Hlavní obsah

Šéf doktorů: Taháme hrobníkovi z lopaty ty, kteří si na ni sami lehají

Hostem Výzvy byl předseda České lékařské komory Milan Kubek.Video: Seznam Zprávy

 

Reklama

aktualizováno •

Česko láme covidové rekordy, v nemocnicích už je přes 5000 hospitalizovaných. Opatření se od včerejška utáhla, ale nouzový stav přijat nebyl. Je to správně?

Článek

O možnosti vyhlášení nouzového stavu poprvé promluvila v pondělí hlavní hygienička Pavla Svrčinová. Vládě to navrhl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch, ale kabinet pro něj nakonec ruku nezvedl. Kvůli rostoucímu počtu nakažených, který už pokořil rekordy z předchozích vln pandemie, je v současnosti v nemocnicích téměř 5 500 pacientů s covidem a právě nouzový stav by umožnil povolat do služby mediky.

Vláda se ale s hejtmany shodla, že nouzový stav není třeba i přesto, že třeba nemocnice v Kyjově už musela kvůli množství pacientů s těžkým covidem vyhlásit stav hromadného postižení osob.

Jak zamezit dalšímu přílivu nakažených do nemocnic? A je průchodné zavést povinné očkování? Jak kritická podzimní vlna bude? Na to se ptáme prezidenta České lékařské komory Milana Kubka.

Podle Kubka je množství covid pozitivních i mezi lékaři a zdravotnickým personálem. „Zdravotnictví má nedostatek lékařů i sester. Lidé jsou unavení. Chtěli bychom dělat každý svoji práci a neměnit nemocnice ve velká covidária,“ komentoval v dřívějším rozhovoru šéf lékařské komory a dodal, že se bude omezovat péče a je třeba, aby politici zdravotníkům pomohli.

Lze krizové situaci ještě zabránit? Pusťte si video v úvodu článku. Nejzajímavější odpovědi vám nabízíme níže:

Jsme v situaci, kdy musíme k očkování lidi nutit násilí?

My jsem již dříve vyzvali, aby očkování bylo povinné pro zdravotníky a zaměstnance ve zdravotnictví. Druhou součástí naší výzvy je výzva, aby vláda připravila legislativní změny, které jsou potřeba k zavedení povinného očkování pro všechny obyvatele, kteří nemají zásadní kontraindikace, protože očkování jim může zachránit život.

Jsou lékaři zajedno?

Většina lékařů jsou zastánci toho, že by se mělo očkovat. Když to nejde přes kampaně, tak vyvinou aktivitu, která by zaručila povinné očkování. Očekávat, že všichni lékaři budou mít jeden názor, je nereálné. Máte 57 tisíc lékařů, vždy se najde menšina s jiným názorem. Navíc ty menšiny bývají hlučnější.

Co s nimi? Jedna lékařka z Prahy mluvila o „očkovacím holokaustu“.

Lékař by neměl být lékařskou komorou trestán za názory. Když k tomu přistoupíme takto, kde se to zastaví? Nerad bych, aby si lékaři skrz komoru vyřizovali své spory.

Praktici jsou velmi důležitou součástí očkování. Staří lidé do očkovacích center nemíří. Paní Hana se ptá, proč se teď praktičtí lékaři do očkování nehrnou?

Nejjednodušší odpověď je, zeptejte se pana doktora Šonky. Lékaři měli možná velké oči a ministerstvo mělo představu, že povinnost přehodí na praktické lékaře. Ale tato cesta je nereálná. Praktičtí lékaři nemůžou očkovat statisíce lidí denně, což je teď potřeba. Nesoustřeďme se na praktiky, otevřeme znovu očkovací centra.

Závidím Rakušanům, že mají odvážnou vládu, která jako první rozhodla o povinném očkování. My nemáme odvážnou vládu ani odvážnou opozici, my máme populistickou vládu a populistickou opozici.

Ptá se náš divák, kolik procent zdravotníků je naočkováno třetí dávkou?

V současnosti vím, že třetí dávkou je naočkováno 43 procent lékařů a 27 procent zdravotních sester. Druhou dávkou je to pak 88 procent lékařů a 81 procent zdravotních sester.

Jaké jsou důvody neočkovaných lékařů?

Jsou to různé důvody, asi ten nejčastější je „já jsem nemoc prodělal a já mám protilátky“. Je to jeden z nejnebezpečnějších mýtů, protože to má racionální jádro. Nikdo neví, jaká je skutečná hranice protilátek. Pokud se člověk s protilátkami naočkuje, nic mu nehrozí, hrozí mu v uvozovkách jen to, že jich bude mít ještě víc.

Proč se tedy od toho odrazuje?

To je jedna z chyb. Měli by se očkovat lidé bez ohledu na to, jestli protilátky mají, nebo nemají. Zjišťování bude drahé a nezachrání to jeden jediný život. Nejefektivnější je očkovací látka za pětistovku.

Myslíte si, že nevyhlášení nouzového stavu je dobré rozhodnutí?

Nouzový stav by měl být vyhlášen. Jednak z toho důvodu, že umožní efektivněji vydávat různá opatření, která nám pomohou epidemii zvládnout. Ale zdůraznil bych také aspekt psychologický, v danou chvíli lidé mají stále pocit, že se nic neděje. To je ten rozdíl oproti povodni. Když je povodeň, tak tu vodu vidíte, nebo když je požár, tak ty plameny vidíte, ten virus ale nevidíte a to peklo se odehrává za zdmi covidových jednotek.

Řekl jste, že zásadně nesouhlasíte s tím, aby do nemocnic rukovali medici a medičky, jenom proto, aby jiní lidé mohli chodit vyřvávat na hokej, do hospody nebo demonstrovat na náměstí. Kým se tedy nahradí ty chybějící síly v nemocnicích?

Lidé v nemocnicích budou dělat vše proto, aby zachránili co nejvíc lidských životů, jsme profesionálové. Nezastírám ale, že míra nadšení k sebeobětování zdravotníků oproti loňskému roku značně klesla, když tahají hrobníkovi z lopaty ty lidi, kteří si na tu lopatu dobrovolně lehají. Ale jsme profíci, budeme dělat, co můžeme.

Nepociťujete tedy, že by se zvýšil počet lidí, kteří by s tím chtěli seknout?

Samozřejmě. Lidé jsou hrozně frustrovaní a unavení. Zase budou druhé Vánoce, během kterých si nebudou moci vzít dovolenou. Jsou to ženy, které mají své rodiny a děti. My jsem věřili, že tohle nebudeme už znovu zažívat, ale bohužel díky nezodpovědnosti některých lidí, kteří se nenaočkovali a díky liknavosti vlády, která nezavedla včas patřičná opatření nás zase čeká peklo, a zase víme, že toto peklo bude trvat týdny.

Kdy to peklo přijde?

Peklo už tady je. Nemocnice na Moravě přetékají covidovými pacienty. My jsme to zažívali, když kolabovaly nemocnice v Chebu a Sokolově a tamní primáři vystoupili a varovali národ, co se děje, tak tehdejší ministr zdravotnictví celou situaci bagatelizoval a politici se tvářili, že je to planý poplach a nic se neděje. Pak se ta vlna rozlila po celé republice.

Kdy ten nápor přijde podle vás?

Pokud by se teď stal zázrak a už se nikdo nenakazil covidem, tak víme, že dalších čtrnáct dní budou počty pacientů v nemocnicích jenom růst. Mě mrzí, že nevyšla moje optimistická předpověď, za kterou se trochu omlouvám. Já jsem začátkem října říkal, že na začátku listopadu budeme mít deset tisíc nakažených denně, ale že by to zdravotnictví mělo zvládnout se čtvrtinovou zátěží oproti loňsku. Díky tomu, že část lidí je očkovaných a část lidí nemoc prodělala. Podcenil jsem to, že ta imunita po prodělání i očkování klesá rychleji, podcenil jsem to, že ta mutace delta je mnohem víc nakažlivější, takže výsledek je bohužel ten, že jsme v podstatě na padesáti procentech loňské zátěže.

Když se podíváte na kapacity lůžkové péče, pokud budeme pokračovat současným tempem…

Matematici, budu citovat profesora Levínského, před dvěma dny řekl, že podle jeho predikce, pokud se nic nestane, budou nemocnice do tří týdnů takzvaně full house, úplně plné.

Tedy těsně před Vánoci?

Do Vánoc. Může se stát, že epidemii dojde dech, protože každá epidemie dříve nebo později skončí, protože počet lidí, kteří se můžou nakazit, klesá. To je přirozený stav, i morové epidemie ve středověku měly svůj přirozený konec, někdy zemřela čtvrtina populace, někdy třetina. Nechci srovnávat pandemii covidu s morem, nemůžeme si ale dovolit, aby nám zemřelo dalších dvacet, třicet nebo čtyřicet tisíc lidí. To snad nikdo nechce. Musíme tak dělat něco pro to, abychom tu pandemii alespoň zbrzdili.

Jednou věcí jsou přístroje, druhou lidské zdroje. Dokázal byste vyčíslit, kolik jich momentálně chybí?

Vím, že máme v současnosti 4700 zdravotníků nakažených, kteří nemohou chodit do práce. Z toho je přes 700 lékařů. Smutná je ta dynamika, za jeden jediný týden onemocnělo 2000 zdravotníků, více než 300 lékařů. Naštěstí většina má lehký průběh, protože jsou naočkovaní. Přesto v té práci ale samozřejmě chybí. S tím souvisí i další problémy. Zavírají se třídy, zavírají se školy. Lékařky a zdravotní sestry jsou matky, někdo se o ty děti musí starat. A lidé také stonají s něčím jiným. Ti lidé už nemůžou.

Můžete říct, u kterých zákroků a plánovaných operací se pacienti čím dál častěji nedočkají?

Takovým klasickým příkladem jsou náhrady velkých kloubů. To znamená endoprotézy kyčelních a kolenních kloubů. To jsou operace, které nejsou v dané chvíli život zachraňující, takže se dají odložit, ale těm lidem to přináší obrovské utrpení, protože oni nemůžou chodit a mají bolesti. A jak se asi cítí člověk, který měl mít operaci loni, dělal vše, co mu lékaři doporučovali, nechal se naočkovat i přeočkovat, chránil se a choval se zodpovědně, a teď dostanu „ťafku“ a ta operace se zase odloží bůhví do kdy. Propad potřebné zdravotní péče, který jsme zaznamenali loni, budeme dohánět dva až tři roky. A místo toho, abychom doháněli, přijde další takováto vlna.

Jsou podle vás potřeba razantnější opatření?

Současná opatření jsou rozhodně správná, jen si myslím, že měla přijít dřív. Opatření u nás platila, ale nikdo je nekontroloval. Je přeci na odpovědnosti hosta, jestli ta opatření respektuje, nebo ne. To přeci musí být obráceně. Jako když hospodský zodpovídá za to, že nenalévá mladistvým alkohol, tak zodpovídat za to, že obsluhuje pouze lidi, kteří na to mají podle platných pravidel nárok.

Reklama

Doporučované