Hlavní obsah

Co bude na podzim? Prymula varuje před souběhem chřipky a covidu

Foto: vlada.cz

Roman Prymula se obává nedostatečné proočkovanosti Čechů před podzimní epidemií chřipky.

Reklama

Podle bývalého náměstka ministra zdravotnictví a nyní vládního zmocněnce pro vědu a výzkum ve zdravotnictví Romana Prymuly by se mělo více lidí nechat očkovat proti chřipce. Zvlášť když na podzim může přijít druhá vlna covidu.

Článek

Navzdory mnoha varováním, kampaním i všeobecné snaze o osvětu vynechává většina Čechů každý rok očkování proti chřipce. Závažných případů přitom po celém světě bývá v průměru ke třem až pěti milionům, zároveň v souvislosti s chřipkou zemře až 650 000 lidí.

Evropská komise už před lety státům Unie doporučila, aby proočkovanost proti chřipce u rizikových skupin byla alespoň 75 procent. V Česku však průměrně dosahuje na 17 procent, u běžné populace potom přibližně na 7,5 procenta.

Kvůli nemoci covid-19 a obavám ze souběhu dvou epidemií letos na podzim se však nyní přesouvá zájem o prevenci i na chřipku. Podle ministerstva zdravotnictví je klíčové udělat pro zvýšení proočkovanosti maximum – vakcína proti chorobě covid-19 nejspíš dostupná nebude a eliminovat alespoň jedno z onemocnění tak může hrát podstatnou roli. Navíc se mohou omezit situace, kdy na chřipkou oslabený organismus nasedne koronavirus a způsobí větší komplikace.

Volání však naráží na realitu – v minulých letech se u nás desítky tisíc nevyužitých vakcín pálily a skepse dodavatelů trvá. Stejně tak nechtějí riskovat ani praktičtí lékaři, kteří musejí vakcíny předobjednat.

Česko má proto zatím přislíbeno 870 tisíc dávek vakcíny, celková proočkovanost by se tak při optimistickém scénáři přehoupla maximálně přes osm procent.

„Aby se sem dovezlo více dávek, chtějí firmy garanci. Dovezou-li sem nějaké množství, ze kterého třeba 100 tisíc dávek nikdo neodebere, musí je převézt jinam, nebo je spálí, jak se často děje. Garanci jim ale nikdo nechce dát a ony věc řeší na mimostátní úrovni – s praktiky. Ti jim mají říct, kolik dávek odeberou, a podle toho je navezou. Ani praktici ale nechtějí odebrat více nad zvykový objem – pokud lékař každý rok očkuje padesát dávek, objedná zase padesát. Bojí se vzít 60, aby mu potom vakcíny nezbyly. Všichni tak žijí v obavě, aby jim to nezbylo, a to není dobře. Pokud systém chce proočkovanost zvýšit, měl by najít model, jak to řešit efektivně,“ uvedl pro Seznam Zprávy bývalý náměstek ministra zdravotnictví a nyní vládní zmocněnec pro vědu a výzkum ve zdravotnictví Roman Prymula.

Loni výrobci vakcín do Česka dodali 800 tisíc dávek vakcíny proti chřipce, poté co se nechalo naočkovat necelých osm procent populace, muselo se 40 tisíc dávek zlikvidovat. Zájem o dodání vyšších objemů proto nyní výrobci nemají.

„Pro dodavatele to bezesporu není příznivá prognóza, takže se je snažíme přesvědčit k dodání vícero vakcín. Chystáme také kampaň zacílenou zejména na ohrožené skupiny,“ uvedl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO).

Letos je podle ředitelky Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) Ireny Storové přislíbeno o 70 tisíc vakcín více než loni. Podle Romana Prymuly ale ani takové množství v celkové potřebě velký rozdíl neudělá. Že je počet stále mizivý, připouští i ředitelka.

„Myslím, že je to žalostně málo. Teď musí proběhnout další jednání. Budeme se bavit i s dalším držitelem, zda by bylo možné na český trh alokovat další dávky. Výroba už je zadána, s tím číslem už se nedá pohnout. Nicméně může se hýbat s alokací,“ uvedla Storová v Poslanecké sněmovně. Už nyní se také zvedá cena očkování – loni ji SÚKL stanovil pro úhradu zdravotní pojišťovnou na 250 korun, letos už je na 486 korunách.

„Není to dramatická částka vzhledem k tomu, kolik by pojišťovny nebo každý z nás vynaložil, kdyby onemocněl. Revize cen je navíc kontraproduktivní pro to, aby vakcíny byly dodané. Pokud ji zrevidujeme na sto korun, buďme si jistí, že nedodají ani to, co přislíbili,“ uvedla Storová.

Více očkovat proti chřipce však letos plánují i další země. Podle ředitele Asociace inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP) Jakuba Dvořáčka teď v celé Evropě chybí 15 milionů dávek očkování na chřipku.

„Tlak je obrovský a obava ze souběhu chřipky a nemoci covid-19 je velká. Zvedá se i zájem korporátů a podniků – oslovují nás dokonce i jednotlivé subjekty napříč Evropou, které chtějí pro své zaměstnance alokovat další dávky vakcíny. Těch 40 tisíc dávek, které jsme pálili loni a které se spálily každý rok, vedou k tomu, že jsou společnosti nyní opatrné k tomu, co přislíbí a jsou schopné sem dodat,“ uvedl s tím, že je třeba, aby stát jasně definoval cílovou skupinu, ke které se vakcína dostane.

„Jestli to jsou diabetici, důchodci… to dá konečné číslo a budeme vědět, ke komu se vztahujeme. Pokud by byl s dodávkou problém, bude se muset vybrat, kdo je ve státě vlastně potřebný. Poprosil bych o kampaň namířenou na konkrétní skupiny. Neviděl bych to pesimisticky, vždy na státy alokujeme více, než je reálná spotřeba. Statisíce dávek se ještě dají sehnat, pomůže to, čím dříve budeme mít jasné zadání, kolik toho má být,“ řekl ředitel AIFP před poslanci.

Jak v Česku řádí chřipka

Chřipka může mít různě závažný průběh. Komplikace ale nejsou výjimkou. Často se objevují u dětí, seniorů, lidí s oslabenou imunitou nebo chronicky nemocných. Chřipka také zhoršuje už dříve probíhající onemocnění srdce a cév, plic, ledvin nebo diabetes.

Mezi primární komplikace ale patří velmi závažný chřipkový zánět plic. I při včasné intenzivní péči umírá podle Státního zdravotního ústavu až polovina pacientů. Primární chřipková pneumonie je naštěstí komplikace málo častá, může se ale vyskytnout i u do té doby zdravého, mladého člověka.

Mezi další komplikace patří myokarditida, encefalitida nebo meningitida. Zánět plic bývá častější u starších dospělých. U dětí se naproti tomu častěji vyskytuje zánět středního ucha nebo zánět vedlejších dutin nosních.

Během několika epidemických týdnů onemocní chřipkou zhruba 10 až 15 procent populace a v závislosti na charakteru vyvolávajícího kmene je vždy evidován i různě vysoký počet komplikací a úmrtí.

Kolik lidí zemře?

Podle vedoucího Oddělení epidemiologie infekčních nemocí Státního zdravotního ústavu Jana Kynčla je v Česku každoročně hlášeno několik desítek až několik stovek úmrtí v důsledku chřipky.

Očkování je podle Státního zdravotního ústavu nejlepší ochranou proti chřipce. Snižuje potřebu hospitalizace i riziko úmrtí. Každoroční očkování odborníci doporučují hlavně seniorům a všem lidem s chronickými zdravotními potížemi.

Vakcinace proti chřipce je vhodná i pro těhotné ženy v kterékoliv fázi těhotenství a doporučuje se i těm, jež plánují těhotenství během chřipkové sezony.

Rizikovým skupinám lidí očkování hradí pojišťovna.

Reklama

Související témata:

Doporučované