Hlavní obsah

Ceny plynu letí strmě nahoru, až o 40 %. Česko volá po společném postupu EU

Foto: Profimedia.cz

Ruský Gazprom tvrdí, že chce zabezpečit dodávky plynu především domácím zákazníkům.

Reklama

aktualizováno •

Jak postupovat proti rostoucím cenám energií se budou šéfové vlád a států Evropské unie domlouvat na summitu ve druhé polovině října. Česko je ve skupině zemí, která volá po společném evropském postupu.

Článek

Cena klíčového termínového kontraktu plynu s dodáním v listopadu se ve středu zvýšila až o 40 procent a poprvé překročila 160 eur (zhruba čtyři tisíce korun) za megawatthodinu. Ukazují to data pro obchodní uzel Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku, který je určující pro ceny na evropském trhu, informovala ČTK.

V úterý cena listopadového kontraktu vzrostla asi o 20 procent a poprvé překonala hranici 100 eur, dnes již 160 eur.

Prudce roste i cena elektřiny. Je za tím výrazně dražší plyn, ale také to, že Rusko nezvýšilo jeho dodávky do Evropy. Při návštěvě Estonska to ve středu řekla šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová.

„V plynu jsme těžce závislí na dovozech – dovážíme ho 90 procent. Globálně po něm roste poptávka, dodávky se ale podle toho nezvyšují. Jsme velmi vděční, že Norsko zvýšilo produkci, nezdá se ale, že by to samé udělalo Rusko,“ citoval von der Leyenovou server Euractiv.

Řešením je podle šéfky Komise více investovat do obnovitelných zdrojů, a zbavit se tak závislosti na dovozu fosilních paliv. Tím, jak ale reagovat na hrozbu energetické krize bezprostředně, by se měli lídři EU zabývat na summitu 1. a 22. října. EU navíc oznámila, že zváží přepracování regulací energetiky.

Jak informoval německý deník Bild, ruský Gazprom nejenže nezvýšil dodávky do Evropy, ale naopak je ještě snížil – za poslední týden proudí do Evropy přes Polsko a Bělorusko o 70 procent plynu méně, přes Ukrajinu pak o pětinu.

Myslím, že zima bude chladná, protože se urodilo hodně jeřabin.
Sergej Gustov, Gazprom

Prioritou je domácí trh

Gazprom přitom tento týden oznámil, že dá přednost domácí poptávce před vývozem. „Myslím, že zima bude chladná, protože se urodilo hodně jeřabin,“ poukázal na pranostiku Sergej Gustov, který má v podniku na starosti zásobování domácích odběratelů. „Vím jistě, že domácí trh je pro Gazprom prioritou a že plyn dodáme všem odběratelům v Rusku,“ dodal pro agenturu TASS.

To vše se odehrává v době, kdy byl dokončen kontroverzní plynovod Nord Stream 2, který by měl do Německa přivádět po dně Baltského moře více plynu. Rusko už začalo potrubí plnit, není ale zatím jasné, jak se k němu postaví nová německá vláda. Například Zelení, kteří zřejmě budou jednou z koaličních stran, německo-ruskou dohodu o plynovodu kritizovali, a stáli tak na straně USA, Polska či Ukrajiny, které vnímají stavbu jako geopolitický tlak Ruska a obávaly se dalšího zvýšení evropské závislosti na ruském plynu. Zelení slibovali, že pokud se dostanou do vlády, zruší ho.

Po společném evropském postupu vůči trhu s energiemi nově volá pět unijních států. Ačkoliv je Česko obvykle proti návrhům na větší integraci v rámci EU, v tomto případě to neplatí a dopis Evropské komisi podepsala i ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Spolu s ní ho podepsali i resortní ministři z Francie, Španělska, Řecka a Rumunska. EU by podle nich měla zjistit, proč jsou současné smlouvy na dodávky plynu nedostatečné a vytvořit společná vodítka pro nákup rezerv plynu. Unijní země mají také lépe koordinovat nákupy plynu, aby si zajistily lepší vyjednávací pozici, navrhují státy.

Na otázku, zda je snížení dodávek plynu ze strany Ruska úmyslnou strategií, odpověděl Seznam Zprávám Jakub M. Godzimirski, profesor Norského institutu pro mezinárodní otázky, který se v Praze účastní 13. Mezinárodního sympozia o české zahraniční politice: „Myslím, že v chování Ruska je prvek oportunismu. Moskva vidí rostoucí poptávku a ceny a prezident Putin to vyjádřil jasně. Když se ho zeptali, proč Rusko nenavýší dodávky plynu, odpověděl: Chtěli jste flexibilní trh s plynem, ten máte, tak neobviňujte Rusko. Chtěli jste po nás, abychom byli více orientovaní na trh, tak to děláme a vy musíte počítat s následky.“

Rusko tlačí na přijetí Nord Streamu 2

Kromě toho ale také podle něj Rusko tlačí evropské a zvláště německé politiky k tomu, aby přijali dodávky z plynovodu Nord Stream 2. „Roli hrají také vnější faktory – klimatické podmínky způsobily, že se vyrobilo méně energie z obnovitelných zdrojů, než se očekávalo. Obrázek se v tomto případě skládá spíše z mnoha odstínů šedé, než že by byl černý nebo bílý. Jsou tu přítomné prvky ruské strategie, ruského oportunismu i něco, co nemá Rusko pod kontrolou,“ vyjmenovává Godzimirski.

Foto: Milan Rokos

Profesor Jakub M. Godzimirski z Norského institutu pro mezinárodní otázky.

Podobně černobíle by lidé podle jeho názoru neměli vnímat ani nový plynovod Nord Stream 2. Polsko při svém odporu proti jeho spuštění cítí skutečné obavy ze svého velkého souseda, téma je ale v zemi zároveň předmětem značné politizace, která má historické konotace. Poláci tak při hodnocení německo-ruského projektu zmiňují smlouvu mezi Ribbentropem a Molotovem. V roce 2022 by mělo nicméně Polsko zvýšit dovoz norského plynu přes Dánsko. „Ozývají se i hlasy volající po tom, aby se Polsko od dovozu plynu z Ruska zcela odřízlo,“ dodává Godzimirski.

Reklama

Doporučované