Kanadský výzkumník J. Michael Cole, jeden z předních světových odborníků na operace čínského vlivu, byl zažalován Výborem China Energy Company Limited (CEFC) za zkoumání role, kterou tato společnost vystupující jako „nevládní“ hraje v čínské „politické válce“. Totéž se stalo několika jeho kolegům v České republice, na Slovensku, v USA a Austrálii. Dalším příkladem je německý badatel Adrian Zenz, který jako jeden z prvních demonstroval rozsah represí Ujgurů potvrzením existence internačních táborů a kampaně nucené sterilizace žen. Zenz je „od té doby v hledáčku Pekingu“.

Nadšená TV Barrandov

Značnou sílu mají také média. „V praxi dochází používání PR k publikování obsahu sladěného s propagandistickými příběhy ČLR. Jako příklad lze uvést web Sinoskop spuštěný v České republice v roce 2019,“ uvádí ve zprávě IRSEM výzkumník John Dotson. Tyto činnosti „představují určitý druh ‚praní lobbingu‘, v němž zdánlivě nezávislá organizace či třetí strana vystupuje jako hlavní agent lobbování ve jménu ČLR“.

Nákupy zahraničních médií jsou trendem nejen v Asii, ale i v Evropě. Příkladem může být Maďarsko, Itálie a Portugalsko. Čínská společnost vlastní dvoje nejstarší portugalské noviny Diário de Notícias, založené v roce 1864, a Jornal de Notícias z roku 1888. Ani Česká republika nezůstala ušetřena. Když se pod kontrolou čínského konsorcia CEFC ocitla média „jako Týden nebo TV Barrandov, jejich obsah se začal vyznamenávat nadšeným zpravodajstvím o Číně“.

Tajemný Huawei

Výzkum naráží i na složitě rozklíčovatelné vlastnictví společnosti Huawei a podmínky, ve kterých zaměstnanci pracují. „Dva bývalí manažeři české pobočky Huawei anonymně v místním rádiu prohlásili, že do databáze společnosti musí vkládat osobní informace o svých partnerech, počtu dětí a finanční situaci. Tyto databáze pak spravovalo velitelství a oni nevěděli, kdo k nim měl přístup. Shromážděné informace byly také pravidelně projednávány se členy čínského velvyslanectví. Obdobně sesbírávány byly také informace o českých úřednících. Někteří z nich pak dostali pozváni do Číny,“ píší autoři studie.

Podobně ohrožení jako novináři jsou politici setkávající se s čínskými „oponenty“. Velmi tvrdou reakci čínského velvyslanectví vyvolalo například setkání německého ministra zahraničí Heiko Maase s hongkongským demokratickým aktivistou Joshuou Wongem. Na poslance se zaměřují zejména diplomaté „vlčích válečníků“, kteří neváhají telefonovat nebo rozesílat dopisy s výhrůžným obsahem.

Samostatnou kapitolu výstražných vzkazů představují politické plány na návštěvy Tchaj-wanu. Své zkušenosti s čínským psaním měl například již zesnulý předseda Senátu Jaroslav Kubera či francouzský senátor Alain Richard. Jeho pět francouzských parlamentních cest na Tchaj-wan od roku 2015 však zdá se vztahy mezi Paříží a Pekingem nepoškodily.

Evropský úkaz

„Česká republika je na evropském poli zajímavý případ. Čínský vliv zde dosáhl do vrcholné politiky,“ uvádí studie. „Práce provedená MapInfluenCE popisuje masivní pronikání do českých politických sítí a zejména do České strany sociálně demokratické (ČSSD). Vazby strany na Komunistickou stranu Číny předcházejí nástupu prezidenta Miloše Zemana k moci a jsou založeny na několika klíčových osobnostech, jako je Jan Hamáček nebo Jan Kohout, poradce prezidenta a vedoucí Institutu nové Hedvábné stezky,“ uvádí zpráva.

Podle MapInfluenCE jsou sociální demokraté také domovem podnikatelů zabývajících se politikou, kteří tuto platformu využívají k navázání vazeb s čínskou komunistickou stranou nebo souvisejícími strukturami. „Tento vliv lze dále ilustrovat na případu Jaroslava Tvrdíka. V letech 2015 až 2020 byl místopředsedou představenstva čínské společnosti CEFC pro Evropu. Vazby Tvrdíka na Čínu sahají minimálně do roku 2012, kdy se stal předsedou dozorčí rady Česko-čínské komory,“ stojí dále ve studii.

Výzkum také zmiňuje, že Tvrdík byl poradcem Jiřího Rusnoka a Bohuslava Sobotky v otázkách týkajících se Číny. „V roce 2015 čínský konglomerát CEFC Group Europe zřídil v Praze své evropské sídlo a zahájil strategii agresivní akvizice mnoha českých společností. Mezi nimi jsou J&T Finance Group, letecká společnost Travel Group, multimediální skupina Empresa Media nebo fotbalový klub SK Slavia Praha. Klíčovou roli ve většině těchto akvizic hraje Jaroslav Tvrdík, který je jmenován viceprezidentem CEFC Europe,“ uvádí autoři studie.

„Zdá se, že Tvrdík je také propojen s dozorčí radou Nadace pro tradiční čínskou medicínu, která je taktéž považována za nástroj vlivu Pekingu. Také vlastní akcie (25 %) ve společnosti Little Mole Cartoon, která před návštěvou čínského prezidenta Si Ťin-pchinga v Praze v roce 2016 zahájila v koprodukci s čínskou CCTV sérii 52 epizod seriálu Krteček a Panda. Z tohoto neizolovaného příkladu vidíme, jak čínská komunistická strana dokáže proměnit místní politiky ve skutečné agenty pro infiltraci do politické společnosti.“

Obdobně výstražně studie zmiňuje také propojení českých univerzit s čínskými institucemi. China Traffic Universities Tracker je nástroj schopný posoudit riziko spolupráce veřejných a soukromých institucí s čínskými zařízeními. „Pomocí této databáze Sinopsis a Český rozhlas zjistily, že 14 z 26 českých veřejných vysokých škol navázalo spolupráci s civilními čínskými univerzitami, kterým databáze ASPI přiřazuje střední až velmi vysoké riziko.“

V záplavě čínských operací na území Číny pak jako protikladný „úkaz“ 650stránkové publikace stojí Zdeněk Hřib. „Navzdory důležitým vazbám, které Peking v této zemi má, zejména v politické (počínaje prezidentem Milošem Zemanem a několika členy vlády) a ekonomické sféře (např. společnost PPF), je čínský vliv stále více zpochybňován a odsuzován, a to díky odporu primátora hlavního města Prahy a zveřejňování zpráv Agentury pro kybernetickou bezpečnost (NÚKIB) a Bezpečnostní informační služby (BIS).“

Jie Ťien-ming

Report také popisuje prazvláštní existenci takzvané „základny 311“ Čínské lidové osvobozenecké armády, pod kterou má fungovat školicí středisko Chua-sin. Na oficiální uváděné adrese se však namísto školicího centra nachází třináctipatrový hotel se 74 pokoji fungující od roku 2011. Na žádném z existujících rezervačních webů si však nelze zarezervovat pokoj, což „se nezdá být spojeno se současnou situací pandemie, protože jiné hotely v této oblasti rezervovat lze“. Hotel také nemá jedinou recenzi.

Webová stránka hotelu „navíc není příliš profesionální a mapa, která má ukazovat jeho umístění, zobrazuje jinou oblast Fu-čou. Tato informace je neprůkazná a pouze naznačuje, že školicí středisko Chua-sin pravděpodobně není tím, čím se zdá být, a ve skutečnosti je spojováno s čínskou lidovou armádou“.

Proč je zmínka o středisku zajímavá i pro Českou republiku: Školicí středisko Chua-sin je dle reportu údajně spojeno s bývalou společností Fujian Huaxin Holdings Co. Ltd., CEFC a Lan Chua-šengem, bývalého zaměstnance Jie Ťien-minga. Právě Jie Ťien-ming ve svých pouhých 20 letech založil společnost Chua-sin, která se později etablovala jako jedna z nejdůležitějších soukromých společností v Číně. Existují dokumenty dokazující napojení think tanku Čínského energetického fondu CEFC na čínskou lidovou osvobozeneckou armádu.

Mezi několika skandály vyniká zejména zatčení bývalého ředitele tohoto think tanku Patricka Ho v roce 2017 a jeho odsouzení za spiknutí, praní peněz a porušování korupčního zákona v zahraničí. Podnikatel a bývalý hongkongský ministr vnitra Patrick Ho byl obviněn z vyplácení štědrých částek zahraničním lídrům, včetně dvou milionů dolarů v roce 2014 čadskému prezidentovi, prostřednictvím nevládní a neziskové organizace Výboru CEFC.

Kromě četných korupčních skandálů v Africe i zde existuje i pojítko s Českou republikou. Jie Ťien-ming byl v roce 2015 jmenován zvláštním poradcem českého prezidenta Miloše Zemana. Nějaký čas po zatčení Patricka Ho z veřejného dění zmizel i Zemanův poradce, čímž byl zpečetěn osud jednoho z nejmocnějších čínských konglomerátů. Společnost v březnu 2020 oficiálně vyhlásila bankrot.

Reklama

Doporučované