Hlavní obsah

Česko nebude mít na důchody. Buď budou vyšší daně, nebo půjdeme do penze později

Blíží se penzijní krize.

Reklama

Předčasné odchody do důchodu u náročných profesí nebo víc peněz pro ty, kdo pečovali o děti. Výdaje penzijní reformy z dílny ministryně Jany Maláčové (ČSSD) jsou čím dál čitelnější. Nejasná ale zůstává nejzásadnější věc – kde se na to všechno vezmou peníze?

Článek

Debata o změnách důchodového systému zatím probíhá spíše za zavřenými dveřmi, ze kterých ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová jen velmi zřídka vychází s bližšími informacemi. Na jednotlivých bodech chce najít shodu nejen s koaličními partnery z hnutí ANO, souznění hledá napříč politickým spektrem. Na zásadní prohlášení je proto doposud skoupá.

Zatím víme, že se chystá státem garantovaný minimální důchod, bonifikace za péči o děti nebo možnost předčasné penze pro pracovníky v náročných profesích. Důchodový systém během let také neodvratitelně zatíží nástup generace Husákových dětí na odpočinek. A přestože zatím neznáme konkrétní cifry, lze odhadovat strmý nárůst výdajové stránky systému.

Odkud se načerpají příjmy? Ačkoliv jde o zásadní otázku, Komise pro spravedlivé důchody se k jejímu řešení dostává až nyní – po roce a půl svého fungování. A zatím nedospěla ke konkrétně naformulovanému receptu.

Zdanění na obzoru

Navzdory režimu utajení už ministryně prozradila, že chce důchody financovat mimo jiné z vyššího zdanění právnických osob. ČSSD přišla například se sektorovou bankovní daní. O té sice hnutí ANO nechce slyšet, sociální demokraté se ale myšlenky nevzdávají.

„Myslím, že bychom se neměli plazit před bankami. Návrh bankovní daně máme připraven a předložíme, pokud se nedohodneme v koalici,“ řekla ministryně nedávno v České televizi. Další peníze na penze si slibuje ze zrušení některých daňových výjimek, jako jsou slevy na nepracující manželku či manžela.

Ani další aktuální nápady Maláčové ale v ANO nepadají na úrodnou půdu. „MPSV pouze v opravdu velmi hrubých obrysech představilo rozdělení prvního pilíře, jeden by měl být financován z blíže neurčených daní. To by znamenalo zvýšení daňové zátěže až ve stovkách miliard korun. Takový návrh je pro ANO nepřijatelný,“ vzkázala Seznamu Lenka Dražilová (ANO), členka důchodové komise.

Z hnutí premiéra Andreje Babiše se naopak ozývá návrh na zvýšení hranice pro odchod do důchodu – to ale na oplátku odmítá ČSSD. „Toto jednoduché opatření by mělo zásadní pozitivní vliv na udržitelnost systému, snížilo by výdaje státního rozpočtu o 1,6 procenta HDP, tedy zhruba 90 miliard korun ročně,“ uvedla už dříve Alena Schillerová (za ANO).

S návody na hledání finančních zdrojů přichází i další strany. Podle ODS je třeba problém řešit komplexně a myslet i na podporu rodinné politiky. Prosazuje třeba možnost posílat jedno procento důchodového pojištění jako příspěvek na důchod přímo vlastním rodičům nebo prarodičům, kteří jsou v penzi, nebo možnost zaměstnavatelů spořit svým zaměstnancům a přispívat tak k jejich důchodu na základě odpracovaných let.

„Prorodinná politika je klíčová věc. Důchodovou reformou řeší tři a více dětí. Demografický vývoj je zásadní,” řekl k věci Jan Bauer z ODS. Stejně jako ANO se také ODS staví k sektorové dani odmítavě – systém by prý ani zdaleka nezahojila.

Třeba Piráti ji a priori nezavrhují, záleželo by podle nich ale na konkrétní podobě. Příjmy do rozpočtu potom chtějí hledat i přes navýšení poplatku za těžbu nerostných surovin, které dřív slibovalo také hnutí ANO. „Tam je určitě potenciál. Sami ale máme další návrhy, bude se projednávat třeba zrušení osvobození při prodeji podílových listů u společností nad 20 milionů korun stejně jako legalizace a zdanění konopí. A podílíme se i na návrhu digitální daně,” vyjmenoval pirátský poslanec Tomáš Martínek.

Kdo to zaplatí

Podle ekonomky Heleny Horské je problém právě v tom, že se počítá s příjmy, které v systému zatím nejsou. Pokud jde o ministerský návrh na sektorovou daň, problém podle ní nejen neřeší, ale potřebné výdaje ani zdaleka nemůže pokrýt.

„Když chcete voličům něco prodat, děláte vše pro to, abyste peníze do rozpočtu dostali. A jak to uděláte? Vymyslíte si nové daně a budete se snažit víc přerozdělovat. Lidé se většinou zajímají jen o to, zda budou mít vyšší důchody, ale nikoho už nezajímá, kdo to zaplatí,” řekla pro Seznam.

Česko by podle ní mělo objektivní diskuzí a analýzou hledat míru přerozdělování, kterou chce jako společnost akceptovat.

Rezervovaná je ke změnám zatím Národní rozpočtová rada, podle které je nejdříve třeba počkat na konkrétní parametry a propočty, se kterými Maláčová přijde. Předsedkyně Eva Zamrazilová ale upozornila, že současné nastavení není udržitelné, lidé by si ale zároveň od změn neměli slibovat více peněz v peněženkách.

Reklama

Doporučované