Česko v očkování zaostává za průměrem EU. Nejpomalejší je i ze zemí V4

Česká republika očkuje již více než dva měsíce – první dávku obdržel premiér Andrej Babiš (ANO) a válečná veteránka Emílie Řepíková 27. prosince minulého roku. Následovali zdravotníci, lidé v sociálních službách a senioři nad 80 let.

Toto pondělí se registrační systém otevřel dalším zájemcům o očkování. Nově se mohou přihlašovat lidé starší sedmdesáti let. Dva dny před nimi se mohli registrovat učitelé a ostatní zaměstnanci škol a školských zařízení. Tyto dvě skupiny se zatím do dostupných dat příliš nepromítly: nejvíce naočkovaných je stále ve věkové kategorii 80+.

Z dostupných informací je však zřejmé, že Česko se opožďuje za vlastní očkovací strategií. Zaostává také za průměrem Evropské unie a v celosvětovém porovnání se pohybuje na nižších příčkách žebříčku. Vyplývá to z dat sesbíraných od jednotlivých ministerstev zdravotnictví a publikovaných na webu Our World in Data.

V unijním srovnání počtu použitých vakcín v přepočtu na sto obyvatel se Česká republika nyní pohybuje lehce pod průměrem. Zatímco průměr EU je 7,6 dávky vakcíny na sto lidí, v Česku je to 6,29.

Nejvíce ze zemí EU očkuje Maďarsko. Kromě vakcín od firem Pfizer/BioNTech, Moderna a AstraZeneca, které schválila Evropská agentura pro léčivé prostředky (EMA), začala země jako první v EU očkovat i ruskou vakcínou Sputnik V. Od minulé středy používá také čínskou vakcínu od společnosti Sinopharm, která také není schválena EMA.

Sputnikem V nově plánuje očkovat také Slovensko. Začátkem tohoto týdne dorazilo do země prvních 200 tisíc vakcín. Slovenský premiér Igor Matovič jich od Ruska koupil celkem dva miliony. Podle všeho však o tomto nákupu nevěděli ani koaliční partneři, kteří s použitím vakcíny Sputnik V nesouhlasí. Vyzývají k rekonstrukci vlády a během dnešního odpoledne chtějí jednat s prezidentkou Zuzanou Čaputovou.

Ruská vakcína budí kontroverze i v Česku. Prezident Miloš Zeman i premiér Andrej Babiš (ANO) podporují dovoz Sputniku V. Na podnět Úřadu vlády se látkou začal začátkem týdne zabývat Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL). „Tak jako nás různé instituce žádají o odborný názor na léčivé přípravky a zdravotnické prostředky, požádal Úřad vlády SÚKL o názor na vakcínu Sputnik. V tuto chvíli se však nejedná o zahájení oficiálního procesu,“ uvedla v pondělí pro Seznam Zprávy mluvčí SÚKL Klára Brunclíková.

Proti používání Sputniku V v Česku se postavil ministr zdravotnictví Jan Blatný (nestr. za ANO). Blatný očkování látkami, které neschválila EMA, dlouhodobě odmítá. Rusko však zatím EMA stále nepožádalo o registraci vakcíny, podrobný průběh procesu schvalování vakcín lze sledovat na webových stránkách agentury.

V porovnání se zeměmi Visegrádské skupiny očkuje Česko nejpomaleji, přestože v prvních dnech od začátku vakcinace byl vývoj v těchto zemích podobný. V případě Maďarska může stát za nárůstem již zmíněné využívání ruské a čínské vakcíny. Lépe jsou na tom ale i Slovensko a Polsko, které dosud stejně jako Česko zatím používaly očkovací látky schválené EMA.

V celosvětovém srovnání stále vede Izrael, a to jak v tempu očkování, tak v celkové proočkovanosti. V současné době má země naočkovaných 3 503 607 obyvatel, což odpovídá zhruba 40 % populace.

Také díky očkování již Izrael začal rozvolňovat. Slouží k tomu takzvané zelené pasy, kterými lidé dokládají, že byli očkováni proti covidu-19 nebo nemoc prodělali. Ty využívá ke kontrole účastníků například na kulturních akcích.