Hlavní obsah

Česko má nakaženého číslo 1000. A co dál? Izolace zdravotníků?

Foto: Profimedia.cz

Pacientů s koronavirem má Česko během tří týdnů přes tisíc. Můžou přijít ráznější protiepidemická opatření?

Reklama

Česká republika má za sebou téměř tři týdny přímého boje s koronavirovou nákazou. Od chvíle, kdy infekce překročila hranice, už je v zemi víc než 1000 nakažených. O čem číslo svědčí, co bude dál a čemu nás zatím pandemie naučila?

Článek

Česko si během posledních třech týdnů prošlo bezprecedentní zátěžovou zkouškou, která stále není u konce. Pokud jde o počet nakažených, podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) jich bude nominálně přibývat.

„Na druhou stranu, když jsme si dělali analýzu z hlediska procentuálního nárůstu - jak mezi dny roste počet nakažených - procento v čase klesá, což nás může naplňovat mírným optimismem,“ uvedl ministr opatrné predikce v pátečním rozhovoru na DVTV.

Konkrétnější čísla tento týden přiblížil předseda Ústředního krizového štábu a epidemiolog Roman Prymula, podle kterého může být v zemi v polovině dubna až 15 tisíc případů koronavirové nákazy.

Dosud největší denní nárůst zaznamenalo Česko ve čtvrtek, kdy přibylo 205 případů nákazy. Za pátek přibylo nakažených 124. Nutno ovšem dodat, že se znatelně zvýšil i počet testovaných lidí. Zapojilo se přes 40 laboratoří a otestovaly víc než 15 tisíc osob. Optimistickou položku ve statistikách představuje šest pacientů, kteří se uzdravili.

Aktuálně v neděli ráno pak platí, že v Česku je 1047 potvrzených případů.

Utahování šroubů

Naděje se nyní upínají k opatřením, která na sebe jedno po druhém vláda v minulých dnech vršila. Kroky mají vést ke zpomalení šíření nákazy a předejít zhroucení zdravotnického systému. Reagují přitom na situaci v Česku i mimo něj.

Od rušení letů, hromadných akcí či návštěv v domovech pro seniory vše vyústilo k vyhlášení nouzového stavu a omezený pohyb lidí. Dnes Češi na nejnutnější cesty mimo domov nesmí vycházet bez roušky nebo jiného zahalení dýchacích cest.

Opatření se ale mohou ještě zpřísnit. Vláda může sáhnout k de facto poslední možné volbě.

„Mohlo by dojít na další opatření, která budou zužovat prostor pro kontakt mezi lidmi,“ popsal Vojtěch, zároveň ale zdůraznil, že nejpřísnější možná karanténa - úplný zákaz vycházení - na stole zatím není.

Podle Romana Prymuly takový stav hrozí, pokud budou lidé doposud nastavená opatření obcházet. Země by v takovém případě byla na dva týdny „úplně umrtvena“, jen s výjimkou fungování kritické infrastruktury. Epidemiolog to řekl deníku Právo.

Ministr Vojtěch i epidemiolog Prymula se shodují - rozhodujících bude příštích 14 dní. Cílem je zejména zploštit křivku s nárůstem nových případů.

Už nyní je však pravděpodobné, že dojde k prodloužení nouzového stavu v Česku a spolu s ním k prodloužení všech opatření. Ministr v pátečním rozhovoru navíc naznačil, že se Česko s pandemií bude vypořádávat až do června. Děti se tak do škol můžou vrátit až v září. Celkové rozvolňování zákazů zároveň nepřijde dřív než po Velikonocích.

Ať bude vývoj jakýkoliv - klíčovou roli hraje zodpovědný přístup Čechů, každého z nás, a respektování co nejvyšší možné společenské izolace.

Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) v téhle souvislosti apeloval na občanskou zodpovědnost a ohleduplnost. Lidé by si podle něj měli uvědomit, že svých chováním můžou způsobit smrt člověka, kterého nakazí.

Jak ale uvedly Seznam Zprávy, podle dat o platbách kartami u obchodníků skoro polovina lidí někdy porušila i přímo nařízenou karanténu. A za nenošení roušky na veřejnosti už padly první 10tisícové pokuty - v Mladé Boleslavi či v Děčíně.

Jsme vůbec připravení?

Ačkoliv má Česko první tisícovku potvrzených nakažených koronavirem a vláda deklaruje ochranu zdravotnického personálu jako svou prioritu, podařilo se až v posledních dnech do země dostat alespoň první větší dodávku potřebných zdravotnických pomůcek. Ty se přitom zdaleka zatím nedostaly ke všem lékařům, lékárníkům či sestrám.

Nemocnice i soukromé ordinace hlásí nedostatek dezinfekce, respirátorů FFP3, roušek i rukavic. „Od státu nemáme zatím nic. Máme jen to, co si sami sháníme nebo co nám lidé přinesou. Pokud jde o roušky a respirátory, tak tady není vůbec nic. Něco šijeme a lidé se nabízí s pomocí,“ popsala v pátek ráno pro Seznam Zprávy situaci v rakovnické nemocnici referentka Pavlína Rudovská.

Ještě v pátek se do země dostala dodávka více než milionu respirátorů nejvyšší třídy. Například hejtman Vysočiny pověřený vedením Asociace krajů Jiří Běhounek (ČSSD) ale následně kritizoval nedostatečnou distribuci materiálu do regionálních organizací, jejichž zásobování podle něj vázne.

Situaci výrazně pomůže další urgentně očekávaná dodávka, která dorazila v sobotu před půlnocí. Ukrajinský letoun An-124 Ruslan do Česka z Číny přepravil víc než 100 tun zdravotnického materiálu. Dorazily také například ochranné obleky. Další lety obřího letounu jsou podle ministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD) naplánovány na příští týden na úterý a pátek. Česko by měly dostat alespoň po materiální stránce z nejhoršího ven.

Na barikádách

Na nejostřejší fázi boje s pandemií se mezitím připravují všechny české nemocnice - ruší se plánované operace, připravují se lůžka pro pacienty s COVID-19. Podle rozhodnutí ministerstva musí mít nemocnice i vyhrazený personál. Pro pacienty v nejtěžších stavech stát vyčlenil pražskou Nemocnici Na Homolce a Fakultní nemocnici u svaté Anny v Brně.

Nemocnice mají pro nejvážnější případy dohromady 800 lůžek, kapacity je možné navýšit až na 1500.

Bohužel se však v Česku už desítky zdravotníků zařadily mezi nemocné s COVID-19. Nejnověji mezi pacienty přibyly například čtyři zdravotní sestry z pražské Thomayerovy nemocnice.

V úvahu podle náměstka Prymuly připadá, že by do budoucna mohli být nasazení zdravotníci izolováni od svých rodin a dočasně umístěni na hotely v blízkostech nemocnic.

„Potkáváme se s tím, že zdravotníci a jejich rodiny hodnotí svoji misi, to znamená péči ve zdravotnických zařízeních jako rizikovou a nechtějí v případě nákazy toto zavléci do svých rodin. Mohli by bydlet v hotelích u zdravotnických zařízení, přestože tady zatím tolik nákaz u zdravotníků není,“ poznamenal Prymula.

Nejsme jako oni

Při hodnocení postupu proti nákaze se jednotlivé vlády nervózně rozhlíží za své vlastní hranice. Česko není výjimkou. Zejména premiér Andrej Babiš (ANO) upozorňuje, že česká reakce na pandemii přišla v porovnání s ostatními evropskými zeměmi dříve. Obecně potom vládní politici mluví o potřebě vyhnout se italskému scénáři - tedy zamezit extrémnímu nárůstu nemocných i obětí, pod jehož vahou kolabuje zdravotnictví.

Pravdou je, že přes relativně vysoký počet nakažených Česko dosud nezaznamenalo žádné úmrtí, v kritickém stavu je však několik pacientů, jeden musel být připojen na mimotělní oběh (ECMO).

Omezení se však nyní postupně zpřísňují po celé Evropě. I tak přinesl uplynulý týden další smutné rekordy. Itálie, aktuálně nejhůře zasažená země, oznámila úmrtí 627 lidí za 24 hodin. Pro představu - napříč zasaženými zeměmi od přelomu roku zemřelo více než 11 000 nakažených.

Itálie proto začíná mnohem důsledněji kontrolovat dodržování všech karanténních opatření, k nimž přibyl i zákaz venkovních rekreačních aktivit. V ulicích hlídkují desetitisíce policistů.

Ve Francii, kde je skoro 13 tisíc nakažených a téměř 500 mrtvých, úřady nově uzavřely některá veřejná místa včetně pařížského nábřeží Seiny či Martových polí u Eiffelovy věže. V Bavorsku bude od soboty výrazně omezena možnost vycházet na ulici, nejméně na dva týdny také v této německé spolkové zemi zůstanou zavřené restaurace.

Obrat naopak hlásí Čína. V původním epicentru nákazy - čínské provincii Chu-pej - se podařilo nákazu zastavit. Nové případy se nyní vyskytují spíše v souvislosti s pobytem v zahraničí. Přesto celá oblast zůstává v karanténě, která platí od konce ledna.

Ekonomika v krizi

Kromě dopadů na zdravotnictví a společenský život se pandemie podepisuje i na ekonomice státu. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) odhaduje, že schodek státního rozpočtu na letošní rok překročí sto miliard.

Zástupci zaměstnavatelů vyzvali vládu, aby co nejdříve schválila pravidla kurzarbeitu pro firmy, na které krize dopadla. Kabinet už ve čtvrtek rozhodl, že zaměstnavatelům proplatí náhrady mezd lidem v karanténě a 80 procent mzdy pracovníků zavřených provozů.

Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) potom navrhla odpustit živnostníkům na půl roku povinné platby na důchodové pojištění. Opatření by bylo účinné od března a dotklo by se podle úřadu asi 600 000 lidí.

Reklama

Doporučované