Hlavní obsah

Česko je pro uprchlíky nejtěžším cílem, vyplývá z nové zprávy o migraci

18. 6. 2018

Počet migrantů žádajících o azyl klesá, stále je však větší než před migrační krizí. (Video: Jiří Hošek, Seznam.cz)

Výroční zpráva Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu EASO říká, že počet žádostí o azyl v Evropě prudce klesl, je však stále vyšší než před začátkem migrační krize v roce 2014. Velkou úlevu pocítilo hlavně Německo.

Článek

Nová statistika EASO opět potvrdila, že žádat o azyl v České republice není nejlepší nápad. V prvoinstančním řízení uspělo v roce 2017 jen 12 procent žadatelů, což je vůbec nejméně ze skupiny zemí EU+, tedy členských států Evropské unie doplněných například o Švýcarsko nebo Norsko.

Ze zemí, které posuzovaly alespoň 1000 azylových případů, měli žadatelé v roce 2017 v prvoinstančním řízení nejvyšší úspěšnost ve Švýcarsku. To vyřídilo kladně 90 procent žádostí. Vysoké procento schválených žádostí vykázaly taky Norsko (71 procent), Malta a Lucembursko.

Velké rozdíly mezi jednotlivými státy vycházejí nejen z odlišného přístupu jejich úřadů, ale taky z odlišného nahlížení zemí původu žadatelů. Ve Francii třeba žádalo o azyl mnoho obyvatel Albánie, jejichž úspěšnost je velice nízká. Na Švýcarsko se naopak obrátily stovky občanů Eritreje, jejichž žádosti mají tradičně velkou naději na úspěch.

Do Valencie připlula o víkendu loď s uprchlíky. (Video: Lukáš Marek, AP)

Počet žadatelů o azyl v Evropské unii loni ve srovnání s rokem 2016 klesl o 44 procent. Nejatraktivnější unijní zemí je pro běžence stále Německo. I zde se ale počet žadatelů o azyl prudce propadl, a to dokonce o 70 procent. Zatímco v roce 2016 požádalo v Německu o azyl 745 155 osob, loni už to bylo jen 222 560 lidí. Pořád to představuje zhruba třetinu všech žadatelů v evropských zemích.

Najdou se ale země, kde počet žadatelů o azyl vzrostl. Ve Francii nebo Řecku to bylo meziročně 18, respektive 15 procent. Nové trasy, kudy běženci míří do Evropy, znamenaly zvýšení tlaku na Španělsko. Tam požádalo o azyl 31 120 lidí, což je meziroční skok o plných 98 procent.

Migrační tlak na vnější hranice EU zůstává vysoký. Už druhý rok v řadě se ale loni čísla snižovala, především v důsledku nižších počtů migrantů ve východním a středním Středomoří. Přibližně 15 procent z celkového počtu žadatelů pocházelo loni ze Sýrie, na druhém místě byl Irák a na třetím Afghánistán.

V EU ale na rozhodnutí o udělení azylu ke konci loňského roku čekalo 954 100 žádostí. Proti předchozímu roku je to podle EASO pokles o 16 procent, podle úřadu je důvodem větší efektivita národních orgánů při řešení žádostí. Dokládá to také více než zdvojnásobením odvolání v případech, které byly rozhodnuty v první instanci.

V roce 2017 bylo v zemích EU společně s Norskem a Švýcarskem (EU+) vydáno celkem 996 685 rozhodnutí v prvním stupni, což v porovnání s rokem 2016 představuje třináctiprocentní pokles. Téměř polovina (462 355) byla kladná, avšak celková míra uznaných žádostí o azyl v zemích EU+ byla o 14 procentních bodů nižší než v roce 2016.

Hlavními přijímajícími zeměmi byly pro žadatele o azyl v roce 2017 Německo, Itálie, Francie, Řecko a Británie, v nich byly podány tři čtvrtiny všech žádostí, uvedl EASO.

Doporučujeme

Další zprávy